Chrám spadlý z nebe

Na jedné prostředně velké planetě v širém vesmíru se v jednom oceánu plavila loď. Na ní byl král se svou královnou. Král a královna se cítili ztracení, protože všichni námořníci včetně kapitána zemřeli na podivnou nákazu, proti níž byli pouze oni dva zázrakem imunní. Skomírali však hlady a žízní a jelikož neuměli navigovat loď, neuměli se taktéž dostat domů do svého královského paláce.

Již se vzdávali veškeré naděje, když tu uslyšeli zvláštní zvuk, který neuměli přirovnat k čemukoli co kdy slyšeli. Uviděli, že z nebe klesá podivný vřetenovitý objekt, který klesání zastavil těsně nad jejich lodí. V objektu se otevřela dvířka a vystoupily dvě postavy. "Je tu dýchatelno, má drahá, vždyť jsou tu lidé." prohlásila jedna postava a sundala si helmu. To samé učinila i druhá a král s královnou uviděli muže a ženu, pouze neznatelně se lišící od obyvatel planety.

"Vítáme vás na naší planetě," prohlásil král. "Děkuji," řekl muž z hvězd "putujeme vesmírem již dlouho a cítíme se ztracení, protože všichni členové naší posádky zemřeli na podivnou nákazu, pouze my dva jsme byli zázrakem imunní. Jsme král a královna jedné z planet daleko odtud. Bohužel neumíme navigovat naši kosmickou loď natolik dobře abychom se dostali domů."

"To je ale náhoda!" řekl král plavící se na lodi a vyprávěl vesmírným letcům svůj příběh. "Měli bychom jim pomoct" obrátila se na hvězdného krále hvězdná královna "jejich problém je stejný jako náš, na nižší úrovni. Pokud jim pomůžeme, díky synchronicitě se může zároveň vyřešit i problém na úrovni naší." Bytosti z hvězd vzali krále s královnou do svého korábu letěli k jejich domovu. Tam následovala sláva a bohaté pohoštění - národu se vrátili dlouho pohřešovaní vládci. Když se hvězdný královský pár loučil se svými přáteli, král který se plavil v lodi řekl: "Támhleté hvězdě říkáme hvězda Naděje, zkuste tam letět a uvidíte".

Hvězdný král s královnou, když osaměli v prázdnotě vesmíru, nastavili kurs na hvězdu Naděje. "Kolik takových planet už jsme navštívili - a stále nic." bručel král.

Na jediné obyvatelné planetě hvězdy Naděje narazili na hustou džungli. Posléze objevili primitivní chýše - známku lidského obydlí "Kdyby ten král nemluvil o té hvězdě jako o Naději, už bychom letěli pryč. Takhle to ještě prozkoumáme, protože to nemůže být náhoda." poznamenala královna. Schovali hvězdolet do džungle a šli k chýším.

Z jedné chýše vylezl šaman: "Dobrý den, vaše veličenstva. Znám váš problém - potřebujete se naučit moji metodu Přímého Přemístění" "Přímého Přemístění?" "Ano, okamžitě se přemístit do libovolného bodu v prostoru."

Následující týden trávil královský pár meditací a kontemplací, ve snaze obsáhnout šamanovu metodu. Nakonec ji zvládli a dokázali se teleportací přemístit přímo domů - na svou rodnou planetu. To učinili a z vděku nechali šamanovi svou vesmírnou loď.

"No toto," smál se šaman. Ptal jsem se Kosmu jestli budu mít někdy chrám. Odpověď byla že mi spadne z nebe - vždycky jsem si myslel že je to nesmysl, ale ono ne...

---