Písmák Prawda a Lež
Na stole powalují se zbytky krwe,
wsakují se do střepů mých wzpomínek.
Nic dáwno není jak prwe,
kapky krwe hasí můj plamínek.
ABECEDA MYŠLENEK S:Smrt
Probíhá mi hlawou wnitřní boj,čekala bych radeji w srdci smích jež stále nepřichází, pouze okolní mi ladí uši a raní srdce, cizí štěstí kopím probodáwá i ty zbytky naděje a cizí naděje unáší mé slzy ,jak malá parmička na široké řece,sama samotinká. Kdybys tak mohla připlout a odwést si mě pryč do mohutné náruče moře, někam daleko do přístawu,nemusela bych se wracet, chtěla bych nawždy do moře a když ne do moře tak potkat swůj poslední wláček. Pak už by stačilo pouze wědět,že minulost,pocity, touhy a bolest nepřejdou za hranice nenáwratna, že nepoletí za mým posledním wláčkem bez zpětných kolejí. Zabráním jim jakkoliw,zaplatím wše jen když se jich aspon na chwilinku zbawím, na chwilinku zatratit wzpominky,zatratit sebe.
ABECEDA MYŠLENEK TD:Ta druhá
Temné stíny wíček uwrhují oči do žaláře, jiskry pomalu zhasínají a opona se roztahuje. Jen malé záblesky swětla protrhují temnotu upředenou strachem. Záblesky podobny jsou stéblům suché tráwy na okraji bažiny z níž se snažím wyprostit, wždy plna naděje ze podaří se mi jich zachytit. ale oni se přetrhají, přetrhají se stejně jako mé naděje.