25.01.2010 18:46 |
K dílu: Schovávaná
|
Er
|
ve tmě neviděná?
|
25.01.2010 18:26 |
K dílu: Proti větru
|
Er
|
už tenkrát byla voda šílená
|
09.11.2009 19:32 |
K dílu: O pevnosti
|
Er
|
nechápu: se tedy bav
|
09.11.2009 19:27 |
K dílu: O pevnosti
|
Er
|
egil: ale ten holanuv řade neříká totéž,že?
|
09.11.2009 19:24 |
K dílu: O pevnosti
|
Er
|
egil- ach ovšem,jak jsem mohl zapomenout!
|
20.09.2009 19:20 |
K dílu: O pevnosti
|
Er
|
pevný není pevný. nejistý nutně není nejistý, co se v tom bořit? není třeba se oerientovat. aspoň myslím, se mi zdá. Holanův řádek je dobrý ale aby se ho nechytil, křesťan nnebo Lukavský
|
20.09.2009 19:01 |
K dílu: za svůj obrys
|
Er
|
jo, je to tak, er, ale zní to příšerně, ale není to tak, ten ylom nemůžeš udělat
|
17.09.2009 19:41 |
K dílu: dva dopisy
|
Er
|
nic nepoetizuji a co jetohermeneutika? nejsem totiž zdělanej
|
17.02.2009 12:37 |
K dílu: Děti spadaného listí
|
Er
|
sny? co to je?
|
17.02.2009 12:36 |
K dílu: Děti spadaného listí
|
Er
|
proč ne "v panelech"
|
17.02.2009 12:34 |
K dílu: Děti spadaného listí
|
Er
|
nějak mi nepřijde "více temnot"
|
17.09.2008 10:49 |
K dílu: Banátské noci
|
Er
|
Stývn: ... jeden nemá a chce mít, pak získá .... a nic se nestalo. Jeden nechápe a může mít pocit, že se něco stane, když pochopí.
Někdy ten, kdo nechápe svou vírou a předjímáním ví mnohem více než ten, kdo už pochopil. Když pak také pochopí, je pak lehčí o víru a předjímání :) ... anebo taky ne :))))))
Ale já zapomněl: Jsme tu přece u poézie
|
11.09.2008 19:42 |
K dílu: Zahrada
|
Er
|
Markétko, je dost zajímavé si představit smrt jako kramářku v něčích tajemstvích. Jo, to by mohla být akorát ta smrt krámování a pojmenování. To ale fakticky smrt není, zdá se mi, že tenhle druh smrti je jen způsobem ochrany a brání člověku si smrt uvědomovat a s tím i žít. Jo možná tu básničku naklonec pochopím :) (anebo něco jiného)
Protože opravdickou smrt žádná tajemství nezajímaj. Viděla je už miliardkrát. Jsou nudná.
A že počká, dokud nepospícháš. No nevím. Život nečeká a s ním ani smrt ne. Taky tomu nerozumím. Jo, pěkný to snad jo, ale nerozumím tomu ... měl bych?
Jako že teda jsem smrt a čenichám průsečík těch pohnutí, která k básničce vedla. Čenichám, čenichám a čenichám přecitlivou hadovku a strach. To když se řekne, málokdy jsi vedle. Jde spíš o tu konkrétní vůni. A to je ten člověk. Jako když vlezeš k němu do bytu. Čemu rozumět? Mám hlad.
Hadovku jsem už jedl. Měla se prý dělat jako játra a to se zapomnělo, že se nesmí solit. Možná proto bylo vejce tvrdé. V každém případě zážitek.
Tahle hadovka je taky dobrá ale nenajím se. Asi není k tomu. K čemu ale je potrava, které se nenajím? No vím, není všechno k jídlu ... :)
Už ani melouny skoro ne. Začínají být moučnaté a vodnaté
|
25.08.2008 14:14 |
K dílu: Užitečnost věcí
|
Er
|
U mě zkoušku z hnojení dělat nelze - skoro nic o tom nevím - jen jsem se ptal, protože jsem slyšel, že příliš hnojit se nemá ani přírodním
... a že kupovat se mají spíše plody střední velikosti a možná ještě spíše neduživé - že prý jsou méně škodlivé, ať už jsou hnojené čímkoli
Zajímavé, že v bioprodejnách plody neduživé skutečně jsou. Že by neměli dost kravského?
a také rozumím, že zde mám co dělat s vášní a celoživotním zaujetím :)
.. u nás v práci zase je těžko vykládat chlapíkovi, aby si nedělal éro, že v něm spadne a zabije se.
