Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rozálie

23. 04. 2012
0
0
921

 

 

 

 

Rozálie

Rozálie, má krásná, Rozálko !

Pomatuji, jak si byla vyfotografovaná, dětská, něžná s ofinou,

v časopise

a holky ti záviděly.

Vím, že nejsi už malá a jak okolo tebe umírají lidé,

Pavel, Kamil, Caesar, Stalin, Vinnetou,

stárnu i já.

Rozálie, vlastně jsem se přišel rozloučit, klíč od bytu ti nechávám,

vždyť víš kde.

Své rty mám až příliš zmáčené pivem a zúžení močové trubice ve své prostatické části mě prohání, Rozálie.

Rozálie, nebuď jen můj sen !

Přesto, že tvá růže má tisíce trnů,

zachraň mne !

Nebo řekni svatému Václavu,

víš přece, kde je hora Blaník.

Kdyby si nemohl vzpomenout, Bruncvíkův meč má schovaný v jednom z oblouků starobylého Karlova mostu.

Slyšíš mě , Rozálie,

nejsem prezident, nejsem ředitel, nejsem ani bezdomovec hrající na city, jsem jen syn své matky a tvůj doživotní obdivovatel.

Slib mi jen, že už nebudeš tak vyzývavá, tak zlá….

Špinavé prádlo hoď do popelnice.

Nashledanou, Rozálie, má krásná Rozálko.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru