Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen pro Tebe
09. 12. 2006
11
22
3441
Autor
Ostružina
Miluji Tvé oči.
Zasněně sledují věže těch černobílých domů
a taky těla mrtvých ptáků.
a já jim věřím.
Miluji Tvůj úsměv.
Ty rty, co schovají slzu v úzkém spáru polibku
a zoufale se usmívají.
Miluji Tvé ruce.
Hladí kůru starých stromů
tak strašně jemně
až je mi do pláče.
Miluji Tvé vlasy.
Neposlušně lechtají
jako okvětní lístky
když ležíš v trávě.
A voní…
Miluji Tvůj dotek.
22 názorů
sestricka.slunicko1
03. 09. 2007Vzdálený_hlas_moře
18. 01. 2007smuteční_růže
10. 12. 2006Jan (John)
10. 12. 2006Mír& Svoboda
09. 12. 2006Mír& Svoboda
09. 12. 2006Mír& Svoboda
09. 12. 2006
jak můžeš znát (a milovat) dotek, který ti nepatří...?
má to v sobě něco..
Jen zpočátku. Nakonec si člověk blahopřeje, že se k tomu odhodlal (anebo se za to proklína).
Až příliš smutné, bohužel velmi často pravdivé. Je načase poohlédnout se jinde, ji-li jisté, že tudy cesta nevede.