ahoj :)
|
22.08.2008 13:14 |
K dílu: Užitečnost věcí
|
Er
|
Rozumím, že pro člověka z technozemědělství je návrat ke krájenému hnoji ohromná záležitost. :) Ale to neznamená, že se předci předků také nemýlili. Jaký je tedy rozdíl v dusičnanech a jak se projevuje při odborávání jich a jich sloučenin coby toxinů v lidském organismu?
|
22.08.2008 13:11 |
K dílu: Užitečnost věcí
|
Er
|
kdybys mohl - prosím kratince vysvětli
nejsou tedy dusičňany jako dusičňany?
|
20.08.2008 19:32 |
K dílu: Užitečnost věcí
|
Er
|
Dusičňany jsou i v přírodním... nepřehnojovat ničím :)
|
22.07.2008 15:47 |
K dílu: Okno
|
Er
|
a kolem sebe prostor
|
22.07.2008 15:46 |
K dílu: Okno
|
Er
|
krajina před křížem
je také mokrá :)
mokré před, mokré za
kříž
křižuje na všechny strany
nerozlišuje
jak by vypadal 3D a 4D model?
to už by ale byla theológie :)
ne
zde máme před sebou pohled
a vodu
|
30.06.2008 14:07 |
K dílu: šum
|
Er
|
co to asi viděla
kde to asi byla :)
|
27.05.2008 12:16 |
K dílu: MIM
|
Er
|
tahle vyšlehuje
kdo může říci, že plamen není podstatný
a co pak teprv jeho okraje :)
a ráno - přijde-li -
se odevzdáš
jako pozdní dar
?
|
27.05.2008 10:40 |
K dílu: MIM
|
Er
|
"můstek v podobě něčeho podstatného, co mi řekl někdy loni přímo K.Š. "
no ano, jenže ono nikdy není nic schované vzadu
vlastně se nikdy nedá říci něco, co by jiný už předem nevěděl (až na nepodstatné informace)
pokud píšeme poezii, doufáme, že řekneme něco nového a zároveň, že už to někdo v nějaké podobě zná a že nám tedy hotově porozumí
tj. více či méně hledáme podobně laděnou mentálně psychickou strukturu v jiném člověku - vně sebe
dojem, že se k ní obracíme a že skutečně existuje pak způsobuje, že se necítíme tak sami
novou formulací pak se snažíme způsobit, že stare se trochu ochvěje a znovuzrodí - se mnou - s mojí účastí
a to už jsem u smyslu básní
a kontaktu mezi lidmi
u té příliš "hmatatelné samoty"
kvůli které ti vlastně píšu
|
27.05.2008 10:30 |
K dílu: MIM
|
Er
|
skutečné vědění je vždycky jisté
může si to dovolit
ví o sobě, že není
a že svět, tak jak ví
je vždycky/docela jinak
vědění je jen inspirace
"bílé roviny" třeba
co já o nich vím?
a mohu o nich přednášet
a přesto mě přitahují
jako cizí život,
který nikdy nepoznám
|
27.05.2008 10:23 |
K dílu: MIM
|
Er
|
vždyť vím, že to nehrozí
"svlečky" jsou místo ohraného "vločky"
a cítěné tím, že po sobě zanechali "razítka stop"
rozpouštějí se ale stejně jako "vločky"
vlastně nejsou, a mim čaruje rovnou ze vzducha
cit velí ho dotvořit hmotou
pudrem a listím
aby nebyl lacinej, a cepeněním
a on není lacinej
"vločky" jsou tvůrčím způsobem opsány
"o poznání méně" je přifouknutá floskule
"hmatatelná samota" je známost přefouknutá
nehledě na to, báseň je skvělá
ale je to jen báseň
lepší je vidět tě v krajině
ještě před básní
kdo jsi? ty-já? mim? jiný sem tam někdo? jenž zanechává raítka? nebo nezanechává?
díky
|
27.05.2008 09:32 |
K dílu: MIM
|
Er
|
mimochodem
"o poznání méně"
i když rozvinuté o nové
"o poznání déle"
by bylo snesitelnější
při menší významové zátěži
(musím přece něco kritického objektivně napsat
abych nebyl za dalšího vyznavače :)
|
26.05.2008 22:57 |
K dílu: MIM
|
Er
|
jo, jo, jo!
mim je OK!
ale ten hrozný okamžik, "ničí"
vím hrozně sebejistě
dyk taky píšu šiktancovi
nesmíš! bejt vztahovačnej
mim je skvělej
|
26.05.2008 11:02 |
K dílu: MIM
|
Er
|
Šiktanc:
dobře procítěno... ale mechaniku nepochopils
Vysvětlím:
Právě, když nějak s něčím ve své obraznosti manipulujeme, získáváme pocit, že něco máme. A když ten pocit přijde, musí tu také být někdo, kdo to dělá. Není liž pravda? Tak se ubezpečujeme o tom, že jsme.
