Odsouzená nevěsta
Odsouzená nevěsta
Po cestě prašné příjíždí pán,
krom velkých psů, zdá se být sám.
Psiska černá - spíše vlci
Ztracené vzpomínky
Ztracené vzpomínky
Pamatuješ.
To jsme byli ještě děti,
když po trávě jsi běhal bosý
Vědět, věřit, doufat
Vědět, věřit, doufat
Noc se zdála dlouhá,
jak neměla by konce,
já však přesto věděla,
Minulý život
Minulý život
Prochází děvčátko mladičké lesem,
tělo jí chvěje se ukrutným třesem.
Prochází okolo vyprahlé louky,
Přes všechny obavy
Přes všechny obavy
Nač život byl by,
kdybys ho nežil.
Nebylo by bolesti,
Řekni mi
Řekni mi.
Slyšíš to.
To vlna narazila na útes,
aby se roztříštila na milion kapek
Průvodce
Kráčeli jsme bok po boku
celé ty roky,
a vždy když jsem zakopla,
smál ses, že mám špatné boty.
Propast
Stála jsem na okraji propasti,
připravená vrhnout se do temné nicoty.
Jen odvaha mi chyběla.
Kdo mi ji vzal– já neboty.