Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFOLKAŘ
Autor
Benetka
Kam až moje paměť sahá tak v mém rodném domě hrálo v kuchyni imrvére rádio. Od rána do večera. Byl to nějaký sovětský příjmač a tuším se tak i jmenoval: POCCIJA. Původní napájení nahradila plochá 4,5V baterie kterou držela pryžová gumka. Jaká tam byla naladěná stanice naprosto netuším. Vlastně... Ani nevím jestli bylo něco v 80. letech na výběr? Každopádně moc rád vzpomínám na pořad kde vyprávěl příběhy pan František Nepil. Kdo si pamatuje tak jako já rovněž musí mít v paměti jeho jedinečnou barvu hlasu... No a z písniček mi vždycky úplně nejdřív vytane Lenka Filipová: ...ten kratičký sen se mi k ránu až zdál před probuzením a já spát chtěla dál - zamilovaná... A když v létě přijely na prázdniny mé sestřenice ze Sokolova tak na "magiči" pouštěly něco co normálně v rádiu nehrálo: ABBA. You are the Dancing Queen - youg and sweet - only seventeen...
Potom když jsem se od roku 1984 učil v Lednici zahradníkem se mě můj spolužák Petr ptal: Co rád posloucháš? Odpověď: Všechno co hrajou v rádiu... :) A on řek: Špatná odpověď. Dnes jedeš se mnou do městské knihovny v Břeclavi. Já ti něco pustím! To něco byli Poutníci tehdy ještě se zpěvákem Robertem Křesťanem a jejich cover verze Telegraph Road od Dire Straits. Jedenkrát dávno šel pustinou muž a na pravým místě tam vykácel buš z klád postavil dům že měl sílu jak býk a rozoral zem jako válečník... Zamiloval jsem si to! Poutníci... Ach. A tak mám dodnes doma MG kazetu z r. 1987 kde je Panenka_Až uslyším hvízdání_Napsal jsem jméno svý na zdi_ETC. Nu a já byl náhle FOLKAŘ!!! :D V červenci 1988 jsem pak jel do Plzně na PORTU. Poslední socialistická. Ve vzduchu v lidech domech stromech a vlastně snad ve všem už bylo cítit že změna je na spadnutí...
V říjnu 1988 jsem narukoval a v prosinci pak ležel na raketové základně na kavalci se zápalem plic v ostré bojové pohotovosti protože prostě nejsou lidi že a obrana vlasti nezná bratra. Tak. Čtyřiceti stupňové horečky a malinkatá místnůstka kde jsme si krátili dlouhé zimní večery poslechem gramofonu. Ovšem... Desky byly po hříchu pouze tři. Slovy 3. :D 1.) Tublatanka - Žeravé znamenie osudu. No a asi nejoblíbenější skladba nás vojáků byla: Rock do civilu. Tam kdesi v diaľke tam moja láska spí a ja tu márně so smútkom zápasím... 2.) Pražský Výběr: Výběr. No... Tady není vyloženě žádná slabá skladba. Prostě PECKA vedle PECKY!!! Těžko vybrat jednu nej... I když moje nejoblíbenější asi byla: Sbal si to svý ráno. Je tam totiž docela dost dobré intro... Už zase nic neděláš? Zas nic neděláš! Chrápeš pořád jen na tom otomanu po dědkovi! No!? Co na mě koukáš?!?! Co koukáš!?!? ETC. :D 3.) Locomotiv GT. Maďarská rocková grupa no... Pozůstatek po odchozích do civilu. A jelikož tam tenkrát mezi námi maďara nebylo byla to deska pouštěná abychom si odpočinuli od těch dvou předchozích. Stejně jsme maďarsky nerozuměli ani pi*u tak co... :D
Na jaře 1990 už na jiném voj. útvaru/oddíle jsem ležel na kavalci přes uličku vedle svobodníka Pošíka. Byl to docela magor ale neškodný. Už tehdy měl něco na co každý zíral: Walkman. Pošuk měřil 2 metry a dva centimetry takže mu chodidla trčela do středové uličky. Jednou jsem o něj zakopl ale on nereagoval. Na uších sluchátka. Zvedl jsem mu je a řikám: Sorry vole! Ale ty tvoje hnáty! A on - dobrý. Hmmm... A co to vlastně furt posloucháš? Arakain vole. Na - poslechni si to. Já se jdu projít. Tak jsem ležel po jeho vzoru se sluchátkama na lebce a s volume na MAX! Bylo to album Thrash The Trash a úplně čerstvá novinka. A taky jedna z největších pecek té doby. No a pochopitelně skladba Šeherezád zpívaná Alešem Brichtou: (Je to vlastně skladba o ZLATOHNĚDÉ...) Holka s Tebou chtěl bych prožít aspoň tisíc a jednu noc...
A v srpenci 1990 jsem pak už byl KONEČNĚ! DOMA!! z armády... Z5 z té zkurvené zelené pakárny. Nuž ale... Z chlapce se opravdu stal muž. V kapse měl nůž a v srdci elán touhu a odhodlání. A v uších...? Můj kamarád Zdeněk (mimochodem taky přispívá zde na P.) mi řiká: Kurva Miro! Mám nové album od Judas Priest. Je to BOMBA!!! Jo - půjčil mi to a já na své úplně nové hi-fi věži koupené v rajchu v Mistelbachu_ SAMSUNG. Tehdy neznámá značka. Jeden ani nevěděl že to nejsou číňani ale korejci_! No... A já na tom přístroji si to pouštěl na plné koule! Až se tabulky v oknech třepaly!! Painkiller_!!! A ze Slávka byl náhle Rocker. Metalista. Ale v nitru pořád už navždy FOLKAŘ. Protože prostě proč?
