Zákal

Jsem příliš čistý na zákal v tvých očích
V křištálové kouli co by tvůj úděl
Uvniř ostrá jako drápky kočičí
Jak krásná jsem zapomněl . . .

proč vítr krade stromkům květy
Bez práva na rozloučení
Jak vložit lásku do mé věty
Když tichem jsme zaskočeni

Dej mi jen svou přítomnost
Abych věděl co nemohu mít
Plýtvajíc nadějí bez prstenu

Snad je to jen podobnost
Co mohu teď odlomit
Já nezapomenu . . .

V nějakém podsvětí
Stvořeným nebem

V postelích cizinců
Jak falešné bezpečí
Své těla svedem

Nedávej mi přítomnost
Pokud se ji vzdáš
Jako já svých v srdci otroků

Má čistota je svatozář
Peklem stvořená
Bez tebe i s Tebou zůstane bez květů . . .

---