HÝKAL

Možná...

Možná že_

MILÁČKU

třebažemášměukrutněasetrvalenaháčku

Budeš to někdy číst.

A možná že se pak třeba usměješ a možná že se i podivíš. Jak to jenom bylo možno? Hmmm?!

Dnes jsem na Tebe čekal před domečkem déle než obvykle. No a jak triviální: Zaspala jsi! :D A do toho Ti mobil zvonil buzzení. Znovu a zas. Znovu a zas. Prepáč Miri. Zaspala som a ten hajzlovský mobil mi to stále pripomíná! Ach. Jak jen se neusmát?! Já... Je mi to až trapné se opakovat nespal od...? Je to jedno. Ale hlavně celou tu dobu od hodiny probuzení do hodiny vstávání... Hospodine! Měl erekci. Stojan Jakotyč. On si prostě vstane kdy chce. A já jen... Stále myslel na Tebe. A... Miloval se s Tebou. Dlouze. Něžně. I klaněl se. Kněžně. Bohyni Lásky vzdával hold. Holt to bylo toliktoliktolik intenzívní. Když já byl NAIVNÍ. A pak Tě vidím jak přicházíš v šatech z krepdešínu. Víš? Že máš krásné nohy?!?!?! Když jsi narvaná v těch děsně trapných džínách toš to je o ničom. Skoro. To jen obdivuju Tvůj domeček. Ééé... Zadeček. I když ani ten neni marný. A já šuhaj švarný... Jo jo. Bejvávalo. Prostě: Kráska v létě má být v šatech ať si jeden

HÝKAL