Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seP
Autor
Lami
Ach, stěno chladná, stěno bílá,
ponurá jako smutek sám
v prázdnotu tvou snad hledět mám?
Alespoň kdybys vykouzlila
obraz té, jež tolik trápí mne.
Já myslím stále pouze na ni,
každý den čekám její psaní,
nemám však nic - slůvko jediné.
Kde nachází se křehká víla,
ta nejkrásnější mezi všemi;
proč ani řádku nepíše mi?
Stěno, ty smutná stěno bílá,
tichá tak, jako moje milá,
kéž bys mi pravdu nezjevila.
17 názorů
Dobrý postřeh se stěnou. Snad má Alenakar proti ostatním jistou výhodu. Některá dlouhodobá omezení jsou velmi limitující a bez trvalé součinnosti téměř jistě nepřekročitelná.
Za upřímné projevy děkuji.
No dobře, ale Fučík? To je to poslední, co by mě v této souvislosti napadlo.
Safiáne,
ve vězení si vězni "promítají" na bílou zeď často celý svůj život. Tady si zamilovaný na zeď "promítá" obrazy své milé. Vězeň a zamilovaný k sobě mají do jisté míry blízko. I láska je svým způsobem vězení.
I když je to pěkný, klasický milostný sonet, báseň mi připomněla jednu pasáž z Fučíkovy Reportáže psané na o prátce, pasáž o zdi v kriminále, které vězni říkali "promítací plátno". Tip.
Těžko prodám něco co nevlastním.
Jestli tě to nějakým způsobem irituje tak to nečti. Já to dělám stejně a funguje to.
Radovan Jiří Voříšek
před 9 měsíciKdybys milá
stěno bílá
vykouzlila
barvu lila
Bylo by hned naší Leji
veseleji
Přečteno znovu.
Obdivuji Tvůj projev. Koupím od Tebe kousek Tvého talentu...
Kdo by jen tušil, že to bude tak inspirující. Musím ještě jednou všem poděkovat.
Stěna, pohnutá smutkem,
hledala, co by řekla,
jak projevit soucit skutkem,
když se v ní slova sekla.
Nakonec dojetím zvlhla
a plíseň jí ožrala lak,
z tragédem ta oběť nic nehla,
neb žal bývá slepý jak rak.
Proto se stěnám i valům,
ouředně vědět dává,
ať nevěří lidským žalům.
Člověk se za štěstím žene,
nedbá, co zleva ni zprava,
co je do jeho trampot stěně...
to je takový... až něžně melancholický