Většinu toho, co děláme, neděláme proto, že jsme, ale proto, abychom byli, resp. abychom měli pocit, že jsme. Virtuálním aktem "dání sebe" jen potvrzujeme svoje :) zdání.
Přesto, výchozí bod prologu jest emočně dobře zachycen. V okamžiku, kdy to dojde... To jsme ale teprve na začátku, protože vědomí "ničí" může být každochvilným průvodcem ... to už by ale bylo jiné ... domov je zajímavá věc ... domov v básni ...
|
25.04.2008 09:45 |
K dílu: mysl
|
Er
|
"Netkat neproplétat
raděj sebe ztrácet,"
říkám si,
když z pod doteků
mám se vypotácet. :)
|
07.04.2008 08:57 |
K dílu: kdo bdí? - inzerát
|
Er
|
po čase :) (shovívavě)
Er: jen abys nezapomněl
na nemožnost se dorozumět
a vábení oslovit
|
07.04.2008 08:51 |
K dílu: Celetná
|
Er
|
černé kořeny kolem plic
probouzejí slunko
oděřující počty dní?
nebo jen slunko?
jo, spíš
až? černé kořeny kolem plic?
jo, nejspíš
určitě
|
07.04.2008 08:35 |
K dílu: Celetná
|
Er
|
černé kořeny kolem plic
probouzejí slunko
oděřující počty dní?
nebo jen slunko?
jo, spíš
až? černé kořeny kolem plic?
jo, nejspíš
určitě
|
07.04.2008 08:15 |
K dílu: Esther
|
Er
|
bílé psy v
bílém ne vidět
|
09.11.2007 10:55 |
K dílu: Neděle;...táta se zamyslí, a pak pokračuje v pročítání novin
|
Er
|
pro avi
a taky nastříhaný proužky novin vměstnat do lulky a pak je zcela pohrouženě v principu neurčitosti blaze kouřit ... :)
|
02.11.2007 10:16 |
K dílu: Pastýř
|
Er
|
(kvůli avízku)
Řekněme, nemůže to být jinak. Skopové v igelitce je dobré, ale skopové, které dá život věčný, je lepší.
Myslím na to, při poslední večeři páně v chrámu. Mám jasné vidění, že to Ježíš takhle nemyslel ani necítil. Spíš něco jako: "Jezte s vědomím království nebeského a vědomím přítomnosti syna člověka." A to je podstatně něco jiného ....
|
02.01.2007 16:35 |
K dílu: Rudbekie
|
Er
|
... ten třetí, to byl morfio ... on ví
|
24.11.2006 15:38 |
K dílu: Prohlášení šéfredaktora
|
Er
|
nápad:
udělejte si Pismas
t.j. Pismak a.s. Tisíc lidí po tisícovce to už máte milion!!! stačilo by i mnohem méně ... nedomýšlím ... není třeba ... představte si ten sen ...
... váš život ve vašich vlastních rukou - jednoduché? ne úplně ... ale když to neuděláte, zase vám tak moc na svobodě vlastního projevu a osudu písmenek v Čechách nezáleží ... a můžete(me) se aspoň čochtat ...
vždyť ona Vella má vlastně velmi obtížnou funkci ... :) ... je to safra těžký dělat ředitele pivoraru když jste sotva mládek ze mlýna ...
|
21.11.2006 13:22 |
K dílu: kdo bdí? - inzerát
|
Er
|
O poezii zde nemůže být řeči. Je zde význam a sdělení, které tu a tam může poezii připomenout. Na Písmákovi neforemnost nemá co dělat. :) To se ví moc dobře, ale kde má neforemnost co dělat? Odpovídám si. Tam, kde se někdo najde
a to se nikdy neví dopředu. Tedy, to samo nevědění
a žlutý pruh nad tímto bílým dokazují, že i na písmákovi může být.
A může?
