Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet Moře
15. 01. 2003
9
0
1609
Autor
Skleboun
věnováno všem, kteří tohle museli prožít (naštěstí k nim nepatřím :))
Přede mnou moře tiše zpívá
píseň svou věčnou, rozechvělou
o tom, že smutek vězněm bývá
a moje mysl temnou celou.
Na jeho březích brzy zrána
slzy mé kanou bez ustání,
(proto jsou možná moře slaná)
že sobec ve mně lásce brání.
Já chtěla jenom škrábnout drápky,
tu hru však nelze vrátit zpátky,
když zasekly se do těla.
Tu oběť nemůžu Ti dát,
bez lásky nejde milovat!
Odpusť mi, já nechtěla.
Tajta:no... puvodne to nebylo inspirovano primo Tebou, ale tak nejak to prislo ve stejnou dobu... ;)
Jestli jsem tě inspirovala i já, tak teď vidím, že všechno zlé je i k něčemu dobré.
!
Bacil:uvidim, treba se nekdy dostavim... ted jsem to moc nezvladala casove, ale snad uz to bude lepsi...
Šklebounku, ale to by byla děsná škodaaaaa... a ostatně, i kdyby to někdo prezentoval místo Tebe, mohla bys přece aspoň přijít a podívat se a popovídat ty lidičky, co Tě rádi čtou, ne?:-))
Bacil:nejde o pozde vecer :)) ja ale strasne nerada ctu svoje veci, jsem v tomhle ohledu az chorobne stydliva... ale klidne by me nekdo mohl prezentovat misto me :))
jinak ostatnim diky za kritiky :)
Moc hezké, Šklebounku, vyzráváš pozoruhodným způsobem... a propos, co tak někdy se prezentovat na Šuplíku? Nebo je to na Tebe ještě pořád moc pozdě večer? :-)