FOLKAŘ

Kam až moje paměť sahá tak v mém rodném domě hrálo v kuchyni imrvére rádio. Od rána do večera. Byl to nějaký sovětský příjmač a tuším se tak i jmenoval: POCCIJA. Původní napájení nahradila plochá 4,5V baterie kterou držela pryžová gumka. Jaká tam byla naladěná stanice naprosto netuším. Vlastně... Ani nevím jestli bylo něco v 80. letech na výběr? Každopádně moc rád vzpomínám na pořad kde vyprávěl příběhy pan František Nepil. Kdo si pamatuje tak jako já rovněž musí mít v paměti jeho jedinečnou barvu hlasu... No a z písniček mi vždycky úplně nejdřív vytane Lenka Filipová: ...ten kratičký sen se mi k ránu až zdál před probuzením a já spát chtěla dál - zamilovaná... A když v létě přijely na prázdniny mé sestřenice ze Sokolova tak na "magiči" pouštěly něco co normálně v rádiu nehrálo: ABBA. You are the Dancing Queen - youg and sweet - only seventeen...

Potom když jsem se od roku 1984 učil v Lednici zahradníkem se mě můj spolužák Petr ptal: Co rád posloucháš? Odpověď: Všechno co hrajou v rádiu... :) A on řek: Špatná odpověď. Dnes jedeš se mnou do městské knihovny v Břeclavi. Já ti něco pustím! To něco byli Poutníci tehdy ještě se zpěvákem Robertem Křesťanem a jejich cover verze Telegraph Road od Dire Straits. Jedenkrát dávno šel pustinou muž a na pravým místě tam vykácel buš z klád postavil dům že měl sílu jak býk a rozoral zem jako válečník... Zamiloval jsem si to! Poutníci... Ach. A tak mám dodnes doma MG kazetu z r. 1987 kde je Panenka_Až uslyším hvízdání_Napsal jsem jméno svý na zdi_ETC. Nu a já byl náhle FOLKAŘ!!! :D V červenci 1988 jsem pak jel do Plzně na PORTU. Poslední socialistická. Ve vzduchu v lidech domech stromech a vlastně snad ve všem už bylo cítit že změna je na spadnutí...

V říjnu 1988 jsem narukoval a v prosinci pak ležel na raketové základně na kavalci se zápalem plic v ostré bojové pohotovosti protože prostě nejsou lidi že a obrana vlasti nezná bratra. Tak. Čtyřiceti stupňové horečky a malinkatá místnůstka kde jsme si krátili dlouhé zimní večery poslechem gramofonu. Ovšem... Desky byly po hříchu pouze tři. Slovy 3. :D 1.) Tublatanka - Žeravé znamenie osudu. No a asi nejoblíbenější skladba nás vojáků byla: Rock do civilu. Tam kdesi v diaľke tam moja láska spí a ja tu márně so smútkom zápasím... 2.) Pražský Výběr: Výběr. No... Tady není vyloženě žádná slabá skladba. Prostě PECKA vedle PECKY!!! Těžko vybrat jednu nej... I když moje nejoblíbenější asi byla: Sbal si to svý ráno. Je tam totiž docela dost dobré intro... Už zase nic neděláš? Zas nic neděláš! Chrápeš pořád jen na tom otomanu po dědkovi! No!? Co na mě koukáš?!?! Co koukáš!?!? ETC. :D 3.) Locomotiv GT. Maďarská rocková grupa no... Pozůstatek po odchozích do civilu. A jelikož tam tenkrát mezi námi maďara nebylo byla to deska pouštěná abychom si odpočinuli od těch dvou předchozích. Stejně jsme maďarsky nerozuměli ani pi*u tak co... :D

Na jaře 1990 už na jiném voj. útvaru/oddíle jsem ležel na kavalci přes uličku vedle svobodníka Pošíka. Byl to docela magor ale neškodný. Už tehdy měl něco na co každý zíral: Walkman. Pošuk měřil 2 metry a dva centimetry takže mu chodidla trčela do středové uličky. Jednou jsem o něj zakopl ale on nereagoval. Na uších sluchátka. Zvedl jsem mu je a řikám: Sorry vole! Ale ty tvoje hnáty! A on - dobrý. Hmmm... A co to vlastně furt posloucháš? Arakain vole. Na - poslechni si to. Já se jdu projít. Tak jsem ležel po jeho vzoru se sluchátkama na lebce a s volume na MAX! Bylo to album Thrash The Trash a úplně čerstvá novinka. A taky jedna z největších pecek té doby. No a pochopitelně skladba Šeherezád zpívaná Alešem Brichtou: (Je to vlastně skladba o ZLATOHNĚDÉ...) Holka s Tebou chtěl bych prožít aspoň tisíc a jednu noc... 

A v srpenci 1990 jsem pak už byl KONEČNĚ! DOMA!! z armády... Z5 z té zkurvené zelené pakárny. Nuž ale... Z chlapce se opravdu stal muž. V kapse měl nůž a v srdci elán touhu a odhodlání. A v uších...? Můj kamarád Zdeněk (mimochodem taky přispívá zde na P.) mi řiká: Kurva Miro! Mám nové album od Judas Priest. Je to BOMBA!!! Jo - půjčil mi to a já na své úplně nové hi-fi věži koupené v rajchu v Mistelbachu_ SAMSUNG. Tehdy neznámá značka. Jeden ani nevěděl že to nejsou číňani ale korejci_! No... A já na tom přístroji si to pouštěl na plné koule! Až se tabulky v oknech třepaly!! Painkiller_!!! A ze Slávka byl náhle Rocker. Metalista. Ale v nitru pořád už navždy FOLKAŘ. Protože prostě proč?

STARÁ LÁSKA: NEREZ A VY.