Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sea oni / zpívají / no
Autor
Philogyny
Když se rozednívá
zpívají křídly dýl
utajenou březost lesa
dunění podzemních bubnů co mění obličej na chiméru a hřích ---
---
---
---
a oni / zpívají / no
Vítr odrazil cinkání stromů do bible
úryvek kůry
abys moh proklínat kurvy svým sedmým přikázáním
---
když se v tobě probouzím
třepe mnou zima
nepřikrýváš ani sršni ne
žlutými pruhy stmívají den do noci
dvaceti čtyřmi semeny karobu
a divočáci ryjí zem
---
lese můj prošlapaný výškou kopýtek
voníš rozkladem smrti co nutí pít strach
z přesýpacích hodin
uvážeš gordický uzel uzel uzel
vůl se pase v mlze
čeho ses nejvíc bál
6 názorů
KRÁSNÉ!!!
A kdybys chtěla jednou vydat svou sbírku poezie tak Ti na ni s radostí/hrdostí přispěji! (Pochopitelně pak očekávám jeden výtisk s Tvým podpisem a věnováním že... :)
Jinak mi přijde že mě ták ňák kopíruješ! :D Aneb čím menší písmenka tím větší smutek......... ;)
Phil, jestli můžeš ještě číst komentáře nebo poštu, ozvi se prosím
Kouzelný. Napsala jsem ti bláznivej komentář a zase ho smázla. Tak jenom přiznám, že je mi mezi těmihle slovy strašně dobře. Ani sama nevím, proč zrovna tady, ale jo, asi vím, máš tu úžasné metafory, takové, co si je domýšlím dál a dál... A čeho jsem se nejvíc bála jako malá? Že svět nebude doopravdy. Mívala jsem sny, kde jsem třeba došla či doletěla k obzoru a on byl namalovanej jako kulisa, žádná dálka za ním nebyla. To bylo hrozné zklamání. Legrační, co se člověku vybaví, že?
Bejvíc se bojím toho, co neznám a pak toho, co znám.