Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePOD OLTÁŘIKEM
24. 04. 2007
25
44
7970
Autor
vesuvanka
POD OLTÁŘÍKEM
"Na třetí kolej přijede osobní vlak z Prahy Masarykova nádraží, který dále pokračuje do Roudnice nad Labem..." a následuje výčet stanic, jimiž bude vlak projíždět. Toto hlášení je vždy pro mě zahájením cesty za poznáním a někdy i za dobrodružstvím.
A tak i dnes, 21. dubna, přicházím ke třetí koleji, kde se již červenají květy vlčích máků. Zdá se to neuvěřitelné, ale letošní jaro maluje své obrazy s překotnou rychlostí a na barvách a jejich kombinacích ani trochu nešetří. Jako by chtělo namalovat co nejvíc obrazů v nejkratší době.
Sleduji z vlaku krajinu a velké překvapení na mě čeká na nádraží ve Vraňanech. Je zde více kolejí a ty méně používané leží teď v záplavě žlutých květů. Jezdím tudy několik let, ale s těmito rostlinami se tu setkávám poprvé. Někdo by řekl, že je to horčice nebo řepka, jejichž žlutá pole právě v tomto čase dodávají krajině zvláštní kouzlo, ale není. Ta vraňanská, poměrně vyšší rostlina, vyrůstající v trsech přímo ze štěrku, je trochu jiná. Květy - nejspíše složené okolíky, vytvářejí široké deštníkovité koruny. Listy mají modrozelený nádech... více z jedoucího vlaku nepoznám, ale celkově mi rostlina připomíná tařici, zejména tím, že roste z kamení, ale je dost neobvyklé vidět tařici ve vodorovném terénu. Možná, že se mýlím. Pohled na pole těchto zajímavých květin v kolejích je úchvatný. O rostlinách kolem tratí bych mohla vyprávět....
Vystupuji v Lovosicích, kde se setkávám s našimi poutníky. Další cesta autem směřuje do vesnice Děkovka, nad níž se tyčí malebný a něžný kopec, který má několik názvů - Oltářík, Děkovka anebo prostě jen Hrádek. Je to čedičový vrch s nadmořskou výškou 565 m, porostlý listnatými stromy. Na jeho skalnatém vrcholu je zřícenina hradu postaveného nejspíše ve 13. století. Před několika lety jsme k hrádku vystoupili a měli jsme odtud překrásný pohled na okolní kopce - Milešovku jako na dlani. Je to velice romantické, řekla bych, "máchovské" místo.
Dnes jsme se vydali na kratší, spíše pozorovací výlet. Sluníčko příjemně hřálo, jen od severovýchodu občas foukal studený vítr. Bílé řasy na obloze, jakoby učesané do pramenů, se sbíhaly k severovýchodu, kde vytvářely jemný závoj. Meteorolog by je nazval jedním slovem - cirostratus.
Z vesnice nás zavedla k úpatí Oltáříku polní cesta lemovaná zleva keři, v jejichž polostínu svítily bílé květy ptačince velekvětého. Vpravo louka posetá stovkami květů pampelišek byla u cesty ohraničena velkými kameny. U jednoho z nich kvetla hluchavka bílá, kolem níž poletoval čmelák. Chvilku jsme ho pozorovali a zaposlouchali se do jeho bzukotu. Připomněla jsem si milé a výstižné hudební dílko Nikolaje Rimského-Korsakova "Let čmeláka" .
Rašící a současně kvetoucí doubrava nás vítá bílými koberci květů ptačince velekvětého. Les na nás působí svojí velebností. V korunách stromů prozpěvují pěnkavovití ptáci a kdesi se ozývá sólo budníčka lesního. A je tu opět čmelák, tentokrát poletuje při zemi zemi a víří loňské rozpadající se listí. Podél cesty rozkvétají žluté orseje a bílé sasanky hajní, ojedinělá je žlutá sasanka pryskyřníkovitá. Ještě kvete prvosenka jarní, která se tyčí nad všemi sasankami. Příjemným zpestřením jsou modravé drobné kvítky rozrazilu a modronachové květy lechy jarní. Obdivujeme hluchavku skvrnitou s většími tmavě růžovými květy. Zaujmou nás pravidelné hvězdice listů napovídajích, kde pokvete mařinka vonná. A pak objevujeme něco zvláštního, s čímž jsme se dosud nesetkali. Sasanku hajní s nachovými květy. Nevěřícně si kytičku celou prohlížíme, tvar květu i listů je stejný jako u sasanky hajní, jenom barva květů je odlišná. Těchto sasanek nacházíme víc. Že bychom snad objevili nový druh?