Nemůže. Je. :)
|
06.11.2006 10:05 |
K dílu: Dvojitá okna
|
Er
|
a2a2
když je v okně pavučina, autor nemá na výběr - pavouk tam musí být
otázka much letících za světlem ... je to tak... zbora se nemýlí
ale proč?
lze viděním změnit
tužby much?
|
02.11.2006 14:46 |
K dílu: Mé druhé já
|
Er
|
jsou tu nějaké hotovosti... přijdeme k nim tak ... ale dají se rozměnit na drobné ... když je peníz dost velký pomůže směnárník nebo přátelé ... vážné začíná až když už náš peníz nikdo nechce ...
být svá ... v jednom ze dvou slov je vždy podstatná část druhého ... nedají se rozdělit ... existuje také tohle ... být nesvá ... nebýt svá ... když se chce předělat svá musí zde být též kus nebytí ... když se chce být, sahá se tu na své ...
hra?
|
02.11.2006 13:22 |
K dílu: Mé druhé já
|
Er
|
možná... vydat se za ním... jiný dobrý podnik asi v okolí nebude ... a pak už to docela nebudu já ... a máme tu strach ... co budu, když nebudu...? a safra ... ne blázen ne... někdo jiný
|
02.11.2006 11:17 |
K dílu: . . . nedělní soumrak
|
Er
|
strachy spát...
rozumím... ale zdá se mi, že strach to není ... spíš něco jako úleva spánku ... útěk do spánku ... strach má v sobě příliš adrenalinu, aby se usnulo ... spíš jako
kam se schoulit mám?
není není kam
v spánek se propadám
(takhle to spíš cítím a jasně, že rýmy ne!! :)
(nejsme Goethe)
|
02.11.2006 09:49 |
K dílu: Mé druhé já
|
Er
|
milosrdný má zvláštní cit pro jemnosti utrpení
řekl bych, že si svobody, kterou ti snad někdy dá, příliš neužiješ ... nedoufal bych v tomto ohledu v nějaké milosrdenství
jo, jo teď jsem ještě přelétl horní kritiky
cítím s oldjerrym ale kde vzít kopačky, že? možná je ani nehledáš... tím by se vysvětlovalo ono, "milosrdný" ... nakonec ... nedělá ti to dobře?
|
02.11.2006 09:16 |
K dílu: Každá báseň
|
Er
|
že by se pak každá báseň teprve stala něčím?
ano... v jistém smyslu ano... báseň roste a stává se něčím, tím jak si ji kdo přivine k srdci a začne považovat... začne o ní mluvit a nafukovat ji brčkem ... a tím se každá báseň neliší od kažého nic ... obvykle mívá jen tenkou kůži - praskne brzy ... uschne brzy ... některé básně ovšem brzy neprasknou a těch se, co řeknu, netýká ... mám rád tu báseň, která zůstane ničím a i když si ji přivinou k srdci, zůstane děravá ...
ničím, které je v ní geneticky zakódované a nedá se něčím nafouknout a tím zničit a vymáznout ... fakticky každé nic provždy zůstane ničím a ta co mám rád na to nezapomíná ...
|
01.11.2006 14:39 |
K dílu: kdo bdí? - inzerát
|
Er
|
á lehkonohý armand :)
slova husí
v krku dusí
ticho dýchá
který hňup
tam vzadu kýchá
|
01.11.2006 13:39 |
K dílu: kdo bdí? - inzerát
|
Er
|
Bez: jen druhou sloku?
a jak? :)
|
01.11.2006 10:31 |
K dílu: Hraj si!
|
Er
|
ále můůůůžeš :)
ale až zítra nebo pozítří
ale spíš napíšeš něco jiného
tak to pak zkrať hned :)
uvidíš, půjde ti to nahoru
sama poznáš
|
01.11.2006 09:52 |
K dílu: Hraj si!
|
Er
|
taková milá hravá rýmovánka
na druhém řádku uhodneš
na čtvrtém se potěšíš :(
a na desátém si řekneš že
o dost méně by bylo trochu více
a na posledním řádku
že o hodně méně by bylo nepatrně více
|
26.10.2006 19:14 |
K dílu: chryzantémy
|
Er
|
tahle podtržená (od jablek a hrušek a vůbec od ovoce) zenová řešení jsou legrační...
jo tak jo
umlčíme ho
kdy a kde?
|
26.10.2006 13:02 |
K dílu: Spal
|
Er
|
a také mi přijde, že do skutečného světa se nevracíme tak snadno a rychle....
