ZASE TY ZVLÁŠTNÍ VÁNOCE

,,Letos se pokusím udělat opravdu krásné Vánoce, hlavně Štědrý den. "
To jsem si říkala už od listopadu.
Dárky byly skoro všechny nakoupené, začátkem prosince opatřeny vánočním papírem a barevnými stuhami. A to je pro mne vždy signál, že už můžou Vánoce začít.

25. 12. 2017
21
54
1566
Miniatury prozaické

MÉMU SYNOVI VII

Letos jsem začala přemýšlet mnohem dříve, co Ti můj synu napíšu k dnešním narozeninám. Nosím si své myšlenky už delší dobu zapsané do poznámek v mobilu. Občas něco připíšu a poupravím.
Není to nutnost a povinnost ti každý rok psát.

13. 12. 2017
22
26
1026
Miniatury prozaické

MÉMU SYNOVI / VI /

Dnes je ti můj milý synu krásných půlkulatých dvacet pět let.
Nemám moc připraveno, co ti popřát. Ale určitě to vyplyne z mého dalšího psaní.
Sice mi nejspíš zase někdo na písmáku napíše do kritik, že takovýto osobní dopis na literární server nepatří.

13. 12. 2016
20
23
1720
Miniatury prozaické

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ VÁNOCE

Vánoce končí.
Pod stromečkem pár rozbalených dárků.
Ještě jsme nestihli uklidit.
Ty tvé dárky,

26. 12. 2015
15
24
1732
Miniatury prozaické

MÉMU SYNOVI /V/

a je tu zas naše tradice
máš dnes narozeniny
dvacetčtyři let
právě teď ležíš ve vaně

13. 12. 2015
27
31
1961
Miniatury prozaické

MÉMU SYNOVI IV

Můj milovaný synu.
Dnes je ti dvacettři let. Posílám ti pusu do tvého zvláštního mikrosvěta.
Snad k tobě doletí a najde si cestu na tvou tvář.

13. 12. 2014
27
38
2047
Miniatury prozaické

KRESBIČKA POZNÁNÍ

Zvláštní chování, úzkostné stavy, zuřivost, křik, apatie, kývání, třepetání prsty, zvuky místo slov.
Ano, tímhle vším si můj syn procházel mezi prvním a druhým rokem života. A my s ním. A stále čekali, až nám někdo vysvětlí, co se děje, proč se tak děje a kdy a jestli to někdy přejde.

20. 09. 2014
25
43
1939
Miniatury prozaické

VĚNUJ MI KOUSEK TVÉ SAMOTY

Výběr

pošli své démony pryč
nechci si s nimi měřit síly
nerada prohrávám
i já jsem někdy ráda sama

02. 02. 2014
51
56
5214
Volné verše

MÉMU SYNOVI III

Nechci porušit tradici.
Píšu Ti už třetí rok.
Jen je to letos nějaké těžší.
Zatím nemám představu o nějakém pozitivním závěru.

13. 12. 2013
29
27
2641
Miniatury prozaické

BOUŘKA ZA OKNEM A CHAOS V DUŠI

běháš od jednoho okna k druhému
,,co má ten chaos znamenat. "
zčernaly mraky
déšť bubnuje na parapety

29. 07. 2013
24
28
2600
Miniatury prozaické

ZVLÁŠTNÍ VÁNOCE II

Vánoce jsou už zase minulostí. Pomalu uklízím dárky z podstromečku a přemítám, kde najdou své místo hlavně ty, co nejsou obdařeny nějakou praktičností a konkrétní využitelností.
Ještě někam schovat všechny sladkosti, které dostal od Ježíška náš autistický syn. Opět nezklamal.

27. 12. 2012
19
28
2142
Miniatury prozaické

MÉMU SYNOVI II.

Utekl rok a zase ti píšu.
Promluvy k tobě.
Líbí se mi ten útvar.
A tobě je to stejně jedno.

13. 12. 2012
37
34
2546
Miniatury prozaické

NEBUDU TĚ OBJÍMAT, PROTOŽE TĚ MÁM RÁDA

 
 
 
jednou pochopíš

28. 09. 2012
44
67
4404
Volné verše

ZVLÁŠTNÍ VÁNOCE

Štědrý večer je už minulostí. Alespoň pro příštích 365 dnů. Bude přestupný rok, pro to ne 364. To jen, kdyby chtěl být někdo puntičkářský šťoura.

25. 12. 2011
25
40
3102
Miniatury prozaické

MÉMU SYNOVI

Přesně před dvaceti lety jsem Ti dala život. Nevím a nikdy nebudu vědět, jestli jsi za to rád. Nikdy si tohle psaní nepřečteš. Ne snad, že bys nechtěl.

13. 12. 2011
37
47
4926
Miniatury prozaické

SMÍŘENÍ SE

dva půl roku
velmi podivné chování plné úzkostných stavů
mnoho zvláštních rituálů
žádná slova žádná gesta

21. 11. 2011
31
62
3981
Ostatní nezařaditelné

DRUHÉ střípky ze stacíku

Pracovní den ve stacionáři se blíží ke konci. Většina klientů už odjela domů.
Píšu si ve své místnosti záznamy z celého dne do E-quipu, což je takový pomocník pro pracovníky sociálních služeb. Vše se do něj zapíše, zhodnotí, spočítá atd.

12. 01. 2023
14
10
363
Miniatury prozaické

STŘÍPKY ze stacíku

Výběr

Seděl na židli, na stole před sebou rozházené puzzle. Snažil se upoutat mou pozornost. Pokaždé, když jsem se podívala jeho směrem, okamžitě vycítil svou příležitost. Začal se kývat, až i se židlí nadskakoval, což při jeho nadměrné výšce 205 cm vydávalo opravdu velký hluk.

30. 12. 2022
21
28
747
Miniatury prozaické

Křehké ozdoby vánoční

už končí zas
ten vánoční čas
ozdoby na stromku
ty které nestřepí se

26. 12. 2022
12
10
342
Ostatní nezařaditelné

MÉMU SYNOVI XI

Mému synovi XIJe neděle 12. 12. , ráno před tvými 30. narozeninami.

13. 12. 2021
29
34
644
Miniatury prozaické

TŘI HODINY A PADESÁT MINUT

Dialog. Ani náhodouDva monologyTak co bys rád
Má oblíbená hláškaKdyž k tobě vtrhnu do pokojeKřik ustalVedřepu sedíš na posteliKýváš se sem a tamA pod sebou mokrý flekAch joZase ta plenaNevydržela náporDžusik, šťava, pitipitíTo všechno před spanímA to už tě táta v deset přebalilNo jó, tak pojďPřebalímePřevléknu postelVezmeš si jogurtA šupajdi do pelechuDobrou noc a už spiŽádný vřískáníVšichni ještě spíAspoň že přes den si dojdešAle i tak už nemám kam věšetMatrace superStačí jen omýtNepropustná.

27. 12. 2020
20
23
743
Volné verše

VÁNOCE S AUTISTOU

Tak se nám zase jedny Vánoce blíží ke svému konci. Tedy, to je takové obecné rčení adekvátně vyjadřující dnešní den Stěpána. U nás však, jak se zdá, Vánoce začínají. Tím myslím ta ,, rozzářená dětská očíčka u štědrovečerní nadílky.

26. 12. 2020
20
22
527
Miniatury prozaické

MÉMU SYNOVI X.

Kovid, autismus, kovid, autismus.
Dvě slova, která nám uplynulým rokem nejvíce rezonovala.
Tvůj autismus k nám už patří, zvykla jsem si na něj a společně s tátou jej přijímáme, respektujeme ho a vnímáme, jako běžnou součást našeho života. Leckdy si i díky všem vzruchům, které nám přinášíš do života, nestihnu uvědomit, jak ten čas letí.

13. 12. 2020
23
30
757
Miniatury prozaické

DNES V LIDLU

Výběr

Pro jeho vztek a zajíkání mu nebylo vůbec rozumět.
Všichni se po nich koukali. Někdo jen po očku, jiní s otevřenou pusou a někteří i s polohlasným komentářem: ,,ten by potřeboval dostat na zadek, co si to dovoluje". Z jiné užaslé pusy se dralo ven: ,,kam až to ta máma nechala dojít, podívejte, jak s ní cvičí".

14. 02. 2020
21
24
1320
Miniatury prozaické

VÁNOCE VE STÍNU....

Prohlížím fotky na mobilu
Tvoje pracovní činnosti
Vkládáš dřevěné špalíčky
Přicvakáváš prádelní kolíčky

22. 12. 2019
13
13
868
Miniatury prozaické

PAMĚŤ KOSTELA

Kdyby evangelický kostel v Merklíně mohl vyprávět. Zažil toho hodně. Krom běžných kostelních záležitostí,už více jak dvacet vánočních koncertů pro Diakonii. Letos jsem zde po dvacáté druhé.

16. 12. 2019
12
14
442
Miniatury prozaické

MINI na Ká

Krájíme krásu kamene
Kdekoho kolem klamem'
Kohout kde kdysi kokrhal
Kormorán krouží krajem

14. 12. 2019
12
9
772
Miniatury, hříčky

MÉMU SYNOVI IX.

Nedávno jsem četla knihu o jiném autistovi, Martinovi. Bydlí s tebou na Domově.
Napsala ji, jak jinak, jeho matka. Chvílemi se mi kutálely po tváři slzy, spíš souznění než dojetí.

13. 12. 2019
20
16
894
Miniatury prozaické

SLIBY SE MAJÍ PLNIT

,,Ahoj ségro, jak se máš. "- zeptala se mě do telefonu moje sestra bydlící v Praze, někdy před Vánoci.
,,Děsně, v práci máme hroznou honičku. Jedna kolegyně dlouhodobě marodí a druhá má celý prosinec volno na zkouškové období ve škole.

07. 01. 2019
20
22
619
Miniatury prozaické

SLÍDIL

Sledoval smějící se stavaře.
Sám, smutný.
Spravovali stroje, smáli se svému stavbyvedoucímu. Strkajíce se, smíchy sténali, sípali.

30. 12. 2018
19
30
1209
Blbůstky

KDY UŽ TY VÁNOCE SKONČÍ...

Už mi dejte s těmi vašimi Vánoci pokoj.
Jídlo divné, zvyky ještě divnější. Zase jste odněkad vyštrachali to barevné koště ověšené cinkrlátky. Říkáte tomu vánoční stromek.

26. 12. 2018
16
29
650
Fejetony

POPLETENÝ AUTISTA

Půlsedmé ráno.
Odér se šířil celým pokojem.
Vyměnit plenu.
Vykoupat.

20. 12. 2018
16
23
639
Miniatury prozaické

VÁNOČNÍ DÁREK

Dva páry bílých stop
ani šest pod nulou na lásku nevadí
nejen sníh zajiskří
lyžařskou hůlkou nakreslí

19. 12. 2018
19
25
843
Volné verše

ZE ŽIVOTA HMYZU

Jé, ty jsi ale ošklivý, brrr
Klidně si hovíš v koutě koupelny
Schovaný za bojlerem
Myslíš si že tě nevidím

15. 12. 2018
15
35
781
Blbůstky

MÉMU SYNOVI VIII.

Výběr

Dvacetsedm.
Přesně tolik ti je dnes roků.
Pro tebe je to naprosto nezajímavá informace, bez jakékoliv hodnoty. Snad jen kus dortu by mohl vnést nějaký zajímavý libý vjem do tvého přesně daného a mnoha zvláštními rituály obohaceného dne.

13. 12. 2018
33
49
2735
Miniatury prozaické

SUPER KOMUNIKACE

Přišel jsi za mnou do obýváku.
Už se zvedám a jdu s tebou pátrat po tvém, zatím nevyřčeném, přání.
,,Man rinka, man inka'' - voláš cestou do kuchyně.
,,Mandarinka".

01. 12. 2018
21
25
1063
Miniatury prozaické

ČLÁNEK z TN.CZ a jeho (NE)pochopení

,,Nemohl mluvit, chodit ani stát. Přesto se rozhodl, že bude řídit. "
Upoutal mě titulek článku na TN. CZ.

03. 11. 2018
13
10
740
Miniatury prozaické

ŽELVÍ ŠERO

lamely tříští pohaslý den
v místnosti šero
rozsvítit lampu
ještě je brzy

09. 10. 2018
16
20
723
Volné verše

ČEKÁNÍ NA ÚPLNĚK

neladí nehladí
do ušních bubínků
teprve devět
ještě ne

26. 08. 2018
18
22
818
Volné verše

NEUSÍNÁNÍ

od jedné k druhé
ve vlnách naráží
střídají rytmus
sílu a tok

25. 08. 2018
12
13
1095
Volné verše

NĚCO MÁLO O KAMARÁDSTVÍ II

Zahlédla jsem ji v Taku.
Uplynuly už tři a půl roku. Kontakt nula.
Už to přebolelo.

28. 12. 2017
9
14
800
Miniatury prozaické

ZE ŽIVOTA JEDNÉ PÍSMAČKY

Někdy těžko rozpoznala, jestli jí někdo do kritik pod dílem napsal něco vážně, nebo to myslel ironicky.
Byla na písmáku pár let a zažila už ledacos. Jasná nařčení typu ,,zase ty diagnózy", nad tím dokázala mávnout rukou. Hlavně proto, že v tom nebyla sama.

27. 12. 2017
14
35
1140
Miniatury prozaické

MASARYK BY MĚL RADOST a já s ním

Nastoupily jsme do autobusu a mířily na ,,naše sedadla".
,,Prosím tě, mohla bys mě pustit na tohle místo" - mávala jsem holčičce průkazkou ZTP/P před obličejem a pokračovala prosebným tónem v hovoru. Po očku jsem zároveň sledovala Katku, zda si sedá na ,,své místo" přes uličku ode mne a nesnaží se štípnout nebo šáhnout na někoho před sebou.
,,Ona by tě mohla štípnout.

17. 09. 2017
18
22
952
Miniatury prozaické

SVOBODNÁ PŘÍJEMNÁ NUDA

Sedím pohodlně v křesle, nohy nahoře a odpočívám. Batoh se válí vedle mne na zemi.
Aspoň,že mé boty s bundou zůstaly v předsíni.
Po cestě z práce jsem si koupila dva chlebíčky, které už dávno zmizely v mých útrobách.

06. 09. 2017
19
26
1247
Miniatury prozaické

JÓDLOVÁNÍ

Z ,,dětského" pokojíku se ozývá jódlování.
To je teď nový zvukový projev mého syna. Stal se u nás v rodině hned oblíbený, protože velmi dobře vystihuje synovu náladu. V tomto případě dobrou.

03. 07. 2017
16
19
1042
Miniatury prozaické

MOJE MÁMA, SESTRA A JÁ

Chystám se do Prahy za svojí mámou. Takže nastal čas a vhodný okamžik napsat a vložit ,,něco" na písmáka. Aby to nebylo ve stresu a pod tlakem, jako když pak někdy píšu až v autobusu na dálnici mezi Plzní a Prahou.
A proč pod tlakem.

01. 07. 2017
12
13
827
Miniatury prozaické

JAK PŘEMĚNIT VRBU NA BODLÁK

,,A chodíte s ním někam na procházky, nebo jak trávíte víkend . "
- ptala se mě paní v autobusu při pohledu na mého syna, který se kýval do svých vlastních rytmů s hlavou pečlivě schovanou do bundy. Holé břicho jsem se občas snažila zakrýt svetrem, který z pod bundy vyčuhoval. Ale vykoledovala jsem si vždy jen nevrlé zahučení, které při mém opětovném otravování nevěstilo nic dobrého.

01. 05. 2017
20
22
1040
Miniatury prozaické

PŘEDMLUVA mému synovi k narozeninám

Přemýšlím, co Ti letos napíšu k Tvým narozeninám. Píšu Ti každý rok, je to už taková tradice. Napsala jsem Ti vždy, i když jsem zrovna neměla ,,psavou". Tradice se mají dodržovat.

07. 12. 2016
21
27
1499
Miniatury prozaické

KURTY ne tenisové

Kurtování k nemocniční posteli.
Jen pro otrlé matky.
Bylo to nutné.
Vím.

04. 12. 2016
15
18
1057
Miniatury prozaické

UPROSTŘED HNĚVU

má slova kloužou po těch tvých
jsou příliš lehká
bojí se hluku
tříští se

27. 04. 2016
28
42
1539
Volné verše

KAMIOŇÁK

Tak jsem si zase vyslechla skoro hodinový hovor, pro někoho možná horor.
Mladý muž, sedící vedle mě přes uličku povídá své partnerce do mobilu, že sedí vedle nějakého usoplence, tak že si možná půjde sednout jinam, jestli bude volno i jinde. Bohužel pro mě, autobus do Prahy je plný. Slyším téměř i jeho partnerku na druhé straně hovoru.

23. 04. 2016
9
13
943
Miniatury prozaické

VŽDYCKY JE NĚJAKÁ VOLBA


misky vah
proč jenom dvě
to je jak' černá a bílá

17. 04. 2016
15
29
1577
Volné verše

NA ZASTÁVCE

Znáte to, nepořádek všude kolem nás. I přes různé zákazy,lidé stále pohazují po zemi vše, co jim právě v rukou překáží. Nedopalky cigaret, žvýkačky, papírky od různých müsli tyčinek a podobně. To vše se běžně povaluje na našich ulicích.

26. 03. 2016
15
15
967
Miniatury prozaické

PALMOLIVE

píšem si
že prý jsem k nakousnutí
když voním po čokoládě
sprchový gel

21. 03. 2016
24
21
1402
Volné verše

VZPOMÍNKA NA VIKY

Z nějakých pracovních důvodů jsem se ocitla na domácnosti, kterou si několik let obývala.
Spatřila jsem tě, jen zezadu. Neuvažovala jsem o tom, jak je možné, že ses vrátila. Srdce mi zaplesalo radostí.

21. 01. 2016
23
23
1287
Miniatury prozaické

SILVESTROVSKÁ NOC

Dnešní noc všechno zlomí.
Na které straně roků zůstanou slzy radosti.
Na které samé starosti.
Patnáct

31. 12. 2015
7
13
1090
Jen tak pro radost

TAJNOKRÁSNÉ

o něm moc nevím

ji dobře znám

27. 12. 2015
15
14
1294
Volné verše

CESTUJÍCÍ

autobus proráží ospalou ranní tmu
na každé návsi svítí a bliká strom
ozdoby křičí délkou svých řetězů
budou Vánoce

16. 12. 2015
19
23
1670
Volné verše

VÁNOČNÍ KONCERT

přivítání a pár slov
farář a ředitel popřejou
všem lidem dobré vůle
krásné a klidné Vánoce

13. 12. 2015
9
11
1334
Jen tak pro radost

PODSTATA


rozsypané myšlenky
posbírat
zahodit

11. 12. 2015
20
18
1392
Volné verše

PŘED DVANÁCTI LETY

mám tě rád maminko
jak krásně to zní
jak zvonkohra patřící k ní
k té větě která se někdy šeptá

04. 08. 2015
21
25
1574
Volné verše

DOBROU NOC

synu můj
Pavlíku
píšu ti
i když dnes neslavíš

18. 07. 2015
22
29
1796
Volné verše

MÁVACÍ RITUÁL

Odcházím z návštěvy u mámy. Mávám jí do okna druhého patra velkého činžovního domu.
Pokaždé to tak je. A pokaždé jí při loučení v předsíni říkám, ať mi nemává.

14. 07. 2015
26
30
1800
Miniatury prozaické

Jan Vančura, Irena Budweiserová a Plavci

Plzeňské náměstí Republiky ožilo, jako každoročně, bujarými květnovými oslavami. Tyto akce jsou vždy provázeny i bohatým kulturním programem.
Pro mě se stalo lákavé včerejší vystoupení Jana Vančury, Ireny Budweiserové a Plavců.
I přes nepříznivé počasí, schoulená pod deštníkem, jsem dychtivě hltala každé mluvené a hlavně zpívané slovo, které se neslo celým plzeňským náměstím.

