Nominovat můžete, chvilku jsem tu nebyla.

K3, díky, že ses nevzdal:-)

Bohužel se ještě nejsem úplně schopná sžít s novým Písmákem a nepřišla jsem na to, jak adresně reagovat na kritiky. Děkuji Zajíci Březňákovi i Janině6 za čtení a za jejich názor. Já sama jsem chodila koledovat až do svých 12ti let. U nás to také nebylo nic zvláštního...

Tak té kolonie jsem si např. vůbec nevšimla- dále bych ruku do ohně za to, že jsem to v tom textu vůbec nepoužila...Díky 

Děkuji za čtení a za podněty k opravám, Goro. První věta - pokud jsem ji někde slyšela, tak už nevím, kde. Prostě mě to napadlo...

Aru, vyjeď v diskusi hore:-)

1.Návštěva přítele Mikuláše Týře

2.Co Vid

3.Krabice

Týř mě bavil od začátku do konce. Co Vid jsem četla opakovaně - určitě je to velmi dobře napsaná povídka, jen mě tolik nebavila. U Krabice jsem ne všechno pochopila - a když si teď zpětně snažím vybavit děj, moc se mi to nedaří. Proto na třetím místě.

1.Iniciace

- četlo se mi dobře, udržovalo mě v napětí, postavy dobře vykreslené

2. Metací vozítko

- jako vždy nápadité

3. Schízy zdarma

-pobavilo

Rozhodně zaujalo....

Bavilo mě to číst a to dokonce i ty popisnější části, přijde mi to dobře napsané. Ten konec jsem úplně nepochopila, ale ještě se k tomu vrátím...

Mně se líbilo a budu se k tomu vracet.

Můj favorit je Do noci bílé. Líbí ale všechny, jako vždycky.

Goro, Makajs, K3, Zboro, díky za čtení a za názor.

1. Andělé druhé kategorie (květen)

2. Zpívající řeka (listopad)

3. Vojáci (leden)

 Andělé a Vojáci ve mě zanechali celkem bezútěšný pocit, u Zpívající řeky jsem fascinovaně hleděla ku obloze a byla ráda, že vše dobře dopadlo. Všechny tři povídky se mi zdály dobře napsané a působivé.

Tak mně se líbily obě povídky s hrdinou Týřem. U obou povídek jsem ocenila popis prostředí, ale i trefná přirovnání, nápady. V Návštěvě mě navíc dost pobavil konec - i když, když o tom tak přemýšlím, dalo se to, při lepším soustředění, předvídat...

Podnětná diskuze, docela jsem si početla...Děkuji všem, kteří si našli čas, aby přečetli mou povídku, a aby ji okomentovali. Pomohli jste mi.

Silene, jsem ti vděčná za podrobný komentář k dílu. Myslela jsem, že jsem za tu dobu, co publikuji na Písmáku, svou roztržitost zkrotila, ale jak je vidět, stále mám velké rezervy. Minimálně jsem se donutila nepublikovat hned, jak něco napíšu, a několikrát se k textu vrátit. Už to je u mně posun:-). Chyby v textu opravím.

Školka je v jiné vesnici, cca 2 km vzdálené. Cesta lesem je zkratka.

Děkuji všem ta komentáře. Pomohly. 

Luzz, asi jsem chtěla, aby se Alice přestala bát. Péťa covid moc neřeší, má jiné starosti. A babička ho zas moc řešit nechce. Chybí jí společnost. Péťa je taková spojka mezi Alicí a babičkou.

A online výuka? Realita dnešní doby.

Po dlouhé době příběh, který mě bavil od začátku do konce. Není pro mě těžké, se do postav vžít. A nepřijde mi to neuvěřitelné - dějí se různé věci. Za mě tip.

Díky, Goro. Budu ráda.

Díky za názor, Goro. 

1. Koblížek romantik - Makajs

- dobře napsané, ráda čtu všechny Koblížky 

2. Klátivej Franta a Švadlenka - Blacksabbath

- vnímavý, citlivý text - ale ne zbytečně rozvláčný

3. Quang se zasnila

- Movsar opět nezklamal - způsob, jakým popisuje každodenní život/události mě nepřestává fascinovat

Všechny ostatní texty jsem četla, ale žádný z nich mě nijak víc neoslovil. 

