Samota
Samota byť s krásně vlídnými přátelisamota i když mi říkáš jak mě miluješsamota už pět vteřin po odplynutí něhysamota když mi zas hrozíš že se zabiješ.
Samota ve zdánlivém pohodlí své hlavysamota se vším zlem co předstírám je cizísamota při kapitulaci na zvířecí pudysamota i při mých imitacích vznešených lidí.
Samota se vší bolestí kterou třeba vydržetsamota s radostí nechanou si pro sebesamota jež před tebou mě chrání jako zeďsamota jež jako vězení drží mě od tebe.
Samota jež pozře vše a ani trochu nenechásamota žel i při vědomí smyslu životasamota dávná jež jen krátce mnou se odívásamota pod nebem co věčně ani nedutá.
Masota
Za výlohou na obrázku: puchrakva, ležatina, kyjaz, tiosk, čepýz, naslina, malásů hrudy, krápy, čůbek, trijince, italje, blokásy, solád, marizon, krivkočka, okáces, okelno, žilkak, choře, týka, šukna, víčkovás, celp, šornětec, rožeb, kob, čepeně, drces, dlevniky, drlep, láš. Ale na pultě je prázdnov regálech jen zaschlá krevvyjedený krám.
ne/chtít ne/být ne/ego
Leckdy i s běžně běhoucím časemv noci ne, divně spíš ve dnejakási ospalost odkudsi přijde. Únava z chtění i z museníúnava z radosti i z bolestiúnava nad jádrem sobeckosti ve mně. Moci tak zemi, nebe, Slunce, voduvidět jenom ne/očima, slyšet jenom ne/ušimajakými snad vnímá i jen obyčejný kámen. Bez rozumu, bez znalostí, bez pamětibez zrození, bez života, beze smrtimít nic a nechtít víc: ne/být.
Život
Nedokážu nikdy vtěsnat do slova přesto stále k pokusům mě nutíněco, cosi, nezodpovězená realitamarné otázky, vše spoutané časemztrácím tě, aniž bych tě znalzapomínám, aniž bych kdy vědělkdo jsi. co to je. jste tam. volám na vás, na lidia přitom neslibujiže já jsem ještě člověkani že jsem jím kdy bylvolám a nevím co jsemvolám a nevím na kohose strachem i s nadějí volám.
Hluboko
Z čeho rostlo moje těloz toho porostou zas jiníz čeho kvetly moje očinechám si pro sebe pod zemí.
Jeden den po jednom výročí
Čtyři roky, čas na oslavu. Čas vyfiknout se na tu slávu,čas dedikovat pár absolutních rýmů,jichž poetičnost spíš připomíná rýmu…jichž poetičnost spíš přípomíná… rýmu. Existuje vůbec právo špatné básně psát. A kdyby snad ne – přestanou snad takovýdle kvůli tomu… psát.
Nejhorší ze všech
Sundej si svou divnou hlavurozsviť si svou svíci v davurozpusť se rozpusť se rozpusť sedopluj zpátky do přístavu.
Exist. krize
Sedím zas na wécéa padaj ze mě hovna
přemýšlím
jak jen má důstojnostse s tím pokaždé srovná.
Pohlednice
Z města hraje hudbaplyne mnoho dní…řeka míjí tůnia lesem ticho zní. Točící se kolapovoz jede dál…světla v dáli rozmazanáa já bych spal a spal.
Jsem jinde
Vracím se. vrátím se. místo mozku řidká kaše,a jež už si často ani nevzpomene,možný je nádor – že jako prase,všežere mé buňky cenné,ztratí mi smysl hodí mě i na zem,a vám leda věty neskončené,věty hloupé – ač vykoupené draze,jsouc náhrobkem mysli roztříštěné,já místo chůze jenom plaze,loučím se. loučím se.
Tak čau, mizím
Ztrácím se.
ztratím se,
místo těla jenom vzduch,
a jestli není žádná duše,
Nízkonákladový pohřeb
Rozšlápnutého broukazmařené naděje a snypro mě jen nečistota na podrážce.
Moje prdel málem králem
Jednoho naivního dne
v jednu naivní chvíli
povolil jsem si opasek
a pustil svou prdel do světa.
Skrytá geometrie světa
Mezi liniemi budov
v omítce červených zdí
a v zákoutích dutých stínů střech
tam všude můžeš vidět prosvítat cosi
Návštěva biografu
Vyrazil jsem do kina
na film Ingolda Bergmana
místo toho ale pustili
osmihodinový snímek Andyho Warhola
Sbohem, otče církve
Líbal jsem se s papežem
. no popravdě
spíš šlo jen o takový letmý polibek
loučili jsme se spolu na nádraží v Bernu
Pokud mají duše eskalátory
Jestli mají eskalátory duši
neměl jsem dnes dobrý den
jen tak jsem se po nich svezl
bez pozdravu, bez zájmu
Proč prosté úkony
Proč se jednoduché úkony
někdy mění na zázračná díla
proč jsou z nedorozumění tragédie.
Proč se krátkost mého času
Ne zrovna veselé dny
Smutné jsou dny,
kdy umírají pocity,
a ač někde jsi,
tak pro mě už jsi zabitý.
Dospěl jsem k rozhodnutí
Rozhodl jsem se:
v této básni použiji sprosté slovo
(kvůli publicitě)
teď ještě zvolit správné místo
Jsem závislý na stresu
Miluju stres,
ve všech jeho podobách a polohách,
fantazii se meze nekladou,
pojď se mnou dělat stres,