Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
RELATIVNÍ SVOBODA I. - Šestihlavá saň : Hlava první
datum / id11.04.2008 / 282037Vytisknout |
autorNotreal
kategorieÚvahy
zobrazeno2259x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Hlava První - krátký pohled a komentář. Definice demokracie a ideologie.
RELATIVNÍ SVOBODA I. - Šestihlavá saň : Hlava první
Demokracie - forma vlády (státu), ve které je zdrojem veškeré státní moci lid.
Podoby a formy demokracie :
 
přímá demokracie -
lid vykonává státní moc přímo rozhodnutím, vyslovením své vůle (referendem, přímou iniciativou),
 
zastupitelská demokracie (reprezentativní, nepřímá) - lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů (parlamentu, přímo voleného prezidenta …).
V obecné formě demokracie se menšina v rámci daných politických organizačních struktur podřizuje rozhodnutí většiny a tato většina je zároveň zavázána k respektování nezadatelných práv menšin a jednotlivců.
 
V širším slova smyslu termín demokracie označuje i soubor názorů a postojů jednotlivce k okolnímu světu, ke společnosti.
V dnešní době je demokracie obecně považována za „nejméně špatný“ (Churchill) model vlády. Přesto nebo právě proto existují některé nedokonalosti:
 
Demokratické zřízení reaguje častěji pomalu a nepružně na nenadálé situace. Jako je válka či velká katastrofa, které často vedou k omezení práv osob včetně politických (např. svoboda tisku včetně eventuální cenzury, zákazy shromažďováni...), byť zpravidla na omezenou dobu.
Veřejná diskuse a politika, zejména před volbami, jsou často pouze přehledem populismu jednotlivých kandidátů. S tím souvisí manipulace s lidmi a možnost zvolit nedemokratické strany.
Demokracie nezajišťuje mezinárodní bezpečnost státu, války mezi demokratickými státy navzájem jsou však nejméně časté.
Rovnostářství v ovlivňování politiky. Ve volbách má hlas člověka, který pro společnost v současné době nic nevykonává, stejnou váhu, jako hlas člověka pro společnost užitečného
 
 
Ideologie
 
Je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, světonázorových nebo podobných zájmů určité skupiny. V politické a společenské praxi se ideologie vládnoucí skupiny projevuje např. ve formě filosofie, práva či morálky, obecně se skrze svou subjektivitu snaží o formulaci celkového výkladu společnosti a člověka jako takového.
Hlava první - Stát
 
Článek 1
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
 
Pokud si přečtete Hlavu první, zjistíte, že svoboda mezi lidmi je zahrnuta v Článku 1. Ano, vaši důstojnost a práva Vám tento článek zaručí. Já v tom ale vidím další zúžení pojmu svoboda jako takového (viz. definice svobody) na důstojnost a práva.
 
Podívame-li se na to co to je Právo stručně narazíme na tuto definici :
 
Právo je soubor právních norem, tj. příkazů, zákazů a dovolení (obecně pravidel), jimiž právotvorné společenství upravuje přípustné chování a vzájemné vztahy svých členů.
 
Právem v širším slova smyslu je každý takový soubor pravidel; jsou jím např. i pravidla, která platí mezi vězni v téže cele. Právem v užším slova smyslu jsou však pouze taková pravidla, které stanoví a vynucuje stát. V právním státě má stát mocenský monopol, tzn. pouze stát smí prostřednictvím svých orgánů vynucovat dodržování práva
 
Důstojnost bylo o něco těžší definovat, víceméně přesná definice se mi nepodařila najít. Nacházel jsem informace o důstojnosti v náboženství a různých duchovně obrozených skupinách. Důstojnost, stejně jako všechny ctnosti proudí z nitra. Především z toho, jak si člověk váží sám sebe.
Pokud by někdo měl jiný pohled na Důstojnost budu rád když mi jej napíše.
 
Takže jsme si rovni v pravidlech, kterými právotvorné společenství upravuje přípustné chování a vzájemné vztahy tj. také ve všech souborech pravidel a právních normách. A také v důstojnosti, která čerpá z úcty a ctnostní člověka.
 
Článek 2
(1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.
(2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
(3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
 
Co je to demokracie jsem již zmínil v definici. Není to nic úžasného, ale zdá se že momentálně to funguje. Stát funguje na demokratických hodnotách to znamená, že lid si volí své zástupce či případně rozhodne v některých otázkách referendem. Ve volbách vítězí většina a ta musí respektovat a nijak neohrozit menšinu.
Pokud se ale podíváte do hloubky koho si vlastně volíte, zjistíte že si volíte z různých ideologií ba i dokonce ideologiích založených na náboženském vyznání nehledě na to kolik ideologií se podílí na moci. Z tohoto pohledu mi onen (1) bod zní jako protiřečící si blábol.
To že ideologie respektují demokracii je samozřejmé, jinak by v současnosti nemohli uspět. Samotnou většinou je míněno největší dosažené množství názorově ovlivněných lidí ve volbách účastnícího ideologie (uskupení, jak je libo). Populismu a manipulace je tedy nezbytností k úspěchu. Jinak než těmito nástroji nedosáhne žádná ideologie většinového rozšíření svých idejí mezi lid.
 
Bod (2) je v logice něco podobného. Státní moc je určena, korigována, hraničena zákony. Těmi zákony, které státní moc sama navrhne a schválí.
 
Článek 3
(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Bod (1) se snaží vyjmenovat jednotlivé části všech bez rozdílu, dle mého názoru zbytečně. Pokud tak již činí neměl by opomenout sexualní orientaci a fyzicky postižené jedince.
 
Nepřipadalo mi důležité zmiňovat další články obhajující zásahy zákonu do listiny svobod a podobně. Hlava první určuje vztah státu k listině svobod.
Svobod jež jsou omezené (viz.definice svobody), ohraničené právem a zákony výkonně spravované většinou ideologicky prosazené manipulativními a populistickými prostředky buď z menší či větší části.
 
 
 
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

14.04.2008 08:04:51Big_George
Ano, autore. Můj příspěvek byl skutečně nekritický.

Jen bych rád podotknul, že tomto státě je zvykem označovat za extrémistu každého, komu se tento dokument nelíbí.

Eto vsjo.
14.04.2008 07:13:14Notreal
Big_George : odkdy je nahled a negativni nazor na Listinu extremismus ? Tvuj prispevek mi pripadne nekriticky > tzn. vyjadril si se jen ze ty bys nic takoveho nepsal. Nebo tim je naznaceno ze jsem extremista ? :]

chytrá_jak_radio : pokracovani RELATIVNÍ SVOBODA I. - Úvod : http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=280652

13.04.2008 10:02:02chytrá_jak_radio
:))))))))
11.04.2008 19:05:44Big_George
JÁ BYCH SE DO HLUBŠÍ KRITIKY lISTINY PRÁV A SVOBOD NEPOUŠTĚL.......
Ještě budu někde označený za extrémistu.
Přitom mám jen extrémní nadváhu.
11.04.2008 15:12:12chytrá_jak_radio
co to?
11.04.2008 10:37:21Ježkovy voči
!

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.