feelings

Sedmero
tušených
eventualit
svorně

03. 07. 2022
3
5
257
Miniatury, hříčky

Gyokuro

Přešel bych hory
i pouště
pro šálek čaje
jenž se hřál ve tvém srdci

28. 08. 2016
1
3
506
Volné verše

six hundred sixty six

Stesk, to je můj celoživotní věrný průvodce. Je zvláštní, s jakou oddaností při mě stojí. Nejspíš padlý anděl, Strážný.
I když se říká, že všechny démony (si) nosíme v hlavě.

18. 07. 2016
1
1
335
Ostatní nezařaditelné

Když svítá, když vám svítá...

Jedni vstávají.
Jiným se s úsvitem.
Srdce.
Zastaví.

01. 07. 2011
1
1
987
Volné verše

Nevidění

Byl jsem uvržen do světa (ano uvržen).
Neklidu, zmatku, frustrace. osamění. sám si ještě přikládám, všemu jen pomáhám.

31. 03. 2009
2
1
1319
Volné verše

Book

Jsme bubliny snů v odkvětu,
Zmýlené chmýří zaváté do svetrů,
Končiny bez konců, bez souřadnic,
Pocity štěstí i smutku, jež nestojí zanic,

06. 08. 2008
0
1
1340
Miniatury, hříčky

18. - 20. 7. 1981

Padaly potoky rovnou z nebe,
máminých očí,
mých,
mosty je nikdo nepřeklene.

10. 06. 2008
0
1
1445
Miniatury, hříčky

no problem

Problemem kazdeho z nas je, ze zijeme v iluzi, ze nekdo, neco z vnejsku nas muze ucinit trvale stastnymi. Je snad nedostatek v ''pisnicce'', ktera nas na prvni poslech dojima skoro k slzam a primo vola po dalsim prehrani. . Nacez ten dalsi poslech uz neni tolik soustredeny, tak intenzivni, totalni.

20. 05. 2008
0
0
1479
Úvahy

subjektivni perspektiva

Zlo je ze sve povahy destruktivni. Je mnohem a mnohem jednodussi zborit most kouskem dynamitu, nez vystudovat vysokou skolu stavebni a mosty preklenout rozeklana udoli, sociologii, psychologii a stavet mosty mezi lidmi. Je jednodussi nastudovat si zvrhlou ideologii nacismu, nez se po letech studia stat lekarem a lecit nemocne bez ohledu na puvod, vyznani, barvu pleti. Je jednodussi hltat telenovely, "ruzove ordinace", nez porozumet sirsimu kontextu deni za nasimi osobnimi, geografickymi hranicemi.

20. 05. 2008
0
0
1542
Úvahy

simply life

Zivot kazdeho z nas se ubira vlastnimi, specifickymi cestami. Pres 6 miliard pribehu, cest, osudu, zazitku, prakticky v totoznem case, prostoru. a pred nimi udajne jiz nejmene 60 miliard podobnych, uzavrenych "biografickych romanu". vznasi se kolem, na svych vlastnich platformach, aniz bychom jen naznakem tusili, jaky je vnitrni svet, jake jsou pohnutky k tomu, byt prave takovym a ne jinym clovekem.

20. 05. 2008
0
0
1461
Úvahy

Odmítnutí

Po věky zemí klopýtá červená nit života, mlhavé časomžení, co tváře k nepoznání mění, nežitý zbídačený sen, dny bez reparátů, bez obměn, vybělené kosti zubožené nevinnosti, srdce zlomená mrazivou bezcitností, zatvrzele Odmítnutí, jejich noci nářků, tíhy strachu z probuzení. .

04. 05. 2008
0
0
1583
Miniatury, hříčky

skica

Dětství, jež nebylo, v slzách se rozpilo,
V jednom příběhu, bez volby, výběru,
Vlády se ujaly pochyby, kdo jsem já, kdo jsi Ty,
Kde krčí se naděje, že srdce bláhové zachvěje se, zahřeje,

28. 02. 2008
0
1
1665
Miniatury, hříčky

fata morgana

City jsou rozbouřené peřeje,
voda kameny hladí, češe je,
bláhovou duši víří sny a naděje,
že v mlžném hávu slunce ustrne se, zahřeje .

18. 11. 2007
0
0
1819
Miniatury, hříčky

...

Ospalé poledne v rukou tmářů píše svá moudra do slabikářů.
Borový šum v hlomozu srdce klaní se úslužně asfaltové řece.
Rovní stále si rovnější své slzy prezenty konejší.
Jen milenci v křivkách spojitosti troufale vzdorují cyničnosti.

22. 05. 2007
6
10
1810
Vázané verše

astronaut

V Tvých očích se třpytí miliony hvězd
Lesk komet ulpívá na Tvých sladkých rtech
Chtěl bych být astronautem
Na konci světů vyřknout jedinou větu

15. 05. 2007
0
2
1656
Miniatury, hříčky

...

