Písmák ty, který ve snech býváš
příliš často
ve dnech však pramálo
nečekám a brzy už vítám
východy slunce
kdy potajmu vdechuju
imaginárni vůni, co uvízla v paměti
stále stejná jsem, jen každý den
stojím o kus dál
odpoutávám a zanechávám však
téměř vše
co zradilo mě
pro zářivé zítřky
oči přivírám
a padám
nacházím svůj svět,
a ty, který ve snech býváš
východy slunce, co vítáš
zmáčené slzami, ranní rosy vzhled
stačilo tak málo, přec zůstal jsi kde
ve snech
Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se28-02-2016
10. 10. 2016
0
0
195