Psala jsem přesně to samé autorovi, ale dlouho jsem tu nebyla. On sem asi také moc často nechodí...

Psala jsem - ale už to bylo ke konci měsíce a na nominaci bylo pozdě. Nedalo by se zařadit do další Povídky?

1. Špaček na grilu - Vigan

2. Andělé 2.kategorie - Bohouš Krejza

3. Saudek 85 - Movsar

Komentář je pod díly. 

Vigan, je to skvělá povídka. Líbí se mi. že umíš i z obyčejného pojídání ovoce udělat slavnost. A tvůj popis postav - např.

Prošedivělé vlasy, tekoucí jí v praménkách na ramena, dýchavičný kolotoč, s řetízky, na jejichž koncích se svezlo bezpočet mužů...

Atmosféra příběhu je dost pochmurná, tíživá. Nutí k zamyšlení.

Budu se k tvé povídce vracet.

Text mě bavil od začátku do konce. Dobře vystavěná povídka. Uvěřitelná.

Mně se obě miniatury líbily, Saudek 85 možná o něco víc. Musím se někdy na tu výstavu zajít podívat:-)

Děkuji ti, Lakrove.

Odstavce jsou na světě. Zpřehledněno. Jsem si vědoma toho, že to je spíš líčení než povídka - jen jsem nevěděla, kam jinam zařadit.  Díky za názor.

Já si ten text také trochu pamatuji. Ráda jsem si ho přečetla znovu. Je to moc zdařilá povídka.

Po dlouhé době text, který mě opravdu chytl. Tipuji - docela ráda bych viděla v Povídce měsíce...

Bude mi ctí.

Goro, děkuji za názor. Zkusím text trochu zeštíhlit...

Nečetla jsem to už? Nepřestane mě to bavit....

Zábavné čtení. Nenudila jsem se ani při popisnějších pasážích, a to je u mně co říct:-). Líbilo se mi, jak se postupně atmosféra příběhu měnila.

Tipuji.

Pro ty, kteří, ještě nečetli - připojuji malou ochutnávku:-)

Sešli se na okraji města v dalším slunečném odpoledni, již z dálky se hltali očima a neubránili se přitom radostným úsměvům i jistým rozpakům, že poprvé vidí jeden druhého oblečeného.

Jak se tak náhle hluboce zamiloval do Aleny, uvědomil si z ničeho nic, jak zcela bezvýhradně miluje svou ženu. 

Líbí se mi, jak píšeš. Zejména povídky. Díky za link.

Tak mě ta diskuse taky pobavila:-). Četla jsem celé v kuse, což je u mně výkon. Líbila se mi atmosféra, napětí. Pletla jsem si postavy chlapců. Ale jsem dost nepozorný čtenář. Za mě určitě tip a k textu se určitě ještě vrátím.

no jo.. .líbil se mi ten malý mozek na laně

ten závěr mi přišel takový slabší

ale já to mu nerozumím

1. Misto: Einen Weltschmerz, bitte! - Zdenda.

- sice mě trochu uráží, že autor shazuje všechny, kteří pro něj hlasují, ale on už to má zkrátka ve zvyku:-). Na povídce se mi líbí její atmosféra - je zasněná až melancholická, ale na konci nechybí naděje. Líbí se mi, jak se dva cizinci, vmáčknutí ke stolku v putice, dokážou sblížit, aniž by si rozuměli. A oceňuji název.

2.Místo: Kdyby. Možná. Asi - Kandelabr

- věrně popsané prostředí i postavy, napsané zručně. Oproti Zdendovi  jsem od začátku nemělaúplně jasno v tom, kam příběh směřuje, těch odboček na mě bylo moc. Asi to je tím, že nejsem úplně trpělivý čtenář. 

3.Místo: Papundekl - Vigan

Povídka napsaná zábavně a poutavě. A co je pro mě důležité je to, že si oba hlavní hrdiny umím živě představit. Vždy mě udivovalo to, že se najdou lidé, kteří se dokáží nenávidět tak silně, že nesnesou ani to, aby se na sebe podívali, natož aby se pozdravili. A dokážou kvůli tomu i narušovat celkem normální vztahy lidí okolo. Mám o čem přemýšlet a proto zasloužené třetí místo.

Četla jsem všechny texty - oslovil mě ještě Pekař od K3 a Bacha na toho bezďáka od Petra333.

Mě to bavilo. Líbí se mi , že se dlouho nedozvím, proč se vlastně nemají rádi - i když možná bych se trochu víc zaměřila i na "zazdísráče" a jeho historii. Když mě začal zajímat, tak to skončilo:-). 

Mám ráda sociální témata. A  sdílím tvůj náhled na ty, kteří žijí na okraji společnosti. Závěr mě proto potěšil. Těším se, až se pokusíš o nějaký delší text. Jako řidič tramvaje máš už jistě nastřádaný nejeden silný lidský příběh...

Nejsem žádný odborník přes literaturu, ale zdá se mi to dobře napsané. Dokonce tak dobře, že jsem byla schopná přečíst celé - a bez přeskakování. Popisné pasáže mě nijak nerušily - pomáhaly mi představit si to nehostinné místo v celé své kráse. Zasloužený tip.

Tak to mi pomohlo mnohem víc. Díky. Musím se přiznat, že od Soukupové jsem ještě nic nečetla, ale zaujala mě. Co se ti od ní líbilo?

Inu, Fruhlingu - jsem ráda, že jsi na tom textu našel i něco pěkného:-). Ale pomohlo by mi, kdybys mi poradil, co tomu chybí. Příliš se soustředím na děj a málo na charakteristiku postav? Málo popisuju prostředí? Díky za názor.

Díky za čtení a za komentář, Lakrove. 

Děkuji za upozornění, Stargazer, chybu opravím. O tom konci pořád ještě přemýšlím - nechtěla jsem to utnout moc náhle...

Určitě se ke čtení ještě vrátím, ale i teď, na to první zrychlené, se mi to moc líbilo. A je fajn, že se v tom dají hledat různé významy a skryté vzkazy - dřív jsem to nesnášela, ale teď mě to naopak oslovuje. A taky mám slabost pro ty, kteří nemají tolik štěstí, jako ostatní...

Nevadí - těším se tedy na další postavičky. V podobném zařízení asi není nouze o silné lidské příběhy...

Čtení mě bavilo - líbila se mi charakteristika hlavní postavy tohoto příběhu - Emilky. Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál....

Tak mně se nejvíc líbilo Kadeřnictví a Jakub...

Mně se film také líbil. Postava Brion pro mě byla uvěřitelná, její chování pochopitelné - vzhledem k věku a k okolnostem. Žárlila na svou starší sestru, na pozornost, které se jí dostávalo od mužů. Nechávala se unášet svou fantazií a  toužila po silném příběhu. Nemohla tušit, co její "malá" lež způsobí...

K diskuzi - nezbavovala bych hlasující možnosti hlasovat pro méně textů. Co když si prostě z nabídky nevyberou? Podle mně mají právo vybrat si třeba jen jeden. Hlas by pak měl mít menší váhu - mohlo by to svádět k tomu, že některé texty zůstanou bez přečtení.

Posílám opožděně, ale přece:

1. místo: Pastvina od Miromurky

Dle mého je to dobře vystavěná povídka. Líbila se mi podrobná charakteristika hlavní postavy, její hledání, vnitřní boj a nakonec i smíření. 

2. O zlobivém stole autorky Bixley

Vtipně napsaná pohádka, ponaučení přirozeně vyplývá z příběhu. Určitě vyzkouším na dětech.

3. Parking autorky Vigan

Pobavilo mě to, četla jsem se zájmem. Jako ostatně všechno od této autorky.

Tak mně se to líbilo před tím a líbí se mi to zas. A nestydím se za to. To, jak jsi dokázal popsat tu rybu, mi přijde ....neopakovatelné. Nasávala jsem vůni moře a pohodlně uvelebená v rohu krčmy nechávala se unášet tokem řeči onoho pobalťana. Líbilo se mi i to, že na úplném konci hlavní hrdina není už tak zádumčiný jako na začátku:-).

Povídka mě bavila a líbil se mi zejména konec. Pekařovi jsem samozřejmě fandila - a líbilo se mi, jak svůj vnitřní konflikt vyřešil...