02. 05. 2015
13
21
1761
Recenze i neliterární

UNÁHLENÍ ANDĚLÉ

náhle
nečekaně
předčasně
v necelých třiceti

25. 01. 2015
21
25
1623
Ostatní nezařaditelné

VÁNOČNÍ VEČÍREK

Blížil se konec pracovní doby. Atmosféra předvánočního těšení se vznášela i nad naším stacionářem. Před námi dva týdny volna. Ale ještě před tím, právě teď, za chvíli, odjezd do vedlejší vesnice na bowling a objednaná pečená kolena s křenem.

21. 12. 2014
16
30
1935
Miniatury prozaické

NĚCO MÁLO O KAMARÁDSTVÍ

Asi to všichni znáte. Za svůj život člověk potkává spoustu lidí. Někteří se v něm jen mihnou a vzpomínka na ně hned vyvane, jiní se vám dostanou pod kůži. A z těch se možná, alespoň z některých, stanou vaši přátelé.

31. 08. 2014
23
47
2376
Miniatury prozaické

POKAŽENÝ OBĚD

Odpoledne si pojedeme pro syna na Domov. Byl tam pět dní na odlehčovacím pobytu. Tam jsme ho odváželi v klidu a s lehkým pocitem, protože z červencového pobytu přijel veselý a radostný. Už si asi trochu zvykl na ty novoty.

26. 08. 2014
22
48
1762
Miniatury prozaické

BEZ ÚPLŇKŮ BY BYLO LÉPE

superúplněk za námi
zatím dobré
jen spaní sis přehodil
celou noc vzhůru

14. 08. 2014
14
23
1676
Volné verše

VZPOMÍNKA

Chodila jsem po kladině sem a tam. Při jedné otočce se mi podlomily nohy. Bylo velmi obtížné vybalancovat rovnováhu. Podařilo se.

10. 08. 2014
27
43
2636
Miniatury prozaické

CO BUDE DÁL

za čas
až tady nebudu
kdo tě ohlídá
aby ses nespálil

27. 07. 2014
18
28
1803
Volné verše

BEZPOCITNOST

jaké to asi je být jiný
kdekdo se ptá
hodit si přes hlavu deku
dělat si vše dle svého rozumu

16. 07. 2014
24
30
1652
Volné verše

ŽÁBRONOŠKA MOKŘINNÁ

srandovní tvoreček
na růžku papíru
někdy má zvoneček
jindy zas na míru

30. 06. 2014
15
17
1506
Jen tak pro radost

ZVLÁŠTNÍ SVĚT

Je po obědě. Vaříme kávu, sobě i některým kávychtivým klientům. Marně doufáme, jako každý den, že si ji vypijeme v klidu a v pohodě. Ale patnáct až dvacet minut, po kterých vždy prahneme, nám opět není dopřáno.

25. 06. 2014
30
36
1607
Miniatury prozaické

MOMENT ABSOLUTNÍHO ŠTĚSTÍ

sedíš na zemi
snad už zahřáté od slunce
sám na celé zahradě
všichni už odjeli

14. 03. 2014
27
29
2137
Jen tak pro radost

SHLEDÁNÍ

Hrnula jsem se ke křeslu, na kterém seděl, a snažila se k němu proniknout: ,, Ahoj Pavlíku, jak pak ses měl. “
Triko si rukama přidržoval přes hlavu. Velmi pevně. Opravdu nás nechtěl vidět.

04. 03. 2014
22
30
2135
Miniatury prozaické

ODLEHČOVACÍ POBYT

po sedmi letech na Domově
bydlíš už tři čtvrtě roku s námi
sloužím ti den co den
i noc co noc

02. 03. 2014
25
27
2137
Volné verše

MÁ TICHÁ MODLITBA ZA SUCHÉ CHODNÍKY

na zemi plno zmrazků
občas mu podklouzne noha
znervózní
dostává strach

29. 01. 2014
26
40
2445
Volné verše

VÍTEJ MÁ MALÁ DEPRESE

Došel mi humor.
Možná jsem ani nikdy žádný neměla.
Určitě ne.
To bych přeci o něm musela vědět.

21. 11. 2013
16
29
2224
MIMO

ČTU TVOJE PRSTY

zakrýváš oči dlaněmi
nádherně veliké
s prázdným pohledem
možná chceš zdůraznit

07. 10. 2013
25
26
2481
Volné verše

CESTA AUTOBUSEM III.

Sedm cest do stacionáře proběhlo v klidu.
Osmá se nepovedla.
Nenechám se tím rozhodit.
Modřiny na rameni už po třech dnech žloutnou.

27. 09. 2013
18
20
2046
Miniatury prozaické

STUD A NESTUD

Veškeré pokusy přiblížit zevnějšek mého autistického dospělého syna alespoň zdánlivě čemusi, co by se dalo nazvat mladý šarmantní elegantní muž, ztroskotají vždy na jeho špatném pochopení smysluplnosti některých částí oděvů.
Bundy a svetry používá zásadně a zároveň místo čepic. Tedy spíš si z nich vytváří obličejové pokrývky. Z každého trička dokáže během poměrně krátké doby vyrobit intenzivním žužláním cedník na ,,břichové" části.

18. 09. 2013
17
17
2136
Miniatury prozaické

,,POSTAVIČKY DO DŽEZU"

Seděl na lavičce v autobusové zastávce. Kýval se celým tělem dopředu a zpět. Bundu měl vytaženou nahoru přes hlavu tak, že mu zakrývala celý obličej. Z poodhaleného břicha nešlo přehlédnout vyčuhující okraj plenkových kalhotek.

13. 09. 2013
21
35
2878
Miniatury prozaické

UTOPIE

chceš mě vést
hlavu splést
rukou svou mě pohladíš
ptáš se mě

22. 07. 2013
10
14
1844
Volné verše

STRACH MÁ VELKÉ ZUBY

Po několika dnech svíravého pocitu okolo žaludku z nadcházející zubní prohlídky, mohla jsem si dnes zase oddechnout a těšit se na chvíle a dny příští.
Kdykoliv se totiž objednám k zubaři, přestávám s blížícím se termínem žít a jen živořím a vegetuji. Den před dnem ,,D“ dostávám obvykle žaludeční a střevní problémy a zvažuji, zda tento zdravotní problém nepřehluší objednanou zubní prohlídku, kterou přeci mohu přeobjednat na jindy.
Tentokrát si mé tělo vyrobilo ještě zajímavější únikový problém.

18. 07. 2013
24
29
2370
Miniatury prozaické

TAK TAKÉ JEDNOU O MNĚ

Jeho nevědomost je leckdy až dojemná. Zaujatost nepatrnými detaily, absolutně logické myšlení, byť velmi zjednodušené, přísně ohraničená sebestřednost, nekončící rituály, absence empatie - ano, to je můj syn.
Dívám se na něj láskyplně, a přemýšlím, kde se to vlastně všechno zašmodrchalo. Asi už v břiše.

15. 07. 2013
26
44
3136
Miniatury prozaické

VZÁCNÉ ÚSMĚVY II

Hledání slov, pomalejší výslovnost, zvídavé pohledy.
CMP, částečné ochrnutí, vysoký věk.
Vozík a chodítko jako nezbytnost života.
Z bytu se dostane nejspíš jen k lékařům.

10. 07. 2013
19
19
1974
Miniatury prozaické

JAK MÁLO TĚ ZNÁM

Tak že by se to snad konečně ustálilo. (Abych to nezakřikla. )
Tři cesty proběhly v klidu. Můj strach je o něco menší.

25. 06. 2013
20
24
2124
Miniatury prozaické

PŘEDINFARKTOVÝ STAV

omotal se ti vlas okolo prstu
ve vaně
začal si houkat
nevěděls jak se ho zbavit

18. 06. 2013
20
38
3522
Miniatury prozaické

JEN TAKOVÁ MALÁ RADŮSTKA

Holčička asi dvouletá, chlapeček možná tak čtyřletý. Pobíhají po chodbě před čekárnou mé praktické lékařky. Žvatlají a povídají, jejich hlasy zesilují a zeslabují podle momentálního zaujetí, baví se vydáváním různých zvuků a slabik, které sice nedávají žádný smysl, ale krásně znějí.
Maminka v čekárně nervózně podupává nohou, možná by ráda dělala, že k ní děti ani nepatří.

11. 06. 2013
17
26
2442
Miniatury prozaické

DOBROVOLNÍK ANEB ZVLÁŠTNÍ ODRŮDA ČLOVĚKA

Život v sociálních službách přináší mnohá setkání se spoustou různých lidí. Krom klientů, tedy správněji uživatelů služeb, jsou zde i zaměstnanci, o ně se starající a jinak pečující. Tu a tam se v některých sociálních službách vyskytuje úplně prazvláštní odrůda lidí, kterým se říká dobrovolníci. Je jich velmi poskrovnu, ale věřte mi, opravdu existují.

28. 05. 2013
20
25
2544
Miniatury prozaické

POSTESK SVOBODNÉ TŘICÁTNICE

Mám v sobě tolik lásky, kterou bych chtěla někomu dát, že bych ji mohla rozdávat po kamionech.

27. 05. 2013
13
27
2004
Blbůstky

ZAS JEDEN BLBEJ DEN

počasí jak' moje nálada
pochmurno až zataženo
slaný déšť stéká po tváři
místo bouřky slabé vzlyky

23. 05. 2013
21
33
1971
Miniatury prozaické

MALIČKOST, KTERÁ VYKOUZLÍ ÚSMĚV NA TVÁŘI

,,Paní, pojďte si sednout" - řekl mladík.
Seděli čtyři v tramvaji a hlasitě a rozčileně vyprávěli historky z uplynulých zkoušek na střední škole.
Poslouchala jsem je a v duchu se ztotožňovala s jejich obavami ze zkoušek nadcházejících. Ve svých myšlenkách jsem se vrátila o třicet let zpátky.

11. 05. 2013
19
34
2491
Miniatury prozaické

UŽ JE TU SKORO LÉTO

řepková pole
louky plné pampelišek
žlutá a zelená pastva pro oči
zahrádky kolem domků

07. 05. 2013
13
20
1952
Volné verše

NĚJAK TO PŮJDE, MUSÍ...

Ztrácím se ve tvém hněvu.
Pokolikáté tento týden.
Chvíli ho nechám plynout.
Doufám, že zmizí sám.