prostě strhujíci sci-fi nebo spíš jen fi
no :)
|
26.10.2006 13:00 |
K dílu: Spal
|
Er
|
takové sci fi no :)
ale sugestivní a o to asi jde
bombastický závěr nakonec je na mě moc bombastický ale úměrný spisovatelovu zanícení - kdyby psal s vědomím konce, nemusel by nic pálit a možná ani psát
ale to už zasahuji do příběhu :)
nebo docela ruším příběh
citát z upanišad mi k tomuto příběhu přijde příliš silný - i když opuštění je smyslem a cílem obojího, přeci jen je každé tak trochu o jiném
a také krajními formulacemi by se myslím nemělo plýtvat, samozřejmě mládí dělá dobře, že je zná a umí použít
intencionalita ke skutečnosti v upanišadách
je skutečnější než v tomto příběhu
zdá se mi
i když černá díra je všude - může být spíše výraznějším znakem čtenáře než příběhu
a také víme,
že řekne-li se černá díra, ještě to není černá díra
:)
|
26.10.2006 10:37 |
K dílu: chryzantémy
|
Er
|
otázka nevzniká
ne, není jedno
všechny chryzantémy mi připomínají bílé chryzantémy
|
26.10.2006 08:26 |
K dílu: Strach
|
Er
|
a co takhle docela obyčejný strach... není zajímavější?
|
11.05.2006 14:30 |
K dílu: jinak
|
Er
|
nejen osobní minulostí... spíš minulostí... ještě lépe... tím, z čeho se rodí... zdroj... být u toho .. něco osobního tam také je ... ale těžko posoudit, možná se to osobní jen zdá... určitě jsou sklony to osobně vnímat
|
11.05.2006 11:19 |
K dílu: jarní
|
Er
|
kdyby směry osudů byly tím bodem, ze kterého musí vystoupit letící pták aby spatřil bod svého letu bez směru...
a štestí překážek větších než jsme sami... utvářejí náš prostor, ale to už mizí zdání pohybu a překážky už neomílá moře Jinam...
|
03.05.2006 14:10 |
K dílu: tma.
|
Er
|
nikdy nic neotvírá
je nic
a tichem bubnuje
a doléhá
a suší hudbu
na poprask
na bezdech
na úzkost
|
03.05.2006 07:16 |
K dílu: Mezi pruhy zeber
|
Er
|
jiná chůze
jiné světlo
jiný svět
|
26.04.2006 10:57 |
K dílu: Regulovaně
|
Er
|
Ábébáci rádi přesouvají zodpovědnost na zákazníka. Než dodají ventil, patrně budou chtít znát parametry a algoritmus srdce... zakázky za miliony nejsou zas taková sranda... :)
|
25.04.2006 09:02 |
K dílu: do sněhů
|
Er
|
provedena oprava úpravy textu
|
25.04.2006 08:50 |
K dílu: spíš
|
Er
|
jest jest
není není
je velice těžké obsáhnout
prvotní pojem nejspíše není vyslovitelný
v naší řeči
a přece jakoby naše řeč žila
jen jeho nedosahováním
a měla tedy jakous naději
vždycky, i sám před sebou,
- natož pro druhé -
vždycky nakonec řeknu jiné,
než co jsem původně cítil,
že by bylo třeba říci
|
31.03.2006 12:30 |
K dílu: do sněhů
|
Er
|
znovu:
a kdyby klarinety zazněly do sněhů
tiše potok dýchá
dávný večer
pradávné nebe
vlhký čas
se nezrodil
pojď,
neunesu ani jednu tvoji naději
ani jeden tvůj pohled
ani jeden tvůj krok
budeš se rozhlížet
a nikde mne nespatříš
teplý dech svých úst
|
31.03.2006 09:37 |
K dílu: netakzvaný host
|
Er
|
a kdyby klarinety zazněly do sněhů... :)
jak tiše potok
|
31.03.2006 09:16 |
K dílu: drahý příteli
|
Er
|
ano, rozumím ... :)
najdeš se, až sám sebe zcela ztratíš z dohledu... a ztratit se z dohledu můžeš až se docela přestaneš hledat... už ani jeden krok za sebou... ani k sobě ani k světu ani k druhým
|
14.03.2006 10:15 |
K dílu:
|
Er
|
velo, nechme stranou vzhled a estetiku
nefunguje hlavní stránka, přítomní autoři se ve zprávách zobrazují přes kolonku "odeslat", skoro se kvůli nim nejdce ani přihlásit
chybí možnost vytvoření dalších kolonek v poště, na Starém byly alespoň tři
nenašel jsem možnost vyhledávání podle kritik
to jsou nedostatky, kterých jsem si všimnul hned a které mi zabraňují s dobrým pocitem "být přítomen". co by se ještě objevilo, kdyby tu člověk obravdu "pracoval"?