Dostáváme se na rozcestí a kocháme pohledem na rozkvetlé jabloně a hrušně a na skupinky rašících keřů v louce. Jsme na jihozápadě paty kopce a kolem nás se květena trochu pozměnila do žlutého tónu. Ve velkém tu kvete pryšec chvojka, místy vytváří shluky, tu a tam pryskyřník a mochna jarní. Je tu bezvětří, sluníčko praží a vyláká motýly. Poletují tu bělásci, babočka paví oko a drobní modrásci. Setkáme se ještě s jedním, celkem nenápadně zbarveným motýlem - okáčem pýrovým, který usednul na stéblo loňské trávy, takže máme možnost si ho prohlédnout podrobněji. Poletuje tu i další zajímavý hmyz - různé mušky a vosičky, z nichž nás zaujmou ty, co při letu postávají ve vzduchu jako helikoptéry.
Pozorujeme krásy kolem sebe a vnímáme tu historii i tep země, která tu volně dýchá...
Bohužel čas rychle ubíhá, takže se pomalu vracíme stejnou cestou zpět. To, že sluníčko postoupilo k západu, přimělo některé sasanky zavřít a sklonit květy, změnily se i stíny v lese. Vycházíme na louku a ještě se na chvíli posadíme na příjemně vyhřátých kamenech u cesty. Rozhlížíme se do krajiny a rozjímáme nad krásami přírody a jejím božským klidem. Zaposloucháme se do ticha, které není úplným tichem, ale krásnou, harmonickou melodií, třeba ptačí symfonií, letem čmeláka, šuměním lesa. Nasáváme všemi smysly tu nádhernou atmosféru, abychom si z ní co nejvíce odvezli do svých domovů ve městech a mohli ji předat dál alespoň slovy.
"Na třetí kolej přijede osobní vlak z Prahy Masarykova nádraží, který dále pokračuje do Roudnice nad Labem..." a následuje výčet stanic, jimiž bude vlak projíždět. Toto hlášení je vždy pro mě zahájením cesty za poznáním a někdy i za dobrodružstvím.
A tak i dnes, 21. dubna, přicházím ke třetí koleji, kde se již červenají květy vlčích máků. Zdá se to neuvěřitelné, ale letošní jaro maluje své obrazy s překotnou rychlostí a na barvách a jejich kombinacích ani trochu nešetří. Jako by chtělo namalovat co nejvíc obrazů v nejkratší době.
Sleduji z vlaku krajinu a velké překvapení na mě čeká na nádraží ve Vraňanech. Je zde více kolejí a ty méně používané leží teď v záplavě žlutých květů. Jezdím tudy několik let, ale s těmito rostlinami se tu setkávám poprvé. Někdo by řekl, že je to horčice nebo řepka, jejichž žlutá pole právě v tomto čase dodávají krajině zvláštní kouzlo, ale není. Ta vraňanská, poměrně vyšší rostlina, vyrůstající v trsech přímo ze štěrku, je trochu jiná. Květy - nejspíše složené okolíky, vytvářejí široké deštníkovité koruny. Listy mají modrozelený nádech... více z jedoucího vlaku nepoznám, ale celkově mi rostlina připomíná tařici, zejména tím, že roste z kamení, ale je dost neobvyklé vidět tařici ve vodorovném terénu. Možná, že se mýlím. Pohled na pole těchto zajímavých květin v kolejích je úchvatný. O rostlinách kolem tratí bych mohla vyprávět....
Vystupuji v Lovosicích, kde se setkávám s našimi poutníky. Další cesta autem směřuje do vesnice Děkovka, nad níž se tyčí malebný a něžný kopec, který má několik názvů - Oltářík, Děkovka anebo prostě jen Hrádek. Je to čedičový vrch s nadmořskou výškou 565 m, porostlý listnatými stromy. Na jeho skalnatém vrcholu je zřícenina hradu postaveného nejspíše ve 13. století. Před několika lety jsme k hrádku vystoupili a měli jsme odtud překrásný pohled na okolní kopce - Milešovku jako na dlani. Je to velice romantické, řekla bych, "máchovské" místo.
Dnes jsme se vydali na kratší, spíše pozorovací výlet. Sluníčko příjemně hřálo, jen od severovýchodu občas foukal studený vítr. Bílé řasy na obloze, jakoby učesané do pramenů, se sbíhaly k severovýchodu, kde vytvářely jemný závoj. Meteorolog by je nazval jedním slovem - cirostratus.
Z vesnice nás zavedla k úpatí Oltáříku polní cesta lemