Chůze mezi mrtvými

Chodíš mezi mrtvými a vzpomínáš

jaký byl svět bez lidí.

Náhrobní kameny odkrýváš.

Cestu ven těm co se nestydí.

Ty nejsi normální

Ty seš prostě maniak

Před bílou lebkou je tvé pokání

Něco jako zmatený zodiak

Bíle kosti a tvá kůže

v jedno splynou navždy

k vrcholu ti dopomůže

Nástroj jež také vraždí

Tak číníš od mládí

svému údu chladný stisk

od tvých činů tě neodradí

ani mrtvolný  zápach

R: Temná kobka tvým je rájem

     Od soumraku k úsvitu

     o živé nejevíš zájem

     ty starý úchylný zvrhlíku

2. Shnilé dítě matky

    jíž rozřezal jsi tvář

    Není cesty zpátky

    chceš s ní na kameni spát

    Noříš svůj pyj do hniloby

   Červí díry prolezlé

   Nožem činíš další  otvory

   jež by si mohl ošukat...

Prokletá noc usíná s ránem

Hroby  chladné jako za úplňku luna

Jsi jim všem velikým pánem

Oblažil jsi jejich mrtvá lůna

R: Temná kobka tvým je rájem

     Od soumraku k úsvitu

     o živé nejevíš zájem

     ty starý úchylný zvrhlíku