02. 05. 2013
27
29
2362
Miniatury prozaické

TAK SE TO SE MNOU ZASE ZHOUPLO

Připadám si jak na houpačce.
Chvilka slávy, čestné uznání, dělím se o tu radost s vámi.
Neuplyne ani pár dní a jedna cesta do práce mě vrátí zase do reality.
Cesta se synem, zřejmě se špatně vyspal.

09. 04. 2013
18
22
2307
Miniatury prozaické

MEZINÁRODNÍ DEN AUTISMU

V roce dvatisíceosm vyhlásila OSN druhý duben Mezinárodním dnem autismu.
Oblékla ho celý do modré, symbolické barvy porozumění.
A od té doby ho my všichni, co se okolo autistů a autismu motáme, slavíme.
Jen doufám, že zvolený datum nemá žádnou záludnou i nezáludnou souvislost s předcházejícím aprílem.

04. 04. 2013
20
22
2234
Miniatury prozaické

JEN CIZÍ PANÍ...? II

,,Moje manželka dnes ráno ve dvě hodiny padesát minut zemřela. “
Říkal to tak, jako kdyby dvě padesát byl nejpodstatnější údaj na celém sdělení.
Asi se téměř každý chytne nějakého detailu, který zastíní na moment daný fakt.
Pomáhá to překlenout nevyhnutelnou bolest hrnoucí se do hlasu a do očí.

29. 03. 2013
19
18
1860
Miniatury prozaické

OPĚT JEDNO PODIVNÉ CESTOVÁNÍ

,,Šš,Šš,Šš“ říká s nadšením batolete a ukazuje prstem na vlakové koleje, které právě míjíme.
Sedím ob dvě místa od něj, autobusová sedačka před námi je obsazena batohy.
Aby si před něj nemohl nikdo sednout. Ne, že bychom byli takoví sobci.

01. 03. 2013
18
33
2721
Miniatury prozaické

OPATRUJTE SE

Je těžké uvěřit.
Bolí mě to i za tebe.
Jen ty sama teď víš, jak moc.
Učilas mého syna ve speciální škole.

25. 02. 2013
20
31
3188
Ostatní nezařaditelné

JEN CIZÍ PANÍ ....?

Prsty omotané okolo hrnečku, dlaň jen lehce přimáčknutá na porcelán plný horkého voňavého nápoje, pohled upřený na sníženou hladinu tekutiny po jednom bezmyšlenkovitém usrknutí.
Znova mu vklouzla lžička do hrnku a mechanicky míchá již několikrát zamíchaný nápoj.
Pokolikáté asi. Přemýšlím, jak dlouho tu tak sedí.

16. 02. 2013
17
29
2415
Miniatury prozaické

POMALU ALE JISTĚ PŘICHÁZÍ

šedivý obraz krajiny
na polích tající sníh
břečka co přiznává naději
zelená přinese do očí klid

30. 01. 2013
22
27
2616
Volné verše

CESTA AUTOBUSEM II.

Vidím ty plamínky, co ti hrají v očích.
To bude cesta domů, uf.
Zase budeš v autobusu zkoušet, co vydržím.
Ale máš smůlu, začínám být dost odolná.

26. 01. 2013
19
28
2059
Miniatury prozaické

POMOC PŘI HYGIENĚ, DROBNÉ DOMÁCÍ PRÁCE....

naříká při každém pohybu
musím ji umýt a přebalit
áu áu áu vrývá se mi do uší
noha se zhoršila

24. 01. 2013
12
13
1903
Miniatury prozaické

A ZASE BUDE LÍP II

nic veselého
jen samé starosti
však to znáte
když není co psát

22. 01. 2013
14
25
2487
Ostatní nezařaditelné

NEOBYČEJNÝ TÁTA

Před pár lety zůstal sám, ovdověl.
Tedy ne tak úplně sám, má dceru, s kterou žije, o kterou se stará, pečuje.
Dětská mozková obrna, velké tělesné postižení, mentální jen lehké.
Třicetiletá žena s duší postbubertální slečny.

30. 12. 2012
23
35
2401
Miniatury prozaické

NĚCO MÁLO PO PŮLNOCI

odbila půlnoc
obě rafičky směřují na východ
duchové nepřicházejí
možná se bojí

29. 12. 2012
24
25
2325
MIMO

INCIDENT



Netrvalo to moc dlouho a byla jsem na zemi.
Držel mě za cop vší silou.

07. 12. 2012
23
28
2455
Miniatury prozaické

KDY JE TEN SPRÁVNÝ ČAS

Mluvit opatrně.
Neříkat špatné věci.
Snažit se neublížit.
Někdy moc těžké.

27. 11. 2012
18
24
2543
Ostatní nezařaditelné

DŮM SMUTKU

Vzpomínám na dům smutku.
Ne kriminál, ale psychiatrie, oddělení C.
Běžné deprese, těžké, to jo.
Několik pokusů o sebevraždu.

20. 11. 2012
25
50
2810
MIMO

NEJVYŠŠÍ STUPEŇ LÁSKY

mozková příhoda
ochrnutí
nehybnost
ztráta řeči

18. 11. 2012
25
37
2949
Volné verše

A ZASE BUDE LÍP

dva dny se můj nick schovával
desítky avíz svítí žlutě
dva dny se zvláštního nic nestalo
několik zpráv čeká na odpověď

13. 11. 2012
18
21
2159
Volné verše

OTAZNÍKY BUDOUCNOSTI

tvé představy má snaha
dva póly našich možností
míjející se v čase
tvá budoucnost

31. 10. 2012
22
28
2461
Volné verše

POZDRAV DO NEZNÁMA

znova si pročítám tvé ponorky
tvá poslední díla
mám pocit že ses s námi rozloučil
chybí mi Tišku tvé verše

27. 10. 2012
15
15
1912
Ostatní nezařaditelné

SVÍTÁNÍ


pomalu svítá
mlha svou vlhkostí pokrývá nový den
rozednělé světlo nesměle nahlíží pod oční víčka

24. 10. 2012
22
28
2775
Volné verše

ŠPATNĚ PŘENOSNÝ ZÁŽITEK

Mému synovi byly tehdy čtyři roky. Věděli jsme už, že má autismus. Sotva opustil období těžkých úzkostných stavů, které trvalo několik měsíců, nastalo nám pravé peklo.
Se zlostným křikem vybíhal ze svého pokojíku, mlátil dveřmi vší silou malého chlapce.

20. 10. 2012
14
24
2663
Miniatury prozaické

TERAPEUTICKÉ PSANÍ

Zase jsi vyváděl.
Tak jako minule, vyvedli tě z budovy.
Nediv se, vždyť si málem někomu ublížil.
Moje kolegyně ze stacionáře se tě bály.

18. 10. 2012
22
21
2626
Miniatury prozaické

ŽIVOT K ZBLÁZNĚNÍ

Zasněná, uprostřed náměstí, jak kašna, v níž voda koluje už mnoho let, zastavila se.
Přesně na sedm vteřin.
Počítala ,,jednadvacet,“ jak ji učila maminka, když byla malá.
,,Když řekneš pomalu jednadvacet, uplyne jedna vteřina.

11. 10. 2012
20
22
2492
Miniatury prozaické

HISTORIE SE OPAKUJE

Byl malý a krásný.
Do roka a půl skoro stejný jako jiní.
Později diagnóza autismus.
Seznamovala se a všechno chtěla vědět.

07. 10. 2012
21
30
2799
Miniatury prozaické

VZÁCNÉ ÚSMĚVY

tak zas je něco kolem úplňku
proto asi dnes tolik vyváděl
vlastně ne jen můj syn
všichni měli dnes těžký den

03. 10. 2012
17
17
1968
Miniatury prozaické

ZVLÁŠTNÍ NOVÉ POCITY

postel v rohu obývacího pokoje
polohovací jako v nemocnici
dřevěná místo železa
vypadá lépe v domácím prostředí

29. 09. 2012
20
20
1962
Miniatury prozaické

LOUČENÍ BÝVÁ VŽDY TĚŽKÉ

 
 
ne     nechci odejít
ale musím

24. 09. 2012
24
27
2768
Ostatní nezařaditelné

ODCHÁZÍ NÁM LÉTO

oprýskaný růžový lak v sandálech
studené sluneční paprsky
chabě se dotýkají zbytků léta
záchodový pavouk schovaný před ranními jinovatkami

21. 09. 2012
27
28
2972
Jen tak pro radost

BEZRADNOST

celý den nervózní
možná ty změny počasí
nevím
i na mě působí

16. 09. 2012
24
36
2354
MIMO

PTÁM SE A ODPOVĚĎ NEPŘICHÁZÍ

až zeptáš se příště
proč v Tebe nevěřím
nebude snadné
upřímnost skrýt

08. 09. 2012
16
24
2595
Volné verše

TAKHLE JE TO ASI NAKONEC V POŘÁDKU

 
Mé myšlenky začínají často slovy: ,,Já jsem. , já mám. ,já chci. , já nechci.

05. 09. 2012
14
22
2109
Miniatury prozaické

AHOJ HOLKY

Naďa, Gábi, Hanička
to jsou moje sluníčka
na písmáku jsou však málo
na povídkách by se zdálo

03. 09. 2012
12
19
2009
Jen tak pro radost

KAŽDÝ PROBLÉM MÁ SVÉ ČÍSLO

od včerejška žádná změna
blbé dny mě provází
jeden neurol druhý neurol
jenom slabý nebojte

01. 09. 2012
10
15
2267
MIMO

BLBEJ DEN

zkurvenej život se mi dnes zdá
přejde to .
zas nevím kam až se dá
jít spirálou průserů a smůly

31. 08. 2012
21
22
2258
Volné verše

CESTA DO NIKAM

po cestě strmé jen samé zastávky
neplatí žádné koleje
neznají směr
chytám se větru

28. 08. 2012
15
21
2511
Volné verše

KOLOTOČ VZPOMÍNEK

až k ránu opustím svou vzpomínku
zvečera přistane mi zase na polštář
ještě chvíli ještě hodinku
neopustím ji

26. 08. 2012
17
27
2884
Volné verše

ZÁŽITKY Z CESTY

Cestování žlutým autobusem přináší občas spoustu různých zážitků. Ovšem, týká se to hlavně zážitků cizích, nikoliv vlastních.
Téměř běžný nešvar, když někdo těsně za mou hlavou mluví hodinu do mobilu, na ten už jsem zvyklá. Ale při poslední cestě z Plzně do Prahy jsem zaregistrovala další fenomén, také zajímavý a na nervy lezoucí.

