Dopis pro Kandelábra

Ale no tak, tohle už... Ale co, já si tu jen budu tiše šoupat nohama...

tak jo, páni spravedlivý, já dám té dívce tip, ona má totiž nejmíň půl pravdy, nejdřív musíš nejakou myšlenku vůbec mít a pak má tepr cenu uvažovat jak a komu ji sdělit

No aspoň někdo si nemyslí,že jsem naprostý emocionální a slohový břídil

no právě, Perchto, smutné ovšem je, že se nejvíc ozývají ti, co mají víc těch chyb než těch myšlenek... podle mých zkušeností - ti, co mají hluboké myšlenky, jsou obvykle rádi za upozornění na chyby a mnohdy za ně i upřímně děkují :)

Wopi, Wopi, co jsem si tu tak všimla, největší úspěch tu mívají myšlenky mělké, ale vtipně podané. Například koukni na moje info, nejvíc tipů má miniaturka o tom, jak vystrkuju kozy :-))

Rena: to jsem ti nikdy neřekl...neber to tak tragicky. Důležité je si z toho něco odnést...

počet tipů přece není záruka kvality. Důležité je od koho je člověk dostane.

ano, přesně :)

třeba není důležité ani to, od koho člověk dostane tip někdy jsem některým dílem tak uchvácená, že nejsem schopná napsat k němu nic a už vůbec si nevzpomenu na to, že bych tam mohla dát tip :-)

proč si vyřizuješ osobní věci veřejně?

víš já tomu rozumím. Chápu co máš asi na mysli. Nicméně psaní není jen otázka toho, že to autor(ka) vidí ve své mysli. Je to stejnou měrou otázka transformace toho obrazu do psané podoby. Souhlasím, že některé věci nelze logicky vysvětlit. Svou mysl považuju taky spíš za citovou než chladně analytickou. Ale to, že své věci dáváš sem na Písmáka znamená, že přistupuješ na to, že je někdo bude analyzovat, bude se Tě ptát, proč jsi napsala tohle takhle, bude říkat nahlas své názory. Líbí se mi spousta věcí. A některé bez výhrad. Ale když tam vidím něco, co mi vadí, tak to řeknu (napíšu), protože pak třeba autor sám zjistí, že by to mohlo být ještě o něco lepší, kdyby to opravil. Třeba se pletu. Třeba to lepší nebude. Ale nikdy neříkám: Kašli na psaní, píšeš trapně, je to debilní, moje věci jsou stokrát lepší. Upozorňuju na chyby. A vím, že je to nepříjemné. A že to autora často zabolí. Ale taky ho to někam třeba posune.

Rena: 1) jestliže sem vkládáš díla, musíš přece počítat s tím, že se ti k nim dostane i ohlasů (a čekat jen pochvalné ohlasy je DOST divné, ne?) 2) "jak já to cítím" je jeden z největších omylů tvorby - pokud to totiž píšeš jen pro sebe, piš si opravdu jak ty to cítíš, ale do svého soukromého zápisníčku; pokud to však dáváš ke čtení jiným, je slušnost myslet i na ně, jak tvé dílo mohou vnímat 3) i sloh tohoto tvého otevřeného dopisu vytváří dojem, že rozhodně JE co kritizovat 4) upozornění na chyby (jak už bylo přede mnou řečeno) je něco, co ti může jedině pomoci v komunikaci s jinými Promiň, ale tvůj dopis nepůsobí moc dobrým dojmem.

Něco pro odlehčení. Klidně by jsi mohla ten dopis nazvat Dopis pro katugira. Někdy mi připadá, že to jsou dvojčata. ( Pěkně to napsal jednou hubitel: Tohle byla asi poslední kladná kritika, až mi sem vlítne Kandelábr s tím japončíkem ... )

no jo, s panem japoncem se opravdu někdy až vzácně shodujeme. Možná je to mé siamské dvojče, které ode mě oddělili, když jsem byl ještě maličký kandelábřík. a prodali ho do japonska :) (ale jinak ho fakt neznám) jo s hubitelem to byla taky docela výživná korespondence :) a díky za podporu. já vím, že občas jsem až moc drsný a zlý...ale někdo to holt dělat musí :)

když se bojím zraňování (třeba zrovna nejsem ve stavu to unést), nevystavuju svoje pravé city/myšlenky až budu silnější, "půjdu s kůží na trh" a pokud chci přesto něco psát a pak to ukázat, tak si jen tak hraju a vlepím to do blbůstek :-) - to když si chci jen tak s někým "pokecat" pod nějakou kravinkou (tolik já pod různými přezdívkami...)

Já bych se podepsal pod výše kritizující racionálně uvažující ..:)

díky za avíza! :) Už jste tu ale všechno pěkně vysvětlili, takže já bych zase šel... vážně, nemám, co bych dodal - a navíc musím jít konečně zkritizovat kritiky pod mým jediným dílkem (to byla jako reklama...)