velo, zatím to stojí za prd
žádných podstatně nových funkcí jsem si nestačil všimnout... jen jiné volání fonkcí, které už byly, nic zvlášť nového...
prosím, rozhodně si nemysli, že "je hotovo"... z druhořadého podniku se stal čtvrťořadý... vždyť tohle musí každého odradit... času už uplynulo dost aby nový písmák fungoval alespoň v základech dobře
udělej něco co nejrychleji, tohle poslední z kvalitnějších odradí...
dávám veřejně, protože mi nejde odeslat z pošty
|
10.09.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
to dnešní
kočičin jazýček
spinkala v namoklém listí
čekala u dveří na mlíčko
moji tvář
|
15.08.2005 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
diky - jsem rád, že líbí - bylo mi vyčítáno, že pořád jen trénuju tyhle schody - to když tento text na delší dobu konzervoval můj kontakt se světem - myslím, že bych se za něj nestyděl ani kdyby měl být doopravdy poslední
|
30.11.2005 00:00 |
K dílu: O lidské řeči I
|
Er
|
opravdu bys chtěl?
|
07.07.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Kdyby názor v mysli člověka nebyla pravda
nemusela by vzniknout ta válka
Kde člověk nemá svoji pravdu (utkvělý názor)
tam není ani nevzniká válka
Války nemají pravdivé důvody
lidský život jimi nemusí končit
Nejsou pravda
|
04.07.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Není názor právě to, co považuješ za pravdu?
To je právě to, co se mu může stát
co se mu stává
Kdyby se mu to nestávalo
nemusel by toužit po světle
Kdyby se mu to nestávalo
neutápěl by svůj lidský život v konfiktech
|
30.07.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Nejspíše mu ta slova nic nepřipomnínají a tak o nich nabude dojmu: "Fráze." Fenomén, který lze tu a tam pozorovat :)
|
02.07.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Ano, ano, o ně jde především... a o to jedno místo, ze kterého je možné je vnímat a ve kterém se teprve setkávají
|
03.07.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
vnořil se do mě
do břicha života
|
23.06.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Jeníček a Mařenka si s čarodějnicí vyměnili místo. Čarodějnice se přestěhovala do Jenička a Mařenky a upálena byla babka, kterou čarodějnice obydlila před Jeníčkem a Mařenkou. Čarodějnice se nikdy nespálí, vždycky to odnese jen lidská bytost, ve které se čarodějnice usadí. Vždycky jsou role rozděleny tak, že je upalována "čarodějnice". Nikdy není upalován Jeníček nebo Mařenka. Upálit Jeníčka nebo Mařenku bychom nedokázali. To by bylo zlé a my se přeci řídíme zákony dobra.
V tomto rozvinutějším pohledu ještě zbývá domyslet, jakou roli zde má ono světélko...
|
23.06.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Žádný pevný bod není,
pevný bod je ten,
ke kterému se člověk vztáhne
Proč jen si volí stále někde mimo sebe?
|
07.03.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
zdá se mi, že Buddha nechtěl být úspěšný
zdá se mi, že už se nechtěl zařadit do houfu
zdá se mi, že nad sebou necítil lítost
a že v samadhi už nic nežádal
ale přes všechnu náklonnost
kterou k jeho učení cítím
se mi zdá
že sice dospěl k branám podsvětí
ale natrvalo je nepřekročil
|
19.02.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
...jak je rozeznat a neztratit?
|
19.02.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Armand:
Ta slova, jsou zvon a jdeš poli a zastavil jsi se... neznámý s neznámým... který hovoří tvými slovy
|
19.02.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Jak vymezit člověka jinak než jeho nevymezeností...?
