Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seESTATE FINE...
Výběr: Print, a2a2a, Cannisha
29. 09. 2005
33
0
10428
Autor
vesuvanka
ESTATE FINE...
Den po dni
malovalo léto
obrazy krajiny
až přišel den
kdy namíchalo
barvy naposled....
Obraz toho dne byl od rána slunečný, z bezoblačného modrého nebe vyzařovala pohoda. Sedím ve vlaku a jiÏ mám na dohled středohorské kopce v slabém namodralém oparu. Barvy sklizených a místy již zoraných polí mají nejrůznější odstíny hnědé - od světlého okru přes hnědou až mírně načervenalou po tmavou černozem. Místy ještě stojí kukuřice. Lovosická kolonie havranů se slétla na poli poblíž Lukavce.
Naše cesta z Lovosic vede na Březinu, kterou jsme navštívili naposledy v červnu. Tehdy kvetly kaštany v aleji u silnice i na hrázi rybníka, všude se ozýval radostný zpěv ptáků a kuňkání žab, louka hýřila barvami květů. Zahlédli jsme tehdy vzácného čápa černého.
Dnešní pohled na kaštany byl smutnější, okraje listů jsou hnědavé, zřejmě napadené klíněnkou. U cesty ještě kvete osamělý a opozdilý světle fialový chrastavec a modrý zvonek kopřivolistý. Pohlédneme na Milešovku, která se odsud nezdá tak vysoká - Březina je přibližně 600 m nad mořem.
Vnímáme klid a atmosféru babího léta. Sluníčko je níž nad obzorem a hřeje velice příjemně. Posadíme se na hrázi, kde je částečně posekaná tráva, jen orobince zůstaly. Na slunci se zaleskne vlákno pavučiny spojující dvě vzdálenější stébla. Vůně vody. Rybník zvolna zarůstá nejrůznějšími rostlinami. Kamení pod vodou porostlé řasami., občas se mihne drobná rybička. Po hladině čile pobíhají vodoměrky.
Nejvíce nás zaujali mistři-letci, kterými jsou vážky. Poletovalo jich tu dokonce několik druhů, Některé menší - pěkně zbarvené - hnědočervené, modravé a červené. Červená mi usedla na rukáv fialové mikiny. Máme možnost si ji podrobněji prohlédnout. Průhledná křídla s tmavou kresbou čar připomínajících cesty na turistické mapě a černými skvrnami na konci předních křídel.
A přiletí větší vážka - šídlo královské (Anax imperator), které upoutá naši pozornost....podobnost tvaru těla tohoto šídla s tvarem helikoptéry není vůbec náhodná, je mi jasné, kde konstruktéři tohoto stroje našli inspiraci.
Naše šídlo si počíná vskutku imperátorsky, Chvílemi divoce létá nebo postává ve vzduchu, když poletuje kolem nás, máme dojem, že si zvědavé prohlíží nové vetřelce, kteří se tu usadili, ale po chvíli zjišťujeme, že cílem letu není jenom zvědavost a lov (vážky loví za letu),, ale také zřejmě obrana svého teritoria - prohání a odhání ostatní drobnější vážky, kterých je tu několik. Zajímavá podívaná. Sedíme tu nejméně dvě hodiny.
Nad lesem se objeví káně. Chvíli jen tak krouží a pak odlétá západním směrem, kde zahlédneme další káně. Obě nám pak zmizí z dohledu.
Protější břeh rybníka s vrbami, olšemi a loukou a vzpomínka na čápa černého, který už jistě přeletěl Středozemní moře...
Snažíme se zaposlouchat do ptačího zpěvu, ale ptáci zarputile mlčí, jen tu a tam se z lesa ozve nesmělé pípnutí, podle něhož pěvce nepoznám.
Objevují se i motýli. Babočka kopřivová usedla na kmen kaštanu - jak pěkně se její výrazné zbarvení vyjímá na šedavé kůře stromu. Další babočka letí nad námi a objeví se i několik bělásků. Snaží se ještě vužít posledních slunečných a teplých dnů. I kobylka luční se vyhřívá na kameni.
Přejdeme hráz a obejdeme rybník. Zaujaly nás drobné žluté květy pryskyřníku.
Bahnitý břeh u lesa láká divočáky, kteří tu po sobě zanechávají stopy.
Přicházíme k louce, kde je přerostlá tráva a mnohé zaschlé dávno odkvetlé rostliny. Vítr už většinou rozhodil ochmýřená semínka pcháčů. Ještě kvete tmavě červeně krvavec toten - rostlina dost typická pro vlhčí louky. Prohlížíme si zblízka malebné vrby s pokroucenýi větvemi, olše a břízy. Zbarvení listů těchto stromů zatím nenapovídá o konci léta. Vracíme se do kaštanové aleje, kde naše "miniputování" končí.