Maminky to mají zkrátka těžké. Když jsou děti malé, tak se modlí, aby už vyrostly a ony měly méně starostí - a když vyrostou, tak mají ještě větší:-). Díky, T.

Goro, díky za připomínky k textu, pomohly. Všechny mé povídky mají reálný základ - jinak ani psát neumím...

Díky za kritiku, Zdendo. Kdyby tam nebyla matka, nebyl by ani ten kontrast. Ale je pravda, že se mi daleko snáz popisovaly pocity chlapce než matky. Možná to na tom je vidět. 

1.místo: Koblížek Papeženec autora Zdenda

Další variace na známou pohádku O koblížkovi není o nic méně vydařená než ty předchozí. Tentokrát se Koblížek přemístí až k samotnému papežovi. Pro mě to bylo zábavné čtení - od začátku do konce. Nejvíc oceňuji vtipnou pointu.

2. místo: Světlonoš autora Stargazer

Líbilo se mi prolínání snu a reality. To, jakým způsobem Světlonoš hovořil o konci, bylo pro mne také velmi inspirativní. Škoda, že nedal návod na to, jak dosáhnout klidu..

3.místo: Janek Mluvka autora miromurka

Hlavní hrdina povídky je popsaný zdařile a věrohodně. Konec povídky byl sice předvídatelný, ale celkově mě čtení bavilo.

To, že se děti před představením seznamují s příběhem, který budou hrát, mi nepřijde jako nalévání ideologie .A proč zrovna betlém? V době Vánoc to není nic tak neobvyklého. Péťovy problémy vygradovaly v době, kdy představení nacvičovali - v tom vidím souvislost s hlavním tématem povídky. Píšu pro všechny, nejen pro Vlastu. Zamyslím se nad používáním odborného jazyka v textu. Děkuji za čtení a za názor.

Díky za názor, upupo. Tak - Péťa ma svou předlohu. Takové děti opravdu existují. A že je trochu mimo realitu - to určitě ano. Některým lidem to ostatně zůstane až do dospělosti...Přijde mi důležité popsat prostředí a přímo i nepřímo hlavní postavy. Nerada bych, aby to bylo na úkor příběhu.

Četla jsem dvakrát - přišlo mi zajímavé, ale bohužel mi dělala problém slovenština. Zjistila jsem, že mi pomáhá, když si text čtu nahlas. Zapůsobilo a posílám tip.

Ráda bych nominovala do Prózy měsíce - pokud je Zdenda pro.

Děkuji za čtení a za nominaci, CHT.

No a za ten "prolog" se omlouvám:-)

p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 120%; }

p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 120%; }

Mně se povídka líbila, nepotřebuji úplně jasně vyznačenou linii příběhu, ráda si věci domýšlím. Okouzlila mě tato věta:

Představuji si, jak Pavel klečí nad mým strachem z prozrazení, štítivě jej bere mezi ukazováček a palec a ukazuje publiku, křičí, jako se tu křičívá na slam-poetry.

a rozhodně nebyla jediná. Zvládla jsi skvěle popsat kavárenskou atmosféru. Za mě tip.

Tak to leccos vysvětuje...Je pravda, že lidé, kteří mají poškozený sluch, hodně spoléhají na zrak - a často úspěšně odezírají. Ale pokud na ně mluvíš, když jsou otočení zády...Myslím, že nemusím rozepisovat. S Petříkem by sis určitě rozmněl výborně!

U miminek se skutečně provádí screeningové vyšetření sluchu - pomocí maličké sondy. Ne vždy se ale podaří emise změřit - a důvody mohou být různé. Pokud se opakovaně nepodaří sluch vyšetřit, nechají se kontroly sluchu na dětském lékaři. A rodiče? Ti na dítě tleskají nebo zkouší vyluzovat různé zvuky - a když se náhodně trefí a tlesknou na správné straně, tak se miminko otočí nebo usměje - a oni jsou v klidu...Pediatr se pak zeptá  reaguje vaše miminko na zvuky - vy řeknete ano a tím je to vyřešené. Samozřejmě, že nemluvím za všechny pediatry a za všechny rodiče:-). Pokud má někdo horší sluch, tak křičení opravdu moc nepomáhá. Ale s tím očividně máš už nějaké zkušenosti...

