Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKamení
Autor
krabicák
V konečcích prstů mám kamení
Jsou to těžítka na prázdným stole
Táhnou mě k zemi
A kroutí mi ramena
Nehtama rýpu do chodníku
Chodidla mám plná kamení
Táhnu se šouravým krokem
Pomalu neohnu kolena
Za mnou je vydřená stopa
Podrážky mám samou díru
Za chvíli celá jsem z kamene
Toporná, těžká
A prosta citu
7 názorů
Určitě ano, jen se mi zdá, že bych si báseň víc " užila", líp se vcítila, kdyby byla trochu konkrétnější. Jen můj pocit.
Janino - já myslím, že tohle může být stav, který každý může někdy pocitově zažít, jedno z jakýho důvodu
Je to dost působivě napsáno... jen mi tam chybí aspoň náznak nějakého zdůvodnění, proč se to děje... Nemyslím si, že na vině je věk, ten má sice vliv na tělo, ale ne na cit. Takže tonu nerozumím.
Radovan Jiří Voříšek
před 4 měsícitaky tem proces sleduju