Chlast, drogy a sex

ubohé

nic moc

Ta kritika (Zly) má co do sebe, každopádně dobře odůvodněnej názor se kterým bych v obecný poloze souhlasil, je dobře, že jste se tady tak rozepsali, to jsou věci který je fakt potřeba vyjasnit. Nemůžu si ale pomoct, ta báseň se mi líbí. Ten kontrast drogy-růže se mi vůbec nezdá tak špatnej, naopak, taková ta trochu přehnaná romantika co by sama o sobě působila jako klišé, to tady dost dobře zjemňuje a působí to pak trochu víc vyváženě, jinak by to bylo jak z repertoáru Plastik People z 80. let, tedy nic proti "Plastikům", ale chápu to prostě tak, že se člověk nemusí chtít okamžitě zařadit do tý "nejtvrdší vlny" jenom proto, že chce napsat na takovéto téma.

Dejf: :-) neber to úplně doslova, jo? Sice to bylo tak nějak, jak jsem už výše napsala, ale zas tak dramatické to nebylo:-)

wolfy: jo, tak to taky vidím. Chápu ale, že můj název může vzbuzovat falešné naděje. Musím říct, že mě samotnýho překvapilo, že jsem dostal i těch 7 tipů - říkal jsem si, že je to spíš taková ptákovina a lidi mě budou spíš prcat než chválit ...

Začněme tedy. Prolog, kterým sděluješ, že dílo není zcela podle skutečnosti. Takže co vlastně? Předstíráš? Relativizuješ? Máme tvé dílo brát s rezervou, nebo v něm tušit, že jsi slovy nanynky paní učitelky ze sklepácké burleskní povídky Na brigádě jiný, lepší? Problém je, že nejen prolog není podle skutečnosti. Tohle je dílo, které má se skutečným a autentickým prožitkem pramálo. Začínáš pomocí obrovského ántréé v podobě názvu, který nutně přitáhne pozornost. Název (nebo dnes již spíše propagační slogan) evokuje archetypální souvislost s díly, které hovoří drsným jazykem právě o velmi autentických prožitcích. Sex, drogy, rokenrol.. jsou pro mě autoři jako Burroughs, zpěváci jako Jagger, celebrity jako Nicholson. Přesto: jejich životy se staly v průběhu času ikonami. Častým omíláním se původní náboj změnil na onu archetypální lidskou zkušenost. A objevily se spousty autorů, které na bázi této archetypální zkušenosti vytvořili alespoň díla, která mají co říct. Naproti tomu ty nabízíš slavíky, co o lásce růže pějí, prince, princezny a obojky. A v závěru textu si řežeš ruce, patrně aby jsi dílu dodal alespoň trochu zdání neobyčejna. Významově zdefraudované téma ještě více znásilňuješ.. pro vlastní potěchu, z nedostatku invence.. nevím. Má-li nějaké dílo něco říci k již přežvýkanému tématu, mělo by najít alespoň autentickou a nezaměnitelnou formu. Třeba zdařilou parodii, aforismus na dané téma, glosu až po výpravný velkomuzikál s dvěstě statistama a hrstkou slonů na ledové ploše. Nedomrlé, chabé lámaní textů pro mne není ta správná forma. O obsahu jsem se vyjádřil v první kritice. Také obecně platí, že na na každý posraný paskvil se nemrhá energií v podobě fundované kritiky. Takže pro příště vystačím řekněme s jednoslovným hodnocením, bude-li ti to tak stačit. Věřím, že další tvé věci budu moci ocenit i jinak. Drž se. .....krk.... (mý slovo je smradu prach a znamená tolik, co tvoje)(tady a vlastně všude platí pouze rovnost názorů)