Slunce se schyluje k západu, nad rybníkem i loukou, které jsou již ve stínu, se zvolna snáší chlad. Léto domalovalo svůj poslední obraz a předává své štětce a barvy podzimu.
Den po dni
malovalo léto
obrazy krajiny
až přišel den
kdy namíchalo
barvy naposled....
Obraz toho dne byl od rána slunečný, z bezoblačného modrého nebe vyzařovala pohoda. Sedím ve vlaku a jiÏ mám na dohled středohorské kopce v slabém namodralém oparu. Barvy sklizených a místy již zoraných polí mají nejrůznější odstíny hnědé - od světlého okru přes hnědou až mírně načervenalou po tmavou černozem. Místy ještě stojí kukuřice. Lovosická kolonie havranů se slétla na poli poblíž Lukavce.
Naše cesta z Lovosic vede na Březinu, kterou jsme navštívili naposledy v červnu. Tehdy kvetly kaštany v aleji u silnice i na hrázi rybníka, všude se ozýval radostný zpěv ptáků a kuňkání žab, louka hýřila barvami květů. Zahlédli jsme tehdy vzácného čápa černého.
Dnešní pohled na kaštany byl smutnější, okraje listů jsou hnědavé, zřejmě napadené klíněnkou. U cesty ještě kvete osamělý a opozdilý světle fialový chrastavec a modrý zvonek kopřivolistý. Pohlédneme na Milešovku, která se odsud nezdá tak vysoká - Březina je přibližně 600 m nad mořem.
Vnímáme klid a atmosféru babího léta. Sluníčko je níž nad obzorem a hřeje velice příjemně. Posadíme se na hrázi, kde je částečně posekaná tráva, jen orobince zůstaly. Na slunci se zaleskne vlákno pavučiny spojující dvě vzdálenější stébla. Vůně vody. Rybník zvolna zarůstá nejrůznějšími rostlinami. Kamení pod vodou porostlé řasami., občas se mihne drobná rybička. Po hladině čile pobíhají vodoměrky.
Nejvíce nás zaujali mistři-letci, kterými jsou vážky. Poletovalo jich tu dokonce několik druhů, Některé menší - pěkně zbarvené - hnědočervené, modravé a červené. Červená mi usedla na rukáv fialové mikiny. Máme možnost si ji podrobněji prohlédnout. Průhledná křídla s tmavou kresbou čar připomínajících cesty na turistické mapě a černými skvrnami na konci předních křídel.
A přiletí větší vážka - šídlo královské (Anax imperator), které upoutá naši pozornost....podobnost tvaru těla tohoto šídla s tvarem helikoptéry není vůbec náhodná, je mi jasné, kde konstruktéři tohoto stroje našli inspiraci.
Naše šídlo si počíná vskutku imperátorsky, Chvílemi divoce létá nebo postává ve vzduchu, když poletuje kolem nás, máme dojem, že si zvědavé prohlíží nové vetřelce, kteří se tu usadili, ale po chvíli zjišťujeme, že cílem letu není jenom zvědavost a lov (vážky loví za letu),, ale také zřejmě obrana svého teritoria - prohání a odhání ostatní drobnější vážky, kterých je tu několik. Zajímavá podívaná. Sedíme tu nejméně dvě hodiny.
Nad lesem se objeví káně. Chvíli jen tak krouží a pak odlétá západním směrem, kde zahlédneme další káně. Obě nám pak zmizí z dohledu.
Protější břeh rybníka s vrbami, olšemi a loukou a vzpomínka na čápa černého, který už jistě přeletěl Středozemní moře...
Snažíme se zaposlouchat do ptačího zpěvu, ale ptáci zarputile mlčí, jen tu a tam se z lesa ozve nesmělé pípnutí, podle něhož pěvce nepoznám.
Objevují se i motýli. Babočka kopřivová usedla na kmen kaštanu - jak pěkně se její výrazné zbarvení vyjímá na šedavé kůře stromu. Další babočka letí nad námi a objeví se i několik bělásků. Snaží se ještě vužít posledních slunečných a teplých dnů. I kobylka luční se vyhřívá na kameni.
Přejdeme hráz a obejdeme rybník. Zaujaly nás drobné žluté květy pryskyřníku.
Bahnitý břeh u lesa láká divočáky, kteří tu po sobě zanechávají stopy.
Přicházíme k louce, kde je přerostlá tráva a mnohé zaschlé dávno odkvetlé rostliny. Vítr už většinou rozhodil ochmýřená semínka pcháčů. Ještě kvete tmavě červeně krvavec toten - rostlina dost typická pro vlhčí louky. Prohlížíme si zblízka malebné vrby s pokroucenýi větvemi, olše a břízy. Zbarvení listů těchto stromů zatím nenapovídá o konci léta. Vracíme se do kaštanové aleje, kde naše "miniputování" končí.
