Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAni o den více
Autor
cajsik
Měl jsem na dosah štěstí.
Jakož i podzim cestu si klestí.
V té pouti byl dar.
Co by mou duši roztrhal.
Byl to vánek ze všech směrů.
Já si ustlal na mou věru.
Pryč od všech dálek světa.
Učinil jsem právo veta.
Teď si chovám na své straně.
Zlatou rybku a bez daně.
1 názor
Radovan Jiří Voříšek
před 6 měsíciMoc mi to nedává smysl. Už v prvním dvouverší tápu nad smyslem přirovnání.
V dalším: dar co by duši roztrhal - to už musí být síla, že to duši roztrhá - ale najednou je to vánek, něco tak jemného, že to nemá energii na to cokoliv trhat.
Tečky za každám veršem z verše dělají uzavřenou větu. Ale třeba verš - Teď si schovám na svě straně. Schovám si co? Ten verš potřebuje pokračování, ne uzavření. Mělo by to vypadatet takhle:
Teď si chovám na své straně
zlatou rybku a bez daně.
Ještě na dílo koukni.