A mně se líbilo, jak koblížek (protože nebyl dopečený) postupně zjišťoval, kdo vlastně je a jak (ne)chce žít. Chudák dědek - a chudák koblížek. Takhle si to ani jeden nenaplánoval...

Koblížek u papeže - tak to tu ještě nebylo:-). Fandila jsem mu, škoda, že to nedal - ale konec je vždycky stejný. Pobavila jsem se!

Díky za kritiku, K3. Pokud jsi pochopil už na začátku, že je problém v uchu, tak to je spíš chyba - chtěla jsem to dávkovat postupně. Co přesně ti napovědělo? Z mé vlastní zkušenosti - ne všechny dětské doktorky kontrolují sluch. A pokud je ta vada jen na jednom uchu, tak může trvat velmi dlouho, než se to odhalí - samo dítě si to totiž vůbec neuvědomuje a když nereaguje - tak nedává pozor. A ano, je to napsané podle skutečného příběhu...

Mě bavilo číst, ale místy jsem se nevyznala v tom, kdo je kdo a co kdo říká...

Hezky napsané, čtivé. Jen jsem nepochopila, jestli se vypravěč a pan profesor skutečně někdy potkali nebo jestli si to vypravěč jen vysnil. Líbila se mi atmosféra příběhu, rozhovor plynul přirozeně. 

Děkuji za kritiku, Goro.

Chlapec pravidelné preventivní prohlídky absolvoval - ale nikoho na nich nenapadlo, aby mu sluch přezkoušel. O názvu jsem dlouho přemýšlela, myslím, že teď už to zní lépe. A s tím poprsím - paní učitelka byla prostě mateřský tip. A děti jsou nekompromisní hodnotitelé:-)

1. Zlatá rybka - příběh mě bavil, líbila se mi hlavní hrdinka a otevřený konec

2. Odpočinek v lese - zaujal, místy prozrazoval až příliš, ale celkově příjemné čtení

3.Vlčák - vtipné od začátku do konce

?!

Hlasuji podle toho, jak mi povídky utkvěly v paměti:

1.Gerty - Gilbert

- pavoukovi jsem fandila, konec nebyl předvídatelný a mile překvapil

2. Fruhling - Psi

- obě jeho povídky se mi líbily, i když byly docela pochmurné

3. Marking Machine - Panička na hlídání

pobavilo a stále si pamatuji zápletku

- podrobnější komentáře pod povídkami

- povídek, pro které bych hlasovala, je víc, ale bohužel jen tři místa k obsazení...

1.Molotov: Pippo Inzaghi

- ze všech nominovaných povídek mě oslovila tato nejvíc - líbila se mi charakteristika postav, atmosféra příběhu (parta puberťáků a jejich boj proti systému), gradace napětí i vtipné momenty, o které nebyla nouze. Pointa pobavila. Rozsáhlejší komentář pod povídkou.

2.Čertova hruška: Vigan

- líbilo se mi zarámování povídky a propojení příběhů vězně a věznitele, autorka opět krásně vykreslila atmosféru vesnice, jednotlivé postavičky popsala laskavě a s humorem

- třetí místo neobsadím, nemůžu se rozhodnout, kým:-)

Gratulace všem, bylo to zajímavé kolo!

1.Hvězdy nepadají - oblíbený žánr, povídka je dobře napsaná, čtivá a má zajímavou pointu

2. Léčba - i když mi místy povídka přišla až příliš moralizující, přečetla jsem ji se zájmem. Je z ní cítit soucit s těmi, kteří jsou bezbranní proti bezpráví a také optimistická víra v nápravu těch, kteří škodí. A to je mi sympatické.

3. Cinkání - možná místy nedokonalé/nedotažené, ale oslovilo mě to - zajímavý námět.

Mně se líbila povídka celá - a se zarámováním problém nemám, přijde mi to naopak docela vtipné. Jen jsem nepochopila - v tom úvodním odstavci, to sádlo jí jen ředitel nebo i Poutník:-)? Překvapilo mě, že měl venku mastné dlaně. Ale to je jen takový detail...*

Nejsem úplně trpělivý čtenář, ale tuhle povídku jsem přečetla jedním dechem - a to není právě krátká. Zaujal mě námět, hlavní protagonisté, atmosféra. Autor dokázal dobře popsat složitý svět náctiletých, úplně jsem se vrátila v čase, i když mnoho nocí plných výbušnin, sexu a násilí jsem neprožila:-). Kromě barvitých popisů prostředí zaujme i trefná a originální charakteristika postav - např.

