Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚtěk
04. 04. 2000
0
0
1042
Autor
Koprik
Utíkám pryč z tohoto města,
už nedrží mě zde nic,
vzduch nečistý je a leptá,
nikdo už nevnímá nic.
Ten vzduch vzal nám cit,
cit pro vůni a pro krásu,
vše tady zničil a ničí dál,
proto hledám jinde spásu.
Utíkám pryč, protože nedokážu,
nedokážu žít a umírat najednou,
uteču pryč, a pak všem ukážu,
že žít se dá zdravě a s jistotou.
S jistotou probuzení další den ráno,
s jistotou dlouhého žití,
proč nikdo nechce přijmout názor:
Utečme, ať jsme dlouho živi!
Pojďte se mnou děti, ženy, muži,
pojďte zvířata - ptáci, savci, ryby,
ten vzduch nesmí vzít nám duši,
duši našeho těla a našeho kdyby.
utečme všichni do lepších míst na světě,
kde nebude zlo, nenávist a ani žal,
bude tam radost pro každé dítě,
nebudou slzy. Tam by se každý jen smál.
myslíš, že takové místo najdem?
já bych se pokusila ho vytvořit, nemůžeme pořád utíkat
jinak, básnička dobrá, zkus víc pracovat na rýmech, nebo to nech volným veršem
Svého času jsem chtěl jít do světa - jen tak(pouze pár knih jsem měl sbaleno). Sem tam si něco vydělat a poznávat stále dál a dál, co je za těmi kopci na obzoru. Dnes ale vím, že není zase až tak nutné někam utíkat, i když po tom ještě stále občas zatoužím. Není třeba, proto že celý svět je v NÁS. Není třeba, pokud osvobodíme svou duši z pout, která ve skutečnosti ani nejsou...
Pak vzlétneme vstříc nekonečným světům a pochopíme řád do něhož spadá také náš život.
Taky tam utíkám, ale je proto, abych se silnější vrátil... Jde o to mít kam utýct.