Další nikdykde a další sen

V noci ze čtvrtka na pátek mě přepadl Bubo bubo. Vir velký. Teploměrus ukazoval 38 stupňů celziusových. Třásla se mnou jedna ženská. Jenže ne ta o kterou bych stál. ZimNICE není NICE. A z horečky ty sny že. O ní. V realitě den za dnem hodinu za hodinou zapomínám aby mi ji pak moc podvědomí ve spánku vracela zpět. Sakra!

Řeším problém který nastal se spediční firmou. Náklaďák který posledně přijel nebyl schopen odvézt všechny palety které jsem já jakožto vedoucí skladu zadal do přepravy. Rozhovoru se účastní zodpovědná manažerka a její asi? stent. Blond dívka v červených šatech je vstřícná diskusi i řešení problému. Náhle vchází do místnosti Fúrie. Má tmavě zelené šaty a rázně vstupuje do rozhovoru ze své pozice nadřízené všemu a všem. Vždyť je přece Ing. ne!? A tak jednoduše a sprostě dívce v červeném vynadá se slovy: Jestli se to bude ještě jednou opakovat tak s vaší firmou končíme a vy osobně za to budete! Blondýnce se roztřesou ramena a začne plakat. Já k ní zezadu přistoupím obejmu ji kol ramen a snažím se jí utišit. Pak ale vyběhnu za Fúrií která rychlým krokem kráčí skrzevá nádvoří a říkám: Tak to se ti povedlo! Jsi sama se sebou spokojená?! A proč jsi tam vlastně přišla a míchala se do toho? Já to měl pod kontrolou. Natočí ke mně hlávku a odfrkne si tak jak to jenom ona umí: Ty?! Tak to ani náhodou! Vždyť tys přeci NIKDO! Sám jsi o to o sobě nejednou napsal... A tak to je. Ne? Kráčím vedle ní a drze ji vezmu za ruku. Zběsile se mi snaží vytrhnout ale držím pevně! Nakonec to vzdá a rezignuje. V tom okamžiku ji pustím a zůstanu stát. Ona se bez ohlédnutí vzdaluje a já mám do sítnice vypálenou vlnící se zelenohnědou.........

Z horečky je naštěstí již jen teplotka. A rýmečka. Jak sviňa. Ale cítím se jako by mě přejel válec. Ne nutně parní. A to hned dvakrát! Nuž ale víme přece že: Co tě nezabije to tě posílí? Jenže... Nakonec tě stejně něco zabije. Ať už chceš nebo ne. Aneb v životě máš jen jednu jistotu:

SMRT

.