Tak jako číše dojde naplnění v perlivém zašumění,
kapka vody, která se opět s oceánem spojí,
tak také srdce člověka, jež láskou přetéká.

10. 05. 2007
0
1
1852
Miniatury, hříčky

..

Jak na ranách zrnka soli
zhrzená láska duši bolí
Jak ostrá čepel dýky
poslední slova ublíží ti

10. 05. 2007
1
1
1779
Miniatury, hříčky

modlitba

Chtěl bych poznat svět, než povoláš mě, Pane, k sobě zpět.
Dej mi, prosím, odvahu, zdolat vše, co nemohu.
Dej mi opět znát, jak krásné je milovat a pochopit, kudy a kam jít.

09. 05. 2007
0
1
1964
Miniatury, hříčky

...

Chtěl bych být kapkou vody na Tvém těle,
myšlenkou, která Tvou duši stále hřeje,
adresou, červeně zvěčněnou ve Tvém diáři,
tím, kdo hladí Tě něžně po tváři.

09. 05. 2007
0
1
1777
Miniatury, hříčky

senoseč

Bylo by úplné ticho, nebýt jímavé melodie klavíru, pár zmatených myšlenek v mé hlavě a tohoto papíru.
Za okny se snáší déšť, snad proto je dnešek poněkud dalekozraký. Být movitým architektem, změním to hned, na každém rohu rozžehnu lucernu, ve městě vystavím vysokou věž, na kopci zbuduji rozhlednu, s vývěskou: VSTUP BEZ PLACENÍ. Pak se, ani ne tak ve zlé předtuše, jako spíš pro klid své bázlivé duše, někoho náhodně zeptám, zda-li se v tomto světě cítí stále tak sám.

09. 05. 2007
4
4
1923
Volné verše

galerie

Tisíce kilometrů přečtených cest,
Horizontů obehnaných zlatavou svatozáří velkoměst, které se dotýkají srdcí, démantů vklenotnici noci.
Tisíce tváří, které si cestou domů střádají svou snůšku dojmů, světlo či tmu pro jiné.
Myšlenky do ticha rozlité,

21. 04. 2007
4
5
1890
Volné verše

solitude

Krev barvy růží, stéká do kaluží, vpíjí se mezi póry, za srdce pějí chóry, na rtech jen pachuť hlíny, v níž tlejí lidské splíny, samota člověčí, dere se do očí, panicky utíká před smrtí. Vždyť svět je tak veliký, my - živoucí - prokletí.

19. 04. 2007
1
12
2362
Volné verše

sen

Nahé vědomí, které nic nezlomí,
toulá se ulicí s velikou kyticí.
Ulicí omšelou za láskou ztracenou,
na srdci otázky, veliké oblázky.

19. 04. 2007
2
3
1920
Volné verše

once

Jednou se stane, že nebe ztmavne, vítr se ztiší, budeme liší. Budeme těmi, jež leží v zemi, s prazdnými kapsami, zajedno s hvězdami.

19. 04. 2007
4
6
2063
Volné verše

woman

Žena krásná, neb zlacená, v předivo citů vtělená, objekt vášní, všech prostopášných, loudá se tmou, jak stižena dnou. S úrodným klínem, zmožena vínem, spící svědomí, jež rukama nelomí, slunce z neonů, ozdoba perónů, balíček krásy, pro armádu spásy, bezbřehá řeka snů, věčnost bezoblačných dnů. Možná již zítra, světe, vyzve tě ku odvetě.

19. 04. 2007
1
2
1943
Volné verše

...

Vtichu beze slov.
Na hvězdné obloze znečistěné světlem stovek lamp,
Ve větru vanoucím ze všech stran.
Vdojemné kráse pampelišek, o nichž se vjedné knížce divukrásně píše.

19. 04. 2007
0
2
1586
Volné verše

c.v.

Když beztvarost vtělí se v nicotnou nestálost, to srdcervoucí vzpomínky čekají na vhodné podmínky. Jak k matčině prsu v tu chvíli tiskne se sen ku člověku a ve svém vlastním tichu, lační bez ustání, bez oddychu. /po poznání/ ''Odkud bere se vůně kvítí, proč ve dne Slunce, v noci hvězdy svítí, jak možné je, že ve skalách z písku moře pulsuje, proč stáří je jedna z jeho nespočetných tváří, když /přeci/ matčina láska, po nitkách, po provázkách, pojí dětství s dospělostí, budoucnost s minulostí. '' Sotva to pouhopouhé nic, pochopí že otec není spící princ, zrodí se bez věšteb proroků, schudlý panovník šestera mocných zdí, kam nedolehne z moci vyšší smích, plátce všech dlužných úroků.

19. 04. 2007
3
3
2131
Volné verše
Nahoru