Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePARTICIP (4)
Autor
p.s.2005
Takže pro ně, řítící se víceproudě po silnici vystavěné ve prospěch jednocestných průjezdů tankových kolon, kvůli nimž byla bolševiky na začátku normalizace vybořena budova Czajankovy továrny postavené jako původní tkalcovna před koncem předminulého století. Posléze v průběhu hospodářské krize třicátých let z důvodu nedostatečného odbytu změněna na skladiště, které si v roce 1935 pronajala armáda a změnila původní účel objektu na kasárna.
Czajankova kasárna…
Ano, místo jediného vojenského odporu proti německé okupaci země, kdy si den před ní odpoledne dne 14. března 1939 několik vojáků víceméně bez rozkazu ve jménu úcty k ideálům zastřílelo z pušek a kulometů proti vojenským automobilům několika německých značek přijíždějících křivolakou uličkou, Freude, Freude, od sudetoněmeckého města Příbora.
Původní oprýskaná barabizna jako základ místa i situace důstojně poučující tradice vadila za časů socialismu jen pouhou existencí, a proto byla na začátku normalizace sedmdesátých let dvacátého století stržena, a poté po následných desetiletích stavu prázdné plochy po sametu nahrazena onou svislou nahrubo opracovanou zcela bezcenně pseudoantikizující žulovou stélou.
Dnes se zdejší burani vymlouvají na anonymního bolševika, který na začátku normalizace budovu původní továrny vyboural, jenomže ani on si nemohl dovolit devastaci bez jejich akceptace, popřípadě přímo souhlasu.
Stejně jako se bez jejich aklamace nemohl dít v přirozeném středu popisovaného dvojměsta následný roky trvající stav prázdné plochy na prostoru předchozího továrního rumiště.
No, a kdopak to posléze dovolil vztyčit cosi tak bezcenného trvajícího až do dnešních let?
Aniž by však toto nahrazující kolmo vztyčené kamení opatřené státním znakem sebeméně pro příště připomínalo jakoukoli zmínkou stav těsně poválečný, kdy byl z bývalých hrdinných Czajankových kasáren zřízen internační, čili sběrný, tábor určený pro osoby německé národnosti koncentrované sem před odsuny z celého území původních dvou správních okresů dnešního dvojměsta.
Možná dokonce včetně jedinců pocházejících z tamtoho sudetoněmeckého Příbora.
Všechno to před dnešními automobilisty zamlčované na jedno místo koncentrované bití mužů, znásilňování žen, krvavé zbavování majetků.
Schválně zapomenuté oběti násilných smrtí i vražd.
Všechno tohle v tamtěch časech hrůzné a i dnešní potomky obviňující bylo stavbou čtyřproudé silnice burany zapomenuto.
Všechno.
2 názory
Škoda, žes s vložením téhle části nepočkal ještě den, takhle se neobjevuje v hlavním seznamu "Nových děl", jen v "Dílně".
Díky za tenhle text. Přiznám se, že jeho první část mě nejdřív od dalšího čtení odradila - snad ani ne obsahem, protože lingvistické záležitosti mě zajímají, jako spíš pocitem, že máš ke čtenáři předem jakýsi pohrdavý postoj. Ve stylu "já tady budu házet perly sviním". A protože ûvod se dosti táhne a má šedivou barvu přednášek, další části už jsem nehledala. Teď jsem náhodou narazila na tuhle poslední, a to už bylo docela něco jiného. Ráda jsem si dohledala a přečetla celý text a rozhodně mě nezanechal chladnou. Hledala jsem o Czajankových kasárnách i další info na internetu a je neuvěřitelné, že všude se píše jen o té hrdinné bitvě, kdežto o tom, k čemu budova sloužila po válce, jsem nenašla ani zmínku... Tak přidávám aspoň poděkování a tip.