Písmák paví peří
zde, v těchto místechse přikrývámabys neviděl,že chvěji se,že právě tam jsem nahá,když se podíváš,pavími pery jsem pokryta.
vyhlídka
Obrovské slunce
nad chrámem Mučedníků.
Kde. Nagasaki.
dům
viděl jsem včera ten dům
myslel jsem
že bych se tam mohl zeptat
kdo v něm bydlel před válkou
hory
když jsme spolulezli po horáchpodívala jsem se ti do očítehdy se otevřelabrána do neznámé dimenzeviděla jsemže ti nepatřímna malou chvíli.
druhý břeh
Promítáme se zde
a přitom ti na druhém břehu
žijí naše činy.
Projít skrz mlhu
mlčení
Z venku není slyšet nic nic z města ani z ptáků I uvnitř i tam myšlenky mlčí řeč je už zbytečná mezi nimi.
u řeky
Když dýchla jsem ti na krkotočila ses celá.
Snad tou zimou ses chvěla,oči plné světla.
Saulův syn
odříkám modlitbuza nás bez jménabez zítřkuza naše otce a matky
když jsem uviděl Miriam dceru Mordechajovuplameny se dotýkaly jejich nohou
modlitbu odříkám i za vás živé
návod I
Nevíš-li co říct,stoupni si před svítáním mezi dveřea vydrž tak do večera.
V rukou měj židlinebo obraznebo na hlavě čepici s rolničkami.
Nemusíš nic říkat. Každý si tě všimne.
trojřádky III
Kruh na hladině.
Vodoměrka možná déšť.
Bílá volavka.
Vlaštovka a její stín
odpoledne
Když mě slunce dnes políbilo na holá záda, taky jsi tam byl. Teplá vlna skrze mne běžela ke konečkům tvých prstů.
Dlouhonohá
házela po mně očima
má milá
a já je trpělivě sbíral
po jiných je házela
stín
Vídala jsem tě jak sedáváš na té červené borovici. Jednou jsem k ní šla. Zůstal tam stín po tobě. A pohled na záliv.
údolí
Krůček po krůčkumyslel jsem ženechal jsem tě v dálceKráčíš však se mnoušum potoka v údolí.
návraty
celá rozesmátávrací se domůkrok i dech ještě tamneví žebojívám se dvakráttentokrát oči na nalezeném lístku do kina.
trojřádky II
Kdy už to skončí. Další a další rakvese vrací domů.
Konec naděje. Medaile In memoriama čestná salva.
trojřádky
celou noc blikáoranžová křižovatkavychází slunce*zvonění konvízvonění přejezduznovu ráno*tisknu rukujednomu po druhémpřístroje pípají*modrá oblohaa modrá oblohamám žízeň.