Nové začátky kinematografie na Guayáně
Máme tady hodného a podnikavého prezidenta. Vedle Čínou částečně sponzorovaného projektu OLPF (One Laptop Per Family - Co rodina, to notebook) minulý listopad rozběhl i takzvaný President's Film Endowment Project (Prezidentův projekt filmových dotací, dá se číst i jako Prezidentův projekt filmového talentu). První výsledky se dostavily začátkem tohoto měsíce: osm krátkých filmů vytvořených během tříměsíčního rychlokurzu pod vedením režiséra Briana Zahma z Ohio University. Na tyto filmy jsme se byli minulou sobotu podívat do Guild Theatre na Parade street (vzeřením i velikostí odpovídající honosnější stodole, ale kupodivu s klimatizací).
Radši umřu hlady v tomhle prokletém lese
Stojím na začátku dlouhé cesty. Vím, že tu cestu vyšlapu celou. A co mě čeká na konci, to netuším. A přesto jsem připravená po té cestě vykročit.
Rosnička, část první
OBRAZ 1 ext – den – dálnice Praha-Příbram a dál silnice na Písek
Hraje hudba – Pink Floyd, instrumentální. (Janův přehrávač v autě).
Je studený den začátkem března, pole a stromy podél silnice jsou holé, neutěšené.
Bílé embéčko, Jan (20) řídí.
Další setkání na Karláku
A opravdu jsem se divila, když jsem ho den potom zahlédla. Seděl na své obvyklé lavičce jakoby nic, jako kdybychom se naposledy viděli včera a ne před třemi měsíci. Zahlédl mě ještě dříve, než já jeho, takže bylo pozdě předstírat, že jsem si ho nevšimla a vydat se jiným směrem.
"Dano….
Paustovského syndrom I. - KLID
August Thiry – Paustovského syndrom
(obal knihy)
Čtyřicátník Peter Maris se ohlíží za svým mládím, za svými studentskými léty, za prvními roky svého manželství a za svojí vědeckou prací na Oddělení Slavistiky. Noří se čím dál hlouběji do studia ruského autora Konstantina Paustovského, ale ve skutečnosti se noří sám do sebe.
Peter Maris si bere slovo na celých devět románových kapitol. Devět parných srpnových dní je odřezaný od okolního světa a postupně se spouští do dusné minulosti.
A pak budeme zticha
Snídaně v sobotu
"Zvládneš to. " Předávala jsem Karle dvě docela těžké plastikové tašky, do kterých jsem po návratu z pátečního kurzu sbalila všechny svoje věci. Stály jsme ve dveřích bytu nad Hospodou.
"Žádný strach," ujistila mě šeptem.
Údolí smrti aneb Nesnesitelná tíha nebytí v nehybném prostoru
Ocitla jsem se tady, nevim jak a kdy, ale najednou jsem se ocitla na tomhle miste. Rozhlizim se kolem, prohlizim si okolni krajinu a porad nevim, proc tady jsem a jak jsem se sem dostala. Jsem na obrovske plani, ktera se prede mnou svazuje do sirokeho udoli, tak sirokeho, se spis je tusim, ze to je udoli. Kam oko dohledne je zeme pokryta travou, ale neni to hezky pohled, trava je sedivehneda, zplihle se vali po bezbarve zemi.
Záhadné setkání v jednom knihkupectví na Karláku I.
Listopad 1990
Odpoledne se vleklo jak líný šnek, nudila jsem se, jako nikdy předtím. Vedoucí vzadu ve skladu přebírala dodávku nových knih, Karla jí tam pomáhala. Byla jsem sama za pultem. Venku bylo zataženo, až měl člověk dojem, že už je večer.
Návrat ztracené dcery
Pane. Stojím zde před Tebou Tvoje ztracená dcera Dal jsi mi svobodu Na prapočátku všeho Naprostou svobodu. A s ní i odpovědnost Sama nosím na svých bedrech Následky svých činů Není na koho ukázat prstem V tomhle spravedlivém světě Pane. Stojím zde před Tebou Došla jsem ke světlu A přece tehdy na začátku Já jej ztratila z očí Po těle z masa a kostí Jsem lačně toužila A zapomenout na světlo Upadnout do nevědomí Byla jsem až na dně… A pak nastala cesta zpátky Pane.
Animus Anima
Venku noc jsem samaPo okne stéká dést A pritom tam nekde.
Animus Anima Treba se setkáme A treba taky ne Ne já nejsem sama To jsem já Anima Animus to jsi ty
Animus Anima Zaseptám do prázdna Jak my se poznáme
Animus Anima Puda pod nohama Mozná se zachveje Jsi to ty nebo ne Kde jsem te videla Na zacátku vseho Jednou kdysi dávno Tam kde cas neplyne Bez hmoty bez tvaru Jen my dva ty a já
Beznadejny pribeh
Prselo a byla zima.
Prodavac u stanku stal na svem miste za pultem – jako ostatne kazdy den – ackoliv nic nenasvedcovalo tomu, ze se mu ten den neco podari prodat.
Stal a chvel se zimou a proklinal sve zamestnani, ke kteremu ho privedly nepriznive okolnosti. Kabat mel zapnuty az ke krku a ruce mel hluboko v kapsach.