Prorok

Jsem tady.
Přišel jsem
z bahna Minulosti,
abych v kameni Přítomnosti
vytvořil
stín Budoucnosti,
jemuž podobu dají
Slzy Života.
Tohle jsou
dějiny budoucnosti.
Tam,
tisíce mil od místa,
kde pramení
Řeka Evoluce,
nedaleko od
jejího ústí do
Moře Času,
tam,
kde se Slunce Radosti ztrácí
v Temnotách Nejistoty,
budou lidé zanecháni
osamotě,
opuštěni svým Bohem,
jsoucí v prázdnotě
svých naříkajících
duší,
postaveni tváří v tvář
svému bytí budou,
a příliš slabí
a nemohoucí proto se vyrovnat
s pohledem do zrcadla,
stvoří takové bytí sobě,
jež usnadní jim jsoucnost jejich.
Mysl však bude zaslepená,
příliš opojená úspěchem bude na to,
aby prozřela
a ukázala boží svět takový,
jaký je přirozený
ve své nahotě.
A tak úspěch vytvoří
nový povrch zemi,
a lidé po něm chodit
a v něm žít budou
v několika vrstvách.
A jejich duše se budou vrstvět,
a jejich nářek se bude zesilovat,
a jejich jsoucnost bude narůstat
a přece se zmenšovat bude.
A bude více umělého světla,
neboť slunce méně bude,
neboť to zůstane ztraceno
nad vrcholky věží a minaretů,
které obývat stroje budou.
A oken víc nebude,
neboť monitory budou
zobrazovat bytí kolem,
jež tvořit bude temnota,
mdlá šeď a světla, která
nebudou vidět přes prach,
jež navát bude odnikud
a přece bude,
a bude trvat věky,
a pokryje veškeré bytí,
jež na povrchu i pod ním i nad ním bude.
Povozy vzduchem plovoucí
vznášejíce se klouzat budou –
- mezi minarety,
jejichž vrcholky budou
explodovat a zase implodovat,
- a mezi komíny,
které doběla rozpálené
ohnivé koule plivat budou,
- a mezi věžmi,
ze kterých se bude na povrch
mdlé světlo snášet.
A lidé se stroji se míchat budou,
rozdílu nebude už víc,
živoucí stroje,
umělí lidé,
a stvůry jsoucí
napůl člověkem a napůl strojem,
které kyborgy budou zvány,
neskuteční lidé
s označením hologramy,
a budou se měnit,
a rušit, a umírat, a milovat,
a nenávidět, a míjet,
a budou jako zvířata,
a budou existovat.
A kyborgové budou
bojovat ve válkách,
v nichž někteří budou
asimilováni nepřítelem
nebo technologií,
a lidský mozek bude zneužit,
a nebude to jen holografická simulace,
bude to tak přirozené,
skutečné a neměnné,
nahé
a
konečné.
Pustošení dosáhne svých
krajních mezí.
Pozitronový mozek androida
bude napojen na
neurony každého jiného
androida,
člověka,
kyborga,
a nikdo už nebude sám,
a všichni budou spolu,
bez samoty,
bez bolesti,
bez smutku,
bez soukromí,
bez duše.
A duše nebudou,
protože oni nebudou,
protože se utopí v Řece Evoluce
a ztratí se v Hlubinách Historie.
Svět bude pokrývat síť,
synaptický internet,
imitace Boha,
skutečnější verze síly a moci,
složitější forma citů,
nejrychlejší druh komunikace.
A svět už nebude tím,
čím býval dřív.
A to bude konec.
A to je jedna z možných variant.
A budoucnost bude temná,
temnější než přítomnost,
protože čas ztratí svůj smysl
a prostor přestane být prostorem,
a bytí bude změněno,
a nic nebude více
jako dřív.
Pohleďte a prozříte.
Otevřete oči a
spatříte
Budoucnost.
Tak mluvil Prorok,
historik zítřka,
autor
Dějin Budoucnosti,
jeden z miliónů lidí,
jeden z nás.