podobenství se svíčkovou

Včera jsem meditoval a četl duchovní texty do noci a bylo mi dobře.
Dneska ale, poté, co jsem vstal, se mi to celé nějak zasukovalo a měl jsem špatnou náladu a ani jsem nevěděl proč. Snažil jsem se toho zbavit, ale rejpáním se to jen zhoršovalo.
Pak jsem šel na oběd. Svíčková byla kdysi, v dětství, moje oblíbené jídlo, teď už není, ale přece jenom byla z toho, co bylo na nabídce v meníčku nejblíže tomu, na co jsem měl chuť.
Poté, co mi ji přinesli, jsem zjistil, že mi omáčka nechutná: přišla mi moc kyselá a chuťově divná. Ale uvědomil jsem si, že mi vlastně vůbec nevadí, že mi jídlo nechutná, nebylo to tak hrozné, že bych z toho měl zvracet, zdravotně závadné to asi nebylo a proti hladu a na výživu to bude stačit.
A pak přišla myšlenka: a proč ti teda vadí, že ti zrovna "nechutná" ta mysl?
Inu - přestal jsem potom lpět na tom, měnit tu špatnou náladu a přijal jsem ji: a v ten okamžik byl klid.