Moc nemluvil a člověk měl z něho pocit, že vede intenzivní vnitřní život.

No prostě byl vysokej, štíhlej, docela hezkej a měl takový zasmušilý, zasněný výraz – někdo říkal, že se tváří jako retard.

Taky měl vyvinutý sociální cítění - přečetl Bezruče a plně se s ním ztotožnil.

I když se na první pohled zdá, že jde o vážné téma, o vtipné momenty není nouze  - např. debata mladých revolucionářů nad lahvemi Molotova nebo debata o uneužívání sociálních dávek:

Nemusí, ale voni už to tak maj nastavený, za to se na ně nemůžeš zlobit, to je jako zlobit se na velrybu za to, že ti ukousla nohu

Všimla jsem si pár překlepů - jen namátkou:kyselnou, cenitmetrů, napřimíl

Autor dost často využívá opakování slov - zřejmě záměrně, ale v tomto případě je možná té bolesti až příliš...

který sténá v bolestné agonii.   Bolestně jsem zasténal.

Celkově výborně vystavěná povídka, tak dobře, že bych ten konec ještě protáhla - přišlo mi trochu škoda, že ji autor utnul tak náhle...

:-)

Gratuluji oběma výhercům, obě povídky se mi moc líbily. Těším se na další kolo!

1. Panička na hlídání: Marking Machine - můj oblíbený žánr, čtivé, nápadité, humorné

2. Než přijede tramvaj: Ronie Gray - líbilo se mi zpracování příběhu, hezký sloh, neurčitý konec mě nijak nerušil

3. Nekorektní noir: Careful - zajímavý nápad, text mě bavil

- na čtvrté místo bych umístila Poznání hudebního skladatele Štěcha 2 - neumístila jsem výš jen proto, že jsem momentálně  naladěná spíš na odlehčenější texty s výraznějším dějem

Pobavilo a zaslouží si tip - jen jsem byla trochu rozpačitá z této věty:

Na lov se vydával každé pondělní odpoledne, až bude Karolínka v základní škole a její matka v hudební škole, kde učí hrát děti na zobcovou flétnu.

- nejsem žádný odborník přes gramatiku, ale kombinace minulého, budoucího a přítomného času v jednom souvětí mi přišla zvláštní. Asi bych zachovala jeden čas a vyměnila spojku.

Pro mě to byl slibný začátek, ale trochu jsem se ztrácela v jednotlivých dějových liniích - pro dítě to musí být ještě těžší. Snažila bych se držet jednu hlavní dějovou linii (Maruška a její dobrodružství) a na přechody k ostatním bych se snažila lépe upozornit. Text mi celkově nepřijde příliš koherentní.

Všimla jsem si, že v jednom (tuším, že osmém) odstavci třikrát opakuješ " jakoby" - to mi přijde úplně zbytečné.

Ale nakonec - nejlepší to bude vyzkoušet přímo na dceři - třeba sama přijde s nějakým nápadem:-).

I já jsem se poučila, Vigan. Ale doufám v to samé, co Janina - že to nakonec oživí i PM...

Mně text zaujal, našla jsem tam spoustu nápaditých přirovnání, obrazů...*

Je mi líto, že jsem to tentokrát nestihla. Osobně bych na první místo umístila Weltschmerz, ale přiznám se, že jsem tři povídky vůbec nestihla přečíst. Tak příště. Gratuluji všem zúčastněným.

No jo, když ty zvládneš tři díla za měsíc:-). Nevšimla jsem si, že už jsi v PM - pak jsem si ovšem přečetla Janin apel na to, abychom to s nominacemi nepřeháněli:-). Zkusím to, uvidím jak uspěju.

Vigan, nechceš to zařadit do PM?

Pobavilo, příjemné čtení*.

Přečetla jsem, celkem mne to zaujalo, ale doporučovala bych sjednotit styl písma.