Vždyť pokud ho vymezíme a myslíme si, že je tím vymezením vymezen, znamená to, že by byl jen tím, co si o sobě je schopen myslet, či představit... a navíc pak, že je to člověk od člověka, představa od předstvy různé....
a to by byl jeden svět v člověku zaklet v různých světech a to je (dle Herakleita :-) svět spících, neboť bdící prý mají jeden svět společný...
|
17.03.2003 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
ano,
promluvit, nakonec určitě promluvit
co jiného
ale asi se mi objevil ten pocit
když se nepodlehne první pohnutce
když první pohnutka člověkem nepohne
|
22.02.2006 00:00 |
K dílu: ptáš se...
|
Er
|
jak poznám nové?
někdy se mi zdá, že když cítím účast
někdy se mi o tomtéž zdá, že jsem naletěl
a není právě toto zdání, co nás udržuje zakotvené ve starém?
a je tu časný pohled: že teď je teď i se všemi hybnostmi z minula a do budoucna
a je tu bezčasný pohled: že všechno i se svým směřováním je stálé teď... to je viditelné ze vzdálenosti
a s čím tu mít účast?
a to už jsme u člověka: je tím, s čím na světě dokáže cítit účast...
vymezení a definice mimo plán... bývají geniální
|
17.02.2006 00:00 |
K dílu: Nevybíravá
|
Er
|
v úzkém hrdélku přesýpacích hodin
hudba čas
spočívám.....
tlukot srdce
v úzkém hrdle kamení
|
22.02.2006 00:00 |
K dílu: předmět neznámý
|
Er
|
pro radost?
nebo
jen tak?
|
23.12.2005 00:00 |
K dílu: babiččí stopy
|
Er
|
... srdce si přeje usnout zlému... a bije...
|
17.12.2005 00:00 |
K dílu: Ničím jsem
|
Er
|
... kdyby nešlo o báseň ale o život, byla by to báseň velmi závažná ...
|
17.12.2005 00:00 |
K dílu: Ničím jsem
|
Er
|
už nedoufám tu v "snad"
nebo ještě ano?
i to by zde znamenalo
že jak je
už není znovu
už není pak
:)
|
06.12.2005 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Zde v nikam :)
|
02.12.2005 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
ubírá se tam
ty chceš sem?
a hranice? kde jsou?
snad v sobě má?
o to
rád se pohádá... :)
|
02.12.2005 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
cokoli
vlastní síla vyprchá
a má smysl, i ty, jež se rozlomí
je jiný
když přesáhnou se
obzory
a tanečník
už nebolí
:)
|
02.12.2005 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
pocítit víru
stalo se když zametal a nenašel
pak už zbývalo jen
pro koho
a ty bylo vzdálené
a svíralo
a jen pro něj nakonec chodidla do potoka
a jen pro něj pohyb
a jen pro něj zítřek
červené kořínky splývající v nic
a stromy rostoucí obráceně
a co slib to falzum
a co zážitek to trpnost cely
a vědomí pevně sazeného knotu
který se nakloní
a vědomí ty
které se rozlomí
|
25.11.2005 00:00 |
K dílu: ptát se, nehledat odpovědi
|
Er
|
jakoby v odpověď
před zrozením měli jsme jasné oči
nezkalené prenatálem podstat
oko ještě bylo
samo svým předmětem
bez odstupu,
který teď vinař našimi moky
tlačí do země
zpět
až tam jsme
a příšerná touha nás rve
k sobě
k našemu jsem,
které si pleteme
se stiskem matoucím vášní
Co jiného by byl návrat
než vášeň uzavírající
kruh...
|
16.11.2005 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
Menhir blízkosti
v lišejníku vzdáleného řádu
Vstoupit do kamene
do jeho zahrad a jezer
Barvy vitrážemi
prolnutím světlo zdmi
A dole u ostatků
světící jas - tvář bez tváře
a vždy jen
z pondělí na neděli
Zrcadla ne - to zůstává?
