Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRoz-padání (cyklus básní)
Autor
Aaen_jk
Roz-padání
Jen při pádu do propasti můžeme zjistit,
zda máme křídla
(a jakou mají barvu)
Duše
Neztratit se neztratit
ty víš
sestřičko...
zvedni hlavu a pojď!
roztáhni křídla z kostí
nátepníky na rukou tě objímají
Když srdce rozmrzne,
začne i bolet
Zanechme stopy v kyberprostoru
až se naše duše stane daty
Čas je neustále-smrtelný
Prostor je neustále-přítomný
Parafráze na Crowleyho
Každý muž a každá žena je hvězda
(a většina hvězd jsou mrtvé odlesky)
Déšť
Déšť nepláče,
prostě takový je
(Květina roste z kamení s nezbytnými trny
orientovanými ven i dovnitř.)
Pochodeň v levé ruce
A nevyhořet
A nevyhasnout
Nina
V rozhovorech ráda poslouchám.
Nikoho stejně nezajímá, co říkají druzí lidé.
„Když někam jdeme, nejsme na cestě.“
= lež
Afirmativní kurz štěstí, úspěchu, aktivní seberealizace a pozitivního myšlení (AKSUASAPM)
Jaký si to uděláš,
takový to máš
Tak nebreč anebo chcípni
Šálek čaje
Šálek dobrého čaje
zahřeje víc než tisíc nespřízněných pohlazení,
šálek dobrého čaje
zahřeje víc než tisíc pohlazení od nespřízněných
Horizont
s flétnou
v přirozeném ladění
na konec horizontu začátek horizontu
já ještě zbylo na těch místech naštěstí
to se nerozpadá svět,
ale jen píseň
let je nutnost i přes pulzující bolest
PostApokAlYPsA
testování reality
a zdeformované mezilidské vztahy
problémy přeskočeny čekají někde v záloze v noci
a ten divný pocit v žaludku vytančit
špína uvnitř i venku
amorální
tklivá
zahlcující
plíce
horkým prachem
podkroví
záře z hrudníku
záblesk
seschlé tělo se láme
a ten divný pocit vytančit
testování reality
a zdeformované mezilidské vztahy
hraničně schizofrenní
s krvácejícími nehty
podrobit se pádu a vzestupu a pádu a vzestupu
zesilování a zeslabování vědomí
podrobit se pádu
a vzestupu
přirostlá k židli s kuklou na hlavě
se stává motýlem
s křídly propasti
to nejhorší a to nejkrásnější
s s s
sama sobě světlem
světlo v očích
v záři slz
objímající
tobě světlem
vzájemně světlem
tmou
barvami
v kráse
x
x
x
x
xx
x
Dotknout se
je 22.22
světla se rozplývají na chvíli
je čas na psaní
lidé prochází
jako vítr okolo
letmé doteky
i když je snaha
dotknout se rukama
myšlenkama
srdcem
jste tak daleko
i když nechci
světla se rozplývají jen na chvíli
v tříštivých slovech
která se tříští
rozpadá se na kousky
skládá se z kousků
rozpadá se na kousky
-- °C
bez dalších komentářů
naděje je síla je sebereflexe je
a stejně kontakt rukama je tak letmý
i při potřesení
stisknutí
pohlazení
zajímavé pozorovat
ironické
tichá i hlasitá ironie
světla, tmy, nic a všechna
ta láska odumřelá
něco zůstalo a jiskra je to nejdůležitější
pečuj o ni jak o posvátné světlo
a dokud je, tak je a může vyrůst
vzepnout se křídly
přiletět, uletět, zůstat tady
doma
i venku
i uvnitř
i ven
24 °C
nebo
-- °C
tužka, papír, blok a zapomenuté ticho, co píše
Před zdí spánku
bolest zaspat
ale tu po probuzení Ne,
příteli
Zvedni hlavu a pojď!
roztáhni křídla z kostí
nátepníky na rukou tě objímají
a vůle žít
Síla letět
= odhodlání !
6 názorů
I když mám ráda krátké texty k zamyšlení a jsou tady, které mě hodně oslovily, tentokrát se mi více líbí atmosféra tvých delších veršů
Gora: Rozumím, pochopil jsem to bez té nadsázky, díky za dovysvětlení. Trochu mě zarazilo, že by tenhle text mohl být vyloženě takhle interpretován, ale ono jde leccos :) Myslím, že právě "pozitivně-ezo-sluníčkový" to fakt není :)
Rozumím, že každý čtenář má svůj pohled na text a může různá díla hodnotit různě, to je jasné. I tak jsem rád, že Tě z tohoto básnického cyklu něco zaujalo :)
Myslela jsem anděly, křídla jako nadsázku. Tahle část mozaiky mi přijde slabší než ostatní dvě, nejen kvůli tomu. Ne vždy vše "sedne" každému čtenáři. Dobrá místa jsem si našla, proto ten tip.
Gora: Děkuju Ti za přečtení, komentář, tip :)
Anděly jsem tam nedával. Co se týče motivu křídel, psal jsem to tak, jak jsem to cítíl, není to konstrukce. Jinak v kontextu tohoto básnického cyklu použití motivu křídel nepovažuji za kýč apod. (netvrdím, že to bylo řečeno, ale rozvíjím možné interpretace).
Něco z toho se mi zdá jako nápad - myšlenka dobré (Déšť, Pochodeň), obecně nejsem v básních nakloněna andělům, křídlům a podobně...