Díky za tak vyčerpávající kritiku na můj "posraný paskvil", ale to zas nemuselo bejt. Tím rozvedením jsem myslel stručně popsat, co bych měl např. do příště vylepšit/opravit, protože stučně napsané "hrozné" sice vypovídá něco o tvém nározu dílu, ale neříká vůbec nic autorovi, kterému je kritika předně určena, aspoň myslím.. Ten prolog jsem skutečně přepísk - to byl dost krok mimo, ale nemyslím si, že když má něco název Chlast, drogy a sex, musí to být něco drsnýho, charakterizující životní styl tebou zmíněných pánů, které také ctím. Svoji báseň jsem chtěl právě postavit na tom kontrastu, že v souvislosti se slovy jako jsou chlast a drogy se píše o něčem jiném poněkud. Píšeš, že to chtělo najít něco nového (parodii, aforismus), ale o to já se právě pokoušel. Nešel jsem tou cestou, kterou popisuješ na začátku své kritiky, ale dal jsem tam slavíky a princeznu, abych vytvořil kontrast. Mohl jsem samozřejmě napsat báseň: Chlast, drogy a sex Tři stejní muži nad propastí úder schodem přes ksicht tvůj cizí jazyk v tobě ústí v žilách proudí černý hnůj Prašná cesta pod tvým nosem svěrák, co ti spánky drtí zvratky, co se sunou krkem zvratky, co tě tiše dusí Žluté prsty sjíždí tváře žíly v hloubce útrob tvých v dálce tunel a v něm záře oko v oku v očích mdlých Hoří dítě s kolotočem modří vlci táhnou pryč odcházíš pryč za Sandmanem odcházíš pryč do snů svých Bezvládně tu toužíš tělem epileptik v záchvatu bezvládně se kroutíš křikem zmítán změtí pocitů Rozplýváš se do prožitku splýváš s jedním v jeden řád není v tobě vyšších citů nemáš nic tu, co bys rád ------ Taková báseň by možná byla to, co bys očekával od básně s tímto názvem, ale přesně to já nechtěl. Každopádně musím říct, že z tvé kritiky jednoznačně vyplívá, že máš přehled a víš, o čem mluvíš, a bude pro mě ctí, jestli si ode mne ještě někdy něco přečteš. :-))) Zatím ahoj

Ten kontrast alkoholu a slavíka, drog a pohádky, fajn, v třetí sloce jinak, taky dobrý, ale ta ruka je prvoplánová.

Vy ste se teda chlapi rozepsali, oba máte kus pravdy a ta druhá báseň je taky dobrá, nechceš ji udělat jako Chlast, drogy a sex II. ?

má to šmrnc, tip

Je to pěkné, moderní a proložené citem. Jestli to není o tobě samém, tak se umíš dobře vciťovat.

A to já asi vím, proč s tou rukou pryč, co?...Tip

***

Diania a Starr: no, dobře, tak víceméně to o mně je (když si pod těma drogama představíte cokoliv, co se drogou může stát) ssaamm: Asi seš hodně osamělej, co? :-)))) a díky všem za kritiky a tipíky (juj vono se to rýmuje)

chlast... tak ten jsem poznala tam, kde jsem to vůbec nečekala, s drogama jsem se zatím neměla tu čest ( ? ) setkat a se sexem jsem se seznámila tak nějak proti své vůli a nečekaně:-) a jinak dávám *T*I*P*

Sex: Proti své vůli a nečekaně? ojojoj :-)

hrozné

Já mám rád jakoukoliv kritiku, ale taky mám rád, když ji ten dotyčný zdůvodní. Třeba - hrozný rýmy, hroznej nápad, hrozná pointa atd.

Zly: Tvoje slovo si myslím, že něco znamená, ale tahle báseň, ač má poněkud krkolomnější rýmy mi rozhodně nepřipadá tak špatná, má rozhodně nápad a zajímavou trojici přirovnání.

Díky Krrku, ale mě by opravdu zajímal Zlyho názor. Já beru kritiky vážně a když mi někdo řekne, že něco dělám špatně, tak se to snažím napravit, ale nemám rád kritku tohohle typu ...

Celá tá báseň je vlastně o drogách dnešní společnosti. ještě by tam mohla bejt telvize a počítač. Zvlášť teda sex je dobrá část. Jenom teda nevím proč zrovna ruku. Každopádně TIP

Ruka jako symbol snažení se něčeho dosáhnout, jako symbol té závislosti, které se chci marně zbavit, ačkoliv vím, že je to marné ...

Libi se mi to moc. Vazne to neni inspirovane tebou samym? Vnitrni pocity jsou, jako droga, kterou jedna cast odmita a ta druha musi mit.Snaha prekonat touhu po cemkoli...? Mozna jsem se trefila, mozna ne.