19. 08. 2012
12
19
2075
Miniatury prozaické

PROMĚNY

dívám se úvozem
vidím jen pustinu
neohlížím se uháním vpřed
v úbočí hor

18. 08. 2012
12
17
2378
Volné verše

MARNÉ ČEKÁNÍ

rozlitá přítomnost po prázdném nástupišti
zpožděný vlak v opačném směru
prý spěšný
zaseklé zrezivělé brzdy

17. 08. 2012
9
19
2294
Volné verše

BEZESNÁ NOC

noc plná tichých otázek
jedna přes druhou zlehka šeptá
zůstanou bez odpovědí
jen zbytečně okrádají o sny

16. 08. 2012
15
20
2398
Volné verše

PRÁVĚ DNES

dvacet pět let právě dnes
z práce domů letí esemeska
jsi dobrý žes to se mnou tak dlouho vydržel
nazpět nepřišlo nic podobného

15. 08. 2012
13
14
1865
Miniatury prozaické

NĚKTERÉ VĚCI JE LEPŠÍ DĚLAT O SAMOTĚ

Slyším se jakoby z dálky a samotné se mi to hnusí.
Mluvím k synovi, k tomu, jak má ten autismus a vůbec nerozumí.
,,Můžeš mi říct, čemu nerozumíš z toho co jsem právě řekla. “
Přitom jsem na něj před minutou jen křičela:

15. 08. 2012
17
29
2514
Miniatury prozaické

JEN SI TAK SE MNOU ZAVZPOMÍNEJTE

zvonové kalhoty ze slotery
modré s drobnými kvítky
znatelné stopy ohybu
vytahaná látka ve tvaru kolen

11. 08. 2012
8
10
2324
Miniatury prozaické

TĚŽKOST A LEHKOST BYTÍ

Občas je život tak strašně těžký.
Vlastně ani nevím, jak ho unést.
Igelitka by se protrhla o jeho ostré hrany.
U plátěnky by se utrhla ucha.

11. 08. 2012
11
15
1685
Miniatury prozaické

MOC DLOUHÉ PRÁZDNINY

měl padesát a jeho nálady se mění
jako kdybych za to mohla
patrná nervozita v hlase mě stírá
některá slova bolí do uší

10. 08. 2012
13
14
2293
Miniatury prozaické

JÁ VÍM, ŽE JEDNOU TO PROSTĚ UŽ NEPŮJDE

jdou vedle sebe
můj manžel se synem
nestačím jejich tempu
několik metrů za nimi

01. 08. 2012
19
42
3039
Volné verše

POMNÍKY NA NÁVSÍCH

na jedné návsi dvě velké lípy
na další urostlý kaštan
poblíž vždy hospoda
U lípy U dvou kaštanů

31. 07. 2012
16
18
2284
Volné verše

MILOVAT KRÁSNÉ A ZDRAVÉ DÍTĚ JE SNADNÉ

kostrbaté ruce
nevzhledný obličej
dlouhé pavoučí nohy
hlasité skřeky a pár slov

30. 07. 2012
18
47
2845
Miniatury prozaické

POMALU ALE JISTĚ SE BLÍŽÍ

živote můj
kam mě vláčíš
ještě chvíli se mnou buď
aspoň malou dej mi šanci

29. 07. 2012
17
20
2535
Miniatury, hříčky

ZVLÁŠTNÍ KOUZLO DEPRESIVNÍHO OBRAZU

údolí v mlžném oparu mezi skalami
místo své v kuchyni má už mnoho let
snad nikdy nespadne
pod ním jen bezbarvá šedivá zeď

26. 07. 2012
13
22
2696
Ostatní nezařaditelné

SÍLA HUDBY

mrazivá krása hlubokých tónů
tajemné doteky vážné hudby
v zajetí zvuku violoncella
mé představy pojí se s tvými

24. 07. 2012
24
35
2825
Volné verše

ROCKOVÝ KLUB PONORKA

rockový klub ve vedlejším baráku
hlasitá hudba a dým se valí z otevřených dveří
na chodníku postává hlouček lidí
špatně tlumený smích ubalený joint koluje

23. 07. 2012
16
22
2678
Miniatury prozaické

STRAŠIDLA Z DĚTSTVÍ

stará venkovská usedlost opředená minulostí
pečlivě ukrývá svůj příběh
už jako děti jsme ji obcházely obloukem
v uctivé vzdálenosti se strachem v očích

21. 07. 2012
25
37
2734
Miniatury prozaické

PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK

jen samé technické zvuky
lehké šumění počítače
tikot hodin na zdi
projíždějící auta dole na silnici

16. 07. 2012
25
40
3090
Miniatury, hříčky

TROJE ROČNÍ OBDOBÍ

z krátkých rukávů sype se léto
posílá slunečné pozdravy
lechtá a hřeje do sandálů
z nohavic dlouhých kalhot

13. 07. 2012
16
21
2585
Volné verše

KŘIŽOVATKY

život si s námi někdy zahrává
na křižovatce rozcestník nenapoví
kdy doleva a kde doprava
stočí se naše cesta

12. 07. 2012
19
28
2680
Miniatury, hříčky

TAK NĚJAK TO ASI MÁ

no tak ženská no ty co se o mě staráš
prý máma nebo také opatrovnice
táta ti říká tak srandovně jiřinka
no abych to nezamluvil

11. 07. 2012
21
38
2365
Miniatury prozaické

ČTU NOVOU KNIHU A PLÁČU

můj příběh v nové knize
dostala jsem ji místo honoráře
nedávejte do hrobu motýla živého
její název

10. 07. 2012
15
25
2428
Ostatní nezařaditelné

ZÁVIDĚNÍHODNÉ

dívám se z okna na perón
žaluzie napůl stažené
na tramvaj čeká dvojice
bydlí někde poblíž

10. 07. 2012
17
28
2760
Jen tak pro radost

MOUDŘENÍ S VĚKEM

já smířenější
ty rozumnější
kompromis podobný souladu
trvalo mi dlouho

08. 07. 2012
19
32
3053
MIMO

CO KORÁLEK, TO VZPOMÍNKA

čtu si své životní příběhy
navlečené jak korálky na šňůrce
za krkem uzlík
drží je pěkně pohromadě

06. 07. 2012
18
28
2481
Jen tak pro radost

RÁNO

vlhkem nasáklý vzduch
mísící se pozvolna s přicházejícím žárem
další letní den před námi
jen všudypřítomné kaluže oživují vzpomínky na prudký noční déšť

03. 07. 2012
13
18
2563
Miniatury, hříčky

OBRAZ

špinavé prázdno
místo co zbyde na zdi po obraze
otázka bloudí a ptá se
visel tu ze dřeva nebo zlacený rám

01. 07. 2012
16
21
2312
MIMO

HÁDKA

jéé promiň zapomněla jsem
není vypraná košile co si chtěl na cestu
to snad není možné
před dvěma dny jsem ti to říkal

01. 07. 2012
18
33
2657
Miniatury, hříčky

PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA

oplocený areál kam oko dohlédne
staré i nové budovy
na hlavní bráně cedule
návštěvní dny středa a pátek

28. 06. 2012
16
28
2570
Volné verše

PRŮTRŽ

oblaka bachratá
nasáklá vodou
ještě se jentaktak drží nahoře
a pak první kap kap

27. 06. 2012
15
19
2207
Volné verše

MŮJ MONOLOG

tolik si s tebou chci zase povídat
ty ne jsi někde zalezlý
zavřený v koupelně
tam je tvé oblíbené místo

25. 06. 2012
15
25
2562
MIMO

URČITĚ TO ZA TO STOJÍ

,,Hele kámo, podívej se tamhle na ty divné lidi,“ povídá Hnědák Běloušovi a lehce podupává kopytem.
,,Tý brďo, oni jdou snad k nám. “
Bělouš upřeně zírá na hlouček podivných přibližujících se postav a přemýšlí, kde už takové podobné vlastně viděl. Přeci jen tahle jízdárna není jeho první štace.

23. 06. 2012
12
27
2290
Miniatury prozaické

JÁ A ROBIN

proběhnout se jentak po louce
jako když jsem byla malá
natrhat spoustu květin do vázy
zapískat na Robina

21. 06. 2012
15
20
1770
Jen tak pro radost

DNEŠNÍ DEN

oči osleplé od slunce
zúžené zorničky za zavřenými víčky
ještě pár mžitek a tmavých skvrn
než vyrovnají světelný šok

18. 06. 2012
15
22
2337
Volné verše

NOČNÍ ŽIVOT

vedle v pokoji spíš
spřádáš si své sny
odfukuješ
o čem asi jsou.

17. 06. 2012
17
18
2102
MIMO

DANIEL

,,Holky, víte co je nového. Prý přijede na respitku zase Daniel,“ mé tři kolegyně na mě obrátily svůj zrak, z kterého bylo snadno čitelné rozladění. Opravdu nám to lehce pokazilo zbytek odpolední siesty s kávou, kterou si vždy dopřáváme každý den i s klienty. Po zbytek jsme už nemluvily o ničem jiném.

14. 06. 2012
13
18
2151
Miniatury prozaické

ZAČNI SE CHOVAT ASPOŇ TROCHU NORMÁLNĚ

zase tě dnes museli vyvést z budovy
stojí ti to za to.
viděla jsem tě z okénka koupelny
seděl si u plotu ve dřepu

13. 06. 2012
12
19
2527
MIMO

VÍTEJ MÁ MALÁ DEPRESE

mírná plachost
často zrak klopený lehce do země
jindy pohled upřený do očí
jakoby zaleknutá prosba o pomoc

12. 06. 2012
15
18
2255
MIMO

SCHOVÁVANÁ VE HVĚZDÁCH

je večer slunce šlo už spát
s měsícem na schovku si bude hrát
pikolou bude noční obloha
hvězdy se budou spolu předbíhat

11. 06. 2012
13
16
2273
Volné verše

NE VŠE SE V ŽIVOTĚ PODAŘÍ, aneb člověk míní, osud mění

Asi každý z nás si za svůj život nahromadil pár dní, které se nedají rozhodně považovat za šťastné. V kalendáři by je nejraději začernil, vyškrtal, zmuchlal, roztrhal na kousíčky, rozmočil ve vodě nebo, ještě lépe, v louhu, a pak ještě pro jistotu spálil.
Já jsem již pár takových dnů také posbírala. Ale snažím se k nim chovat s větší úctou, možná i proto, že si přeci jen vážím toho, že jsem je přežila, nějak se z nich vzpamatovala, a snad mě někam posunuly.

10. 06. 2012
16
35
2992
Povídky

RVAČKA DVOU CHLAPŮ

jedna emoce střídá druhou
obava se vztekem se prolínají
stáli proti sobě plni hněvu
jednomu zuřivostí zčervenal obličej

06. 06. 2012
9
14
2534
Volné verše

ZATOULANÝ PES

zmačkaná krabice od mléka
umaštěné papíry
slupky od brambor
zítra ráno vyvezou popelnice

05. 06. 2012
13
13
2264
Volné verše

VNITŘNÍ HOVORY

proč si myslíš, že se musí všechno točit jen kolem tebe.
kvůli tvému postižení.
no a co.
já také nejsem dokonalá

04. 06. 2012
17
22
2371
MIMO

O OBYČEJNÉ LIDSKÉ ÚČASTI

Její, jindy tak roztěkané a uhýbavé oči, na mě teď hledí upřeně a velmi dlouho. Ani nepohne víčky. Jakoby zoufale prosila: ,,Už mi uvolněte ty ruce z kurtů, mám přeci autismus, vždyť víte, jak je pro mě nesnesitelné takovéhle omezení. " Nechápe, že je to pro její dobro, aby si nemohla strhnout kanylu připravenou pro infuzi a plenu,a cévku, z které ji postupně odtéká moč do sáčku zavěšeného k jejímu nemocničnímu lůžku.

03. 06. 2012
13
23
2969
Miniatury prozaické

TROCHU NUDNÝ PŘÍBĚH

Dlouze jsem přemýšlela, jakým dárkem překvapím svého manžela k jeho padesátinám. Peněz máme málo, takže od samého počátku mého přemýšlení bylo jasné, že ode mne nedostane žádný drahý veledar. Jeho bombastičnost bude muset spočívat v něčem jiném.
Nakonec má snaha byla ověnčena úspěchem a dárek byl na světě.

02. 06. 2012
13
19
2404
Miniatury prozaické

KONEC MĚSÍCE

poslední dílko v tomto měsíci
na hlavní stránku ještě můžu dát
v práci pak napsat výkaz
přežít audit a jít dál

30. 05. 2012
8
11
1746
Miniatury, hříčky

AUTOBUSOVÁ

nastoupit
s jízdenkou a s batohem projít uličkou až na ,,pětku“
ještě pozavírat všechna okénka aby nebyl průvan
a konečně se v klidu a pohodlně usadit

29. 05. 2012
14
19
2519
Miniatury, hříčky

PÍSMÁCI aneb lidé putovní a hledající

Co na nich je tak jiného.
Co zajímavého, že opouštíte kvůli nim písmák a přebíháte.
Na ,,pépé“ i na jiné. Nocturno, Litera a mnoho jiných litwebů.

28. 05. 2012
9
20
2341
Úvahy

VZPOMÍNKY

samota zavírá vzpomínky do prázdna
mnohé z nich se bojí vylézt
snad že by minuly ten správný okamžik
stále by zůstalo tisíce otazníků

26. 05. 2012
12
16
2394
Volné verše

MLADOSTARÁ

O mládí
roleta utkaná z ranosti věku
pečlivě srolovaná
jen provázek s korálkem na konci

24. 05. 2012
14
17
2176
Volné verše

DEŠŤOVÁ

obloha protékající cedníkem
dopadá na piják z hlíny
bublinky skákají po asfaltu
jedna k druhé se přitulí

23. 05. 2012
24
23
2426
Volné verše

STARÁ TAPETA

kalendář co už dávno neplatí
visí tu pěkných pár let
pod ním z tapety vystupují podivné tvary
šklebí se a uhýbají před mým pohledem

21. 05. 2012
17
18
2528
Volné verše

TĚŽKEJ ŽIVOT JOGURTOVÝHO ZÁVISLÁKA

nikdy nebudeš vědět kolik co stojí
ani co by si rád chtěl
když nepočítám ty haldy jogurtů
ani nevíš co všechno by si za ně už měl

21. 05. 2012
8
9
1709
Miniatury, hříčky

KOLIK JEŠTĚ ?

mít kouli z křišťálu
aspoň malou kuličku
tu nejkulaťoulinkatější
vědět co bude za pár let

19. 05. 2012
13
22
2499
Volné verše

DVACET PĚT

mám někdy pocit
jako že známe se snad stovky let
a pořád je to málo
hrajeme spolu nekonečný dlouhý set

19. 05. 2012
15
22
2283
Volné verše

ŽIVÁ OPONA

paprsek ze zbytku dne
na víčkách lechtá
nutí se dovnitř
pod zataženou oponu

17. 05. 2012
15
22
2413
Volné verše

BEZVĚTŘÍ, ...VĚTŘÍ

BEZVĚTŘÍ
chci chodit po cestách
co nikam nevedou
jen toulat se ve snázích

16. 05. 2012
13
22
2552
Volné verše

KALEIDOSKOP MYŠLENEK

začínám další rok s vámi
kolik jich ještě bude
snad bude stále co psát a číst
myšlenky některé odevzdat

15. 05. 2012
15
23
2395
Miniatury, hříčky

PODVŮDKY

právě jsem plná těch dětinskostí
těch malejch lží co nikam nevedou
opisovat jak ve škole slohové cvičení
i v pubertě se mi příčilo

13. 05. 2012
8
9
1912
MIMO

ÚDOLÍ DOBRÉ NÁLADY

emoce držet na uzdě
osedlat klidného vraníka
ujíždět Údolím dobré nálady
zastavit v zemi co jméno má Blaženost

13. 05. 2012
12
16
2242
Miniatury, hříčky

DOMINO EFEKT

Zazvonil telefon a vytrhl mě od sledování televizních zpráv. ,,Tady Hanka. “ ozvalo se ze sluchátka.
,,Jéé, ahoj, to je náhoda, zrovna jsem na Tebe dnes myslela.

12. 05. 2012
18
46
3281
Miniatury prozaické

BLÁZNOVINA

technický šum velkého města
v uších mi zní
pod noční oblohou
vede jen jedna cesta

10. 05. 2012
12
16
2850
Volné verše

NAROZENINY

dnes mám narozeniny
každý rok jiné číslo vyšší
nevíš co to je kalendář neřešíš
žiješ si svůj stálý svět

09. 05. 2012
16
19
2467
Volné verše

PROMLUVY K TOBĚ

někdy si mluvím jentak pro sebe
takové šeptané myšlenky
čím asi bys byl měl bys holku už
možná už ženatý s dítětem nebo se dvěmi

08. 05. 2012
13
15
2245
Volné verše

ZAVŘENÁ CHVÍLE

zavřít si chvíli do krabičky od sirek
nosit ji všude s sebou
občas pootevřít jen tak aby nevyklouzla
a pohladit ji očima

08. 05. 2012
18
26
2844
Miniatury, hříčky

SLOVA TI PŘIPADAJÍ ZBYTEČNÁ

nevím co pro tebe znamenám
jestli strom stůl nebo jen automat na jídlo
ale někdy se na mě tak zadíváš
možná jsem přeci jen výš

07. 05. 2012
10
11
2433
Volné verše

JEN PRO SILNÉ NERVY

houpe se na židli sem a tam
vrzavý zvuk bodá do uší
houkání protivné nedá se zastavit
přepadne. přestane.

06. 05. 2012
18
25
2872
Volné verše

DÉŠŤ ZA OKNEM

oslavy osvobození na náměstí
za oknem déšť bubnuje na parapety
z obýváku zvuk televize
u počítače tlukot mého srdce

06. 05. 2012
9
14
2194
Volné verše

MALÉ JISTOTY

bojím se dotknout všech radostí co život přináší
neumím je správně potěžkat
pod mými prsty by se mohly rozplynout
jak pára co do ní vítr fouká

05. 05. 2012
13
18
2254
Volné verše

VSTÁVÁNÍ

ráno mi ťuká na oční víčka zevnitř
nechci ho k sobě pouštět
vrať se ještě na chvilku zpět do dlouhé noci
křičím na něj neslyší mě neví

02. 05. 2012
14
19
2146
Blbůstky

FALEŠNÝ SOUCIT ZE STRACHU Z NEZNÁMÉHO

Kromě Botiče,kterým jsem pokřtěna, i pár kapek z Kocáby na mě šplouchlo.
Jestlipak ještě tam u hřiště, u osady Askalona, je ten velký kámen u cesty. Jako malá jsem na něm sedávala a sledovala nohejbalový turnaj mezi hráči několika trampských osad.
Svými krásnými názvy lemovaly břehy již zmíněné řeky.

02. 05. 2012
16
27
2592
Miniatury prozaické

PŘERUŠENÝ SEN

Byli jsme na táboře. Pro Jendu si tam rodiče přijeli novým autem. Teréňákem. ,,Tak tady ho máte.

28. 04. 2012
15
17
2001
Miniatury prozaické

OSPALÉ RÁNO

ranní ospalý autobus
první paprsky na zamračených tvářích
několik vesnic spousta domů
brzká vstávání rychlé snídaně

27. 04. 2012
15
24
2605
Volné verše

DLÁŽDĚNÝ CHODNÍK

dlaždice jedna do druhé zapadá
mozaiku chodníku skládá
kolik bot podrážek chodidel
tak zblízka viděly

26. 04. 2012
14
18
2495
Volné verše

SCHOVANÝ DEN

pozdní se den
pouští se svého světla
drápky zachytává
po olovnatém závěsu škrábe

24. 04. 2012
19
17
2358
Volné verše

PAMPELIŠKY

přichází čas velkých pampelišek
včely a brouci na nich a pod nimi
v dětství je trhali do džbánku
voňavou trávou bosí chodili

24. 04. 2012
14
17
2347
Volné verše

INSPIROVÁNO BLBOUNEM

Sedím v křesle a ptám se: ,,Tak na co se dnes budeme dívat. Zase tam nic nedávají. Snad jen ty tvoje dokumenty. "
,,Tak uka´program, já se podívám.

22. 04. 2012
16
19
2131
Miniatury prozaické

ŠKOLNÍ VÝLET V PÁTÉ TŘÍDĚ ROK 74

Seděla jsme v autobusu vedle spolužačky Marušky. Měla tmavší pleť, než my ostatní, černé vlnité vlasy spletené do dlouhých copů, zvláštní tělesný pach a v učení moc nevynikala. Po cestě jsme si povídaly a já jsem při hovoru, nebo spíš vždy v pomlce za každou větou, udělala takovou zvláštní grimasu ústy. Viděla jsem to tak u naší sousedky, která tímto gestem, které k ní ale patřilo, vždy doplnila svou řeč, aby tím potvrdila asi podstatu právě vyřčeného.

21. 04. 2012
11
15
2066
Miniatury prozaické

POZNATEK Z TRAMVAJE

tolik hnusných slov z tak krásné pusy s rtěnkou se davem těžce line
rozhovor dvou krásných slečen v tramvaji tak samozřejmě plyne
možná téma by to chtělo obměnit a zvolit trochu jiné
prdel hovno nejslušnější slova v celém stádu volů

18. 04. 2012
12
17
2038
Blbůstky

TAKHLE TO VLASTNĚ VĚTŠINOU BÝVÁ

tam kde končí přátelství
začíná nepřátelství nezájem nebo láska
tam kde končí láska
začíná nepřátelství přátelství nebo prázdnota

15. 04. 2012
18
40
2670
Blbůstky

SMUTNÁ SOBOTA

Dopoledne mi zavolala kolegyně: ,,Jiřinko, smutná zpráva, dnes ráno zemřel Miloš. Myslela jsem, že by Tě to zajímalo. Když ležel v nemocnici v Plzni, tak jsi za ním občas zašla. “
,,Ano, to je pravda“ odvětila jsem a ani jsem se nemusela vyptávat na žádné detaily.

14. 04. 2012
18
27
2187
Miniatury prozaické

NĚCO MÁLO O ŽIVOTĚ

živote můj
počkej na mě
nespěchej tolik
ještě bych toho tolik chtěla

12. 04. 2012
13
14
2241
Volné verše

ZAČÁTEK PŘÁTELSTVÍ

za rok jí bude padesát
jen o dva roky starší než já
neumí číst a psát
sotva pár korun špatně spočítat

12. 04. 2012
16
16
2262
Volné verše

DEMOLICE

demolice postupně ukrajuje
z kulturního domu
přezdívku měl krásnou – Dům hrůzy u Radbůzy
šla jsem právě okolo

11. 04. 2012
10
16
2022
Miniatury, hříčky

NEJISTÉ JISTOTY

nenávist žízeň citový hlad
přitul se ke mně
budem' si povídat
nemáš mě rád

10. 04. 2012
18
29
2632
Volné verše

STMÍVÁNÍ

z okénka autobusu
když podívám se nahoru
černošeď prosvětlená bílou
plujem' jak vážka nad hladinou

10. 04. 2012
11
8
1892
Volné verše

SVĚDOMÍ A ZODPOVĚDNOST

nedá se před ním utéct
svědomí
vždycky mě dožene
nelze se před ní schovat

09. 04. 2012
16
37
2762
Volné verše

NENÁLADA

sklíčenost posledních dnů
možná týdnů
měsíců a let
do tváře vepsaná únava

08. 04. 2012
15
17
2169
Volné verše

NEBEZPEČNÉ SETKÁNÍ SE ŠŤASTNÝM KONCEM

Můj vyšší střední věk stále častěji uvrhuje mysl mou děravou do vzpomínek. Občas z nich na mě vykoukne kdosi, o kom jsem neměla ani ponětí třeba i desítky let. Ne všichni ,,kdosi“ jsou v mých vzpomínkách vítáni. To asi známe všichni.

08. 04. 2012
16
25
2325
Miniatury prozaické

BOHDALEC

Bohdalec
prý dávno vyhaslá sopka
říkával táta
každý den pohled z okna

06. 04. 2012
28
34
3098
Volné verše

ANONYMITA

o patro výš někdo zemřel
dnes v noci
ani jsem ho neznala
nevím koho pieta odvezla

04. 04. 2012
18
18
2263
Ostatní nezařaditelné

KOLÁČ

krájím si ten největší díl
z koláče smutkem sypaného
povidlovou lítostí pomazaného
okraje z kynutého ne štěstí

03. 04. 2012
19
23
2444
MIMO

LÁSKA PÁSKA ANEB ABSENCE CITŮ

nestojí o vztahy
tak jako my ,,normální"
má v tom víc jasno
sblížení bolí

30. 03. 2012
20
30
3148
Volné verše

FOTKA

jemné rysy
výrazné oči
půvabná tvář
snad manekýn

28. 03. 2012
22
25
2795
Volné verše

RODINNÉ FOTOGRAFIE A LEJSTRO

Také to znáte. Štracháte v šuplíku, hledáte nějaké důležité lejstro a vykoukne na vás fotka. A pak další a další. A i když jste původně hledali něco úplně jiného, šuplík plný vzpomínek ve fotografické podobě vás cele pohltí.

23. 03. 2012
11
13
2094
Miniatury prozaické

CESTA AUTOBUSEM

Sedím vedle svého syna v autobusu. Naše obvyklé místo vzadu na ,,pětce" má své opodstatnění. V rohu u okénka je pěkně ,,zapikolovaný" a nemá možnost eventuelního nenadálého útěku. Tím je chráněno nejen okolí, ale i on sám.

22. 03. 2012
19
31
2591
Miniatury prozaické

CITLIVÝ KAPESNÍK

A už je tu zase starý známý látkový kapesník s monogramem. Přichází jaro a povídá jednomu poslednímu balení papírových kapesníčků: ,,Už se na jaro těším. Sice tu budu zase sám, ale budu si moc hezky zavzpomínat. " .

16. 03. 2012
8
28
3007
Miniatury prozaické

SÍLA VINY

kam se poděla radost
kdy zaklepe na má víčka zevnitř
pohlcena vinou
smutek zalil odeznělou úlevu

13. 03. 2012
21
23
2667
MIMO

MYŠLENKOVÁ TŘÍŠŤ

vina viník vinice
mlynář mlýn a mlýnice
vítr vichr vichřice
zima mráz a vánice

13. 03. 2012
15
17
2196
Blbůstky

LÁTKOVÝ KAPESNÍK S MONOGRAMEM

Byl jednou jeden šuplíček a v něm žil dlouhá léta látkový kapesník s monogramem. Byl celý bílý, vyžehlený a krásně složený. Jen ty záhyby v místě skladu už byly zažloutlé od toho, jak ho celá léta nikdo nenarovnal. Ale to mu nevadilo.

11. 03. 2012
21
28
6190
Povídky

RÝMA

ode dneška od rána
kapénková nákaza
dělá mi můj život zlým
chodím s nosem oteklým

09. 03. 2012
16
38
2929
Blbůstky

MÍJENÍ V ČASE

Jeden celý život Ježíše, tak dlouho už tu nejsi. Právě dnes.
Mámě si zpívával : ,,Kde mám svoji Grejsi. "
Pro mě zas : ,,Spi Labane malý" ukolébavku malé opičce z filmu Anakonda.

04. 03. 2012
18
28
3049
Miniatury prozaické

VEDLEJŠÁK

Pracuji v sociálních službách. Již dlouho. Někdy začínám mít pocit, že už moc dlouho. Ale syndrom vyhoření si zatím nepřipouštím.

22. 02. 2012
22
35
3256
Miniatury prozaické

SCHOVANÁ HLAVA

,,Proč má ten pán schovanou hlavu. " ptala se asi pětiletá holčička své maminky. Právě nás minuly na chodníku. Já a manžel se synem jsme šli od zaparkovaného auta.

16. 02. 2012
17
26
2625
Miniatury prozaické

POHLAZENÍ

Pomalu jsem se vlekla ulicí. Supermarket jsem měla již z dohledu. Ověšená plnými nákupními taškami, lehce zamračená a zadumaná,přibližovala jsem se k domovu.
Přemýšlela jsem si o svých věcech, o pátečním telefonátu, o velkém množství SMSek, o vztazích, lásce, zradě, zbabělosti.

14. 02. 2012
28
35
3004
Miniatury prozaické

NETRPĚLIVOST

,,Kurrniik, tak už toho nech a sundej ty ruce z očí. " říkala jsem synovi už docela rozezleným hlasem. Byla jsem netrpělivá a začala jsem na něj spěchat. Jako kdybych zapomněla na všechny jeho rituály, které musí před spaním mít splněné.

12. 02. 2012
21
21
2650
Miniatury prozaické

MATKY

Naše myšlení a mentalita je prý menšinového charakteru. Říkají psycholgové a různí jiní odborníci, kteří s námi přijdou do kontaktu. Ale bohužel se jich příliš málo snaží opravdu tímto faktem zabývat. Ano, mluvím o matkách postižených dětí.

06. 02. 2012
23
28
2444
Miniatury prozaické

ZUBY

Zuby jsou prevít. To asi skoro všichni známe. Dokážou pozlobit v nejméně vhodnou dobu. A ne jinak tomu bylo i u mého syna.

01. 02. 2012
23
36
3969
Miniatury prozaické

ZNOVUNALEZENÝ SYN

,,Pavlík se nám po cestě ztratil", pravily kolegyně. A bylo na nich vidět, jak nepříjemné jim to je. Ne jen ten fakt, že se ztratil klient. Ale to, že se ztratil syn jejich, snad docela oblíbené kolegyně, asi umocňovalo ještě víc špatný pocit z celé situace.

30. 01. 2012
20
36
3831
Miniatury prozaické

,,NAŠE NOVÉ DÍTĚ"

Měli jsme kliku. Přeci jen na nás v jednom kojeneckém ústavu čekal úžasný chlapeček, který mohl být ,,náš". Pravda, nejdříve nám ze sociálky nabízeli pětiletou romskou holčičku. Nevěřili byste, jak je těžké odmítat.

28. 01. 2012
18
36
3335
Miniatury prozaické

ÚSKALÍ ČEKÁNÍ

Stojíme připraveni na zahradě u vrátek a čekáme na mikrobus. Mirka, které se ovšem takhle nesmí říkat, začne z ničeho nic velmi nahlas a rychle křičet. Vlastně jí není téměř vůbec rozumět. Jen my, co už ji nějaký ten pátek známe, se v té změti slov vyznáme.

26. 01. 2012
22
25
2786
Miniatury prozaické

ZASE TY BOTY

Co se jednou v šatně nandá a navleče,zásadně se sundáa svleče zase jen v šatně. A to platí i pro obuv.
I vyrazila jsem se svým pětiletým vlastním autistou na procházku na Kilometrovku. To je historická alej, kterou máme poblíž bydliště.

22. 01. 2012
26
50
3092
Miniatury prozaické

VÝLET

Naplánovali jsme s kolegyněmi výlet na blízkou zříceninu. Jednalo se hlavně o pěší výlet do přírody pro naše dospělé klienty ze stacionáře. Velká část z nich má větší či menší autismus. Taktéž můj syn, který je také ,,členem tohoto spolku".

21. 01. 2012
20
34
2828
Miniatury prozaické

NIC SVĚTOBORNÉHO


Stárnutí je stav,
kdy se léty získávané zkušenosti zarývají do kůže na obličeji v podobě rýh,
kterým se říká vrásky

19. 01. 2012
16
19
2877
MIMO

JENOM ZNÁMÁ...

Taky to znáte. Mám za sebou náročný pracovní týden. Chodím, tedy jezdím, jen do práce a z práce. A to celé zopakuji pětkrát.

14. 01. 2012
19
26
2888
Miniatury prozaické

MYŠLENÍ, VZPOMÍNÁNÍ

MYŠLENÍ
myšlenky běhají v hlavě sem a tam
některé zapadnou a místo své nenajdou
jiné se jen schovají před světem

14. 01. 2012
22
28
2983
Volné verše

JEN TAKOVÁ MALIČKOST

Kolik trápení může člověk unést,
kolik lidské zloby se do něj vejde,
kolik nenávisti si připustí k tělu,
kolik nesnášenlivosti naopak vyplaví.

13. 01. 2012
20
23
3002
Miniatury, hříčky

MP

pláč i smích jen opravdový
nevědí že může být i hraný
neznají faleš a předstírání
citům a zlobě se neubrání

08. 01. 2012
31
57
3544
Volné verše

PŘEKONANÉ DEPRESE

,,Až se mi bude život zdát ještě méně snesitelnější než teď, pokusím se o sebevraždu. Mám pocit, že nikomu nebudu chybět. Nikoho tak moc nezajímám a každému jsem úplně lhostejná. Selhala jsem snad úplně ve všem.

06. 01. 2012
24
35
3263
Miniatury prozaické

MIZEJÍCÍ VĚCI

Byl velmi horký letní den. Seděla jsem v kuchyni, popíjela kávu a vedrem sotva funěla. Přemýšlela jsem, co asi dělá můj syn ve vedlejší místnosti. Tehdy mu byly asi tři roky.

04. 01. 2012
21
32
3718
Miniatury prozaické

NE LEHKOST BYTÍ

únavou zavřené oči
myšlenky unášené vzduchoprázdnem
sny toulají se po vrcholcích hor
polité sopečnou lávou

03. 01. 2012
16
19
2918
Volné verše

PESIMISMUS

všichni teď píšete vaše přání
i pro nás pro písmáky
a já nemám ani zdání
co příští rok nám přinese

31. 12. 2011
13
23
3239
Blbůstky

A ZASE TEN KŘIK

Bylo mu asi pět let. Krásný světlovlasý chlapec. Pravidelné rysy obličeje, v nichž ještě tehdy nebyly tak viditelné stopy vývojové poruchy. Ale přesto.

30. 12. 2011
20
27
3095
Miniatury prozaické

TERAPIE KŘIKEM

Tartaro mi napsal, že viděl kdysi nějaký film o mladé studentce, která pracovala s autistickým dítětem. Zmiňoval šílený řev, hlavně pak její. To mě inspirovalo k napsání další kapitoly mého života s mým synkem.
V dobách, kdy byl ještě malý (kolem 4 let), byla jsem z jeho chování patřičně vyjukaná.

28. 12. 2011
24
39
4080
Miniatury prozaické

DEPRESIVNÍ RADOST

někdy je fajn a jindy zas bídně
nikdy vám nepošlu pozdrav z Vídně
nerada cestuji do cizích zemí
ale v té cizotě v té to není

27. 12. 2011
18
28
3093
Ostatní nezařaditelné

UŽ JSEM TU ZAS

Tak přemýšlím, o čem bych mohla ještě napsat. Sice jsem se zařekla, že dám teď na chvíli pokoj s historkami o svém synovi. Aby vám pak autismus nezačal lézt i ušima. Zase na druhou stranu.

27. 12. 2011
13
20
2471
Miniatury prozaické

PŘEJI VÁM

sladké nicnedělání
klid pohoda příjemná nuda
pohádky a romantické filmy
cukroví na zpola vyprázdněném tácu

26. 12. 2011
17
23
3500
Volné verše

KAMARÁDKA

rozdílné životy každá jiné zájmy
společná témata práce chlapi nájmy
z čeho to zaplatit co která kolegyně
proč s tím chlapem ještě jsi. jo ty ho miluješ

23. 12. 2011
12
22
2999
Volné verše

VRÁSKY

vějířky vrásek kolem očí
některá z nich bolest značí
jiná zas třeba smích
ty co se navenek tlačí

20. 12. 2011
16
20
2901
Miniatury prozaické

ŽIVOTABĚH

zdi dětské nevinnosti
vbořené do světa dospělosti
táhnou se blátem stáří
vzpomínky s minulostí

16. 12. 2011
23
27
3390
Volné verše

PRO MÁMU

nikdy jsme si nějak zvlášť nerozuměly
byly jsme každá úplně jiná
nebo naopak jsme si až příliš podobné
ale jak už to u dcer a matek bývá

15. 12. 2011
21
22
3353
Miniatury prozaické

ČEKÁNÍ NA LÉTO

autobusová zastávka hned vedle cukrárny na návsi
ještě nedávno stolečky venku
okolo nich křesílka plná hostů popíjejících kávu
mezi nimi pobíhající upatlané pusy na dětských tvářích

08. 12. 2011
15
16
2572
Miniatury prozaické

PÍSMENKA A ČÍSLICE

hraji si hru se slovíčky
uklízím je do poličky
každé slůvko které znám
do přihrádek přidávám

03. 12. 2011
20
36
2976
Blbůstky

KLOKANI

ráda chodím mezi klokany
vykřikuji jejich slogany
Bohemians Praha do toho
výkony maj' občas nejisté

02. 12. 2011
18
24
2882
Blbůstky

HOLUB

Nevěřím na mystično. Nemám ráda nevysvětlitelné záhady, právě pro tu nevysvětlitelnost. Ale kdo ví, jak to všechno je. Tady je můj příběh, který mě přeci jen trochu nahlodal, i když si to nechci vůbec připustit a stejně si myslím a podsouvám myšlenku, že to byla jen náhoda.

02. 12. 2011
18
39
3399
Miniatury prozaické

ČÍM BUDE ?

Až vyroste, bude z něj bagrista nebo traktorista.
A místo toho je z něj už teď autista.

02. 12. 2011
13
20
2908
Blbůstky

ČEKÁRNA

čekárna plná lidí
každý má své trápení
kolik bolestí se vejde za zavřené dveře ordinace .
sotva jedna vejde dovnitř

29. 11. 2011
20
44
3515
Ostatní nezařaditelné

NESPLNĚNÁ PŘÁNÍ

začíná advent
blíží se štědrý den večer a vánoční svátky
čas splněných přání
ale co se stane s těmi nesplněnými .

27. 11. 2011
17
28
3277
Jen tak pro radost

DALŠÍ PRAPODIVNOSTI

nikdy mi můj dospělý syn neřekne
ahoj mami
ale určitě místo pozdravu prolustruje nákupní tašku
vše s puntičkářskou přesností pomalu rozkládá na zem kolem sebe

23. 11. 2011
26
51
3498
Miniatury prozaické

PAVUČINA

pavučina pevně vpletená do venkovního zábradlí
křišťálově bílá námraza na každém vláknu
zmrzlé kapičky jako korálky nepravidelně navlečené
dokreslují zimní nádheru prvních mrazivých rán

17. 11. 2011
19
33
3200
Jen tak pro radost

Kaluže pod korunami stromů

mlhou obestřená zem
ráno sychravé
nevlídná je noc i den
sny si spřádáme

06. 11. 2011
21
36
5185
Jen tak pro radost

KAPSY, RUCE A VZPOMÍNKY

kapsa obnošeného kabátu
jedna prázdná druhá vysypaná
přesto ukrývají poklad
vzpomínky

03. 11. 2011
24
46
3933
Jen tak pro radost

ÚVAHA

Proč máme v některých chvílích tak málo slov.
Kam zmizí, když je člověk potřebuje.
Někam se schovají a pak se objeví, když jich už není tolik potřeba.
Ba ne.

21. 10. 2011
15
27
3252
Úvahy

OTEC

bylo mi necelých patnáct
pomáhala jsem ti vstávat z postele
podávat berle říkal si jim ,,francouzky"
přistrčit židli když sis chtěl sednout ke stolu

10. 10. 2011
13
19
3183
Volné verše

ÚZKOSTI

až rozbije se od podšálku hrneček
až utrhne se ouško
uschne růžička a s ní i věneček
až zapadne mi do vzpomínek od obrázku rámeček

23. 09. 2011
17
30
3443
Volné verše

DĚTI

Její dvě, skoro dospělé, děti se starají o hudební produkci. On housle, ona viola. Jde jim to krásně, říkám si sama pro sebe. Několik let jsem je takhle pohromadě neviděla.

21. 09. 2011
26
44
3759
Miniatury prozaické

Rozloučení s létem

podzim už brzy napoví
kamslunné léto se nám schová
vzdálené do svého podkroví
na pospas zimě nás zde nechá

26. 07. 2011
18
35
3452
Volné verše
Nahoru