STARÁ LÁSKA: NEREZ A VY.
16 názorů
Osmi Hanko: také se mi dříve líbil (i) J. Hutka; ale zprotivil se mi jeho vytrvalým bojem proti Jar. Nohavicovi.... .
(( ...)).
A jinak jsem si tu zase jednou uvědomil, o kolik méně poslouchám dnes hudbu, než třeba právě v těch osmdesátých letech... .
Ad cover verze Telegraph Road - kvalitou zpěvu i hudby se nedá srovnat s originálem (to prý uznali i sami tvůrci :) ) (já si konkrétně tohle dokázal pouštět ikskrát za sebou - až to mojí mámě asi i (v jiném patře našeho štarvického domu) lezlo už na nervy... :) )
(( ,,,)).
Opakuji svůj dotaz: Slávku - a nepodepsals tehdy náhodou, že o našich mírových socialistických raketách nadosmrti nepromluvíš jediné slovo....? :):),
(a mimochodem - i já rukoval v říjnu 1988... :) )
Jo pěkný vzpomínání...
jinak Františka Nepila lze slyšet skoro pokaždý, když vysílá čas od času František Novotný v neděli ráno na dvojce :)
krása...aj ja mám more spomienok na pesničky, sprevádzajú ma životom, jeho peknými i smutnými etapami...keďže som staršia, s hudbou som začínala skôr...otec bol hudobník, deti hudobné drevá, takže doma hral len on...mali sme asi prví v dedine kufríkový gramofón, stovky platní...rádio u nás znelo od skorého rána do večera...nezabudnem na legendárnu hitparádu 13 na Houpačce v sobotu dopoludnia, ktorej autor nedávno odišiel...tam som spoznala piesne a zamilovala sa do Kryla, Černocha, Petra Nováka, Olympicu a mnohých ďaších...večer o siedmej čítanie na pokračovanie, nezabudnuteľný hlas Félixa Le Brieux, v jeho podaní Fantóm opery, to bolo niečo...no najviac Večne spievajú lesy a mladý Dag, môj idol chlapa, sedávala som prilepená pri rádiu a chvela sa pri každej zmienke o ňom... sestra si kúpila z brigády malý tranzistor, volali sme ho šumienka, lebo pri ladení rádia Luxemburg strašne šušťal, zaspávali sme pri jeho počúvaní, každá v uchu jedno slúchadielko...tam boli hity...v roku 1974 a 1975 som bola na folk festivale poriadali ho vysokoškoláci v Žiline, sestra bola jednou z nich, tak ma prepašovala, odvtedy milujem aj folk - Pepa Nosa a vtedy hlavne Jardu Hutku...sused nám hrával na gitare, založil skupinu, sestra s nimi chvíľu spievala...mám rada staré dobré československé hity zo 60-70 rokov, ale aj niektoré klasiky, Tebou uvedená patrí k mojim naj...aj Čajkovského klavárny koncert B mol, Carmen, Nabucco...či muzikály Hair, Jesus Christ Sueprstar...prvý West Side Story...hudba je úžasná, dojíma, teší, pomáha, naplna láskou...vyvolal si pekné spomienky...aj na internátku izbu na Strahove, neskoro v noci spieval Gott Lásko má a vankús pod hlavou bol zrazu mokrý od sĺz...nie každá láska je tá pravá...
NEREZ:
Ke zdi; Masopust; Na vařený nudli; Co se nevešlo; + již zmiňovaný live záznam. To mám na CD a poslouchám a miluji. I Zuzku sólo s KOA + Iván Gutierrez... ;)
Tak to je moje parketa jezdím na koncerty Křestana,Redla,miluju ty texty spojené s muzikou.Mohelnický Dostavnik teda teď Folkfest každé léto Prázdniny v Telči nabité muzikou to je můj styl života
Pěkné vzpomínky. Ty jsi vlastně oproti mě mladý kluk :-))) Ale i já mám ráda takovou hudbu.
Hezké vzpomínky na "doby nedávno minulé"... Folk mám rád a rock taky.
Vojna v komunismu byla fakt pakárna. Dávám tip i za hudbu.
pekná, hudobná ...***
Armádně hudební kus tvých memoárů jsem si také přečetl se zájmem. V druhé polovině 80. let jsem byl dvakrát v Plzni i já, možná jsme tam naslouchali muzice ve stejném roce. Po odeslání komentáře hupsnu na tvoje odkazy.
No tak to byl zážitek! Vyvolalo to ve mně myšlenky na Vánoce... většinou je moc nemusím, ale tahle hudba mi připomněla, co je na nich hezkého. Díky!
Jani: Děkuji převelmi za čtení a za reakci. A na Tvůj dotaz - klasika mě nemíjí! Mám tam své zamilované skladby že...
Tohle MILUJU:
https://www.youtube.com/watch?v=NlprozGcs80&ab_channel=diemauerdk
Héézký vyprávění! A jak jsem si zavzpomínala! Ono to rádio mělo (vlastně ještě má) něco do sebe: překvapení a novoty. Když totiž člověk poslouchá jen svoje oblíbené desky či cédéčka, sice si vždycky volí, co zazní, ale taky se připravuje právě o to nové a nečekané, co na něj "vybafne" z rádia... Moc jsi mě potěšil s těmi Poutníky, to pro mě jsou dodnes super písně. A líbí se mi, že nezůstáváš u jediného stylu. A co klasika? Takovej Chopin nebo Janáček taky nejsou k zahození... ;)