Infekční, ne moc

Na dně kastrolu přilepené zbytky šunkafleků,
těžko říct, proč nikdo nepoužil Jar.
Ani rajče nestojí o exkurzi do protlaku
a pravidelně praskající červený opar.

V srpnu se mi vždycky loupe kůže na chodidlech
a v každé cestě autem vidím konec ve svodidlech.
Jsem přejedená jahodovými jogurty
a kloubkem ukazováčku přejíždím přes rty.

Zakládám si různě barevné desky a šanony,
a i když fotím Olympusem, vnucují mi Canony.
Už třikrát jsem zneuctila kafe špetkou kakaa
a nemám, co bych k tomu dodala.

Možná jen:
„čert to vem“,
anebo se poperte
s andělem.