Slunce se schyluje k západu, nad rybníkem i loukou, které jsou již ve stínu, se zvolna snáší chlad. Léto domalovalo svůj poslední obraz a předává své štětce a barvy podzimu.
Zlý_wětry_vod_řeky
11. 10. 2005
začátek mě pohltil... ale nejen díky němu jsem to zhltla až do konce :-) *
Lotoska
to mě moc těší, že Tě dílko zaujalo, díky za milé zastavení, slovíčka i tip :-)))
krásný závěr.......Janičko, Tvoje dílka působí jako balzám na nervy...velký TIP a pozdrav hrající všemi barvami podzimu....
andromeda - Helo, děkuji za milé zastavení a hřejivá slovíčka, která mě potěšila, i za tip a posílám Ti pozdrav se sluníčkem....
Cannisha
díky za milé zastavení, hřejivá slovíčka, tip i V - moc jsi mě potěšila i já Tě moc zdravím a přeji krásné dny
Krásné, líbí se mi jak píšeš o přírodě, je vidět, že ji vidíš očima, ale zároveň cítíš celým srdcem:)
Také jsem včera jela vlakem a přesto, že pršelo, z lesů stoupala pára, líbilo se mi to ... příroda se ukládá k odpočinku:)
T
etna
děkuji za milé zastavení i slova, která potěší :-))) díky i za tip
Také mám ráda tyto nálady deštivé krajiny a nejraději je pozoruji z vlaku... v kopcích Středohoří vypadá vystupování páry docela dramaticky :-)))
poulett - mám radost, že se Ti výlet líbil, díky za návštěvu a milá slovíčka
Janičko, každý, kdo si to přečte, musí smeknout před tvými znalostmi přírody. Už dávno jsem si myslel na tebe, že bych s tebou na ty procházky do přírody rád chodil. Já, který s vypětím sil rozpoznám smrk od lípy bych to moc potřeboval.
Je to dobře napsané, věcně a přitom mile, jak už jsem ostatně na tvé přírodní toulky zvyklý.
Za obdivuhodné znalosti a vrozený vztah k přírodě - výběr, tip
teď mě zrovna napadlo to, co napsal a2a2a...bylo by krásné jít s tebou na procházku...:-)
*
a2a2a
Jirko, děkuji Ti za milé zastavení a ohodnocení - výběru si od Tebe moc cením. Potěšil jsi mě krásnými slovy i zájmem o procházky - mým snem (bohužel neuskutečnitelným) bylo i průvodcovství po některé přírodní rezervaci. Jsem tedy šťastná, že se mohu o své dojmy podělit se čtenáři zde na Písmákovi
Craerassy
děkuji za milé zastavení, slovíčka i tip. Moc mě potěšil Tvůj zájem o procházky - viz moji odpověď a2a2a
kouzelná_květinka
30. 09. 2005
ČernáMlha
děkovala jsem Ti za návštěvu, i když tam nic nebylo napsáno - to nevadí, jsem vděčná za každého čtenáře.
Takže teď děkuji za milou kritiku, která mě potěšila - snažím se o to spojit přírodovědu s beletrií nebo poezií. Je to takový můj amatérský osobní styl vyjádření - vlastní cestička jak vyznat lásku k přírodě, kterou se snažím čtenáři přiblížit a podělit se o krásné zážitky. Jestli Ti vyjde ten obrázek, budu se moc těšit :-)))
kouzelná_květinka
mám radost, že jsi se zastavila, díky za milé slovíčko i tip
Smetiprach
30. 09. 2005
Smetiprach - mám radost, že se Ti líbila, díky za milé zastavení i tip :-)))
Vy máte ale času na krásné výpravy. Hodně dobrý tip na výlet a vždy mě dokážeš zpomalit a posadit do křesla....
Díky za krásný, šťastný výlet, plný pohody - víš to, že je s tebou moc hezky? T*******.
Čokoládová
29. 09. 2005
Eilil, REDHOT, Hrbol, nechápu, Pacer, Zuzulínka, Diana, KayTee, Noe1, Print, Andulka, Arienalia, Markel, Čokoládová, ČernáMlha, Presbyter, dadíková
Moc jste mě všichni potěšili svojí návštěvou, milými a hřejivými slovy, i tipy - děkuji Vám a přeji krásné podzimní dny :-)))
Eilil a Zuzulínka - děkuji za krásné obrázky
Print - díky za výběr
Arienalia - máš pravdu, podzim je krásný co do barev a nálady, ale už je chladno na posezení.... a pak ta předzvěst zimy, kterou trávím nejraději u kamen
dadíková - i když se snažím, aby neuniklo, tak určitě unikne
já teď dlouho nikam nevyrazím, mám povyražení doma, takže děkuji aspoň za tuhle procházku *
Eg_Ar_11 - i já moc děkuji za milé zastavení a přeji hodně radosti :-)))