|
15.11.2005 00:00 |
K dílu: vědomí mého táty
|
Er
|
fotky obrázků nestačí... když vidíš... tady se skutečně dotýká.. ještě stále ruka se stětcem natrčeným k plátnu... ještě stále on... ještě stále šílenství... ještě stále ... já ... také, myslívám na vincenta
|
06.01.2006 00:00 |
K dílu: Řeči potichu s dnešní poslední kávou
|
Er
|
tma s tmou drcne.... ... ze tmy vychází, v ní se vrací
hyne
|
03.11.2005 00:00 |
K dílu: KOLÁČ
|
Er
|
co všechno tu člověk zkusí
i světlá bílá
v krku dusí
ale je to úkol
když se černá
hnusí
aplikovat
všude vůkol :)
|
02.11.2005 00:00 |
K dílu: Mihlava 18
|
Er
|
tý jo... von asi pořád ještě žije... strč do něj :)
|
27.10.2005 00:00 |
K dílu: malé výčitky
|
Er
|
mánemá:
nechápu:
otce ani matky nemaje, rodu ani jména... tak uvádí se kněz řádu Mechisedech... Sálem, král míru a pokoje
lze to... jistě to lze... předky ze sebe nikdo nikdy nevypudí... ale lze je nemít... všimnout si, že se jen objevují, a že jsou to duchové... místo strachu a sevření z jejich lomozů, útěku od nich, místo řešení jejich třaslavých úchopů být, se podívat, se dívat... a nejednou víš, že to nejsi ty, že na tebe nemohou, že z nich mluví jen vlastní nenaplněné touhy, vlastní strach z prázdna.... pak necukat pohledy... nic nechtít, jen dívat... jen se dívat, jak se objevují, vztahují a vzdalují... tehdy je nevolat zpátky... zavolátš-li, přijdou!.... a objevuje se při těch hrůzných pohledech jiné nevídané a mírné.... dosud jen tušený domov
|
01.11.2005 00:00 |
K dílu: posuny
|
Er
|
a vztahy zůstaly tak zjevně neviditelné, že nebylo třeba obtahovat křivky tušení... ranní sad, jenž šero teprve předjímal, dával tušit prostor a také kopce s holým návrším, odkud bývá rozhled, po kterém lze vykročit tak pevně, jak jen lze, jsi-li držen silou prostoru, který nechápeš... řeč duše byla silou kříže, který ulomili a tak člověk vybělený na kost přibit přímo k prostoru, žaluje otce... v sraženinách šípků...
to je řeč duše... má-ji před očima, má ji v očích... to je poselství. Jeho síla je v průstupnosti již nikdy nic nezahalí a sebestřednost je otevřením neznámému... nikdy ho nikdo neuchopí, vždy bude za hranicí bezpečí a teprve vlastní pohyb ho činí středem, kolem kterého se otáčí nebeský vír...
|
21.10.2005 00:00 |
K dílu: ploty
|
Er
|
...a vím, že jednou i ocelovým mřížím vyrostou holičky a lepkavé pupeny na nich vzkvetou k neznámu, a lidé budou přicházet za jejich vůní z obou stran a poznají, jak chutná a voní setkání... a budou hlavami rozbíjet kamení svých marných životů... a hlavami budou pohybovat volajícímu hlasu v ústrety...
|
17.10.2005 00:00 |
K dílu: Nesněná
|
Er
|
Voda ze svých vírů vymetá zespodu a když už je překoceno, když je potopeno, když života ubývá z tepen, nezbývá než vydat se ke dnu. Ztrácejí se poslední světla a ani plivnout se nedá, jak radí, chovat se v lavině. Ale kdo to udělá, vzdát se posledních jiskřiček podle nichž může zaměřit přístroj mořeplavců? Kdo nečeká na noc v níž hvězdy rozední a řeknou: "Zde jsi."? Nevím... je li možno se opřít, když jsi tažen cválajícím koněm, nevím, jak si nerozrážet leb... zastavíš pohyb?... když zastavíš i pohyb své krve, když sevřeš svůj srdeční sval... pak až, pak až už nepotřebuješ žít, přijde... až pak všechno máš... ale to je obrat vycucaný z mědi sochařů, jejichž stalgtity visí bez podstavce... zatímco my jsme opřeni pod bílou panou, a pijeme víno a chlad dotírá...
uvnitř číhá stalagnát
|
13.10.2005 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
armande: je to tam v posklední větě... to se musí asi tedy vzít biblická konkordance.. :)
přeci: "Tam, kde se sejdou dva nebo tři (ve jménu mém), tam jsem (syn člověka) mezi vámi."
a to není hadrová panenka... to je .... vždyť víš
|
13.10.2005 00:00 |
K dílu:
|
Er
|
myslím... docela jistě o tom textíku nepolemizujte... docela jistě nestojí za to... je silně přetížený, možná tak 20x až 100x... když se podíváte na povch neznámé planety jen zblízka, ani nepoznáte, že je to neznámá planeta... ujela mi ruka... nikdy mi nešlo o básně a ani tentokrát ne... a ta věc by byla potřeba hodně vysvětlit...
třeba tu tmu ve skulinách očí: je to skulina očích věřících v kostele, je to skulina očí umírajícho člověka, kterého opustili jeho nejbližší... i jeho Otec, je to skulina v očích Otcových - kterou zapírá svého jediného milovaného syna, je to skulina ve vašich očích, je to skulina v očích mých... temná, tak temná... nejtemnější skulina světa
... nechme toho, takhle se to nedá
... chtěl bych tomu člověku, co je tu za hadrového panáka, vrátit život...
tam, kde se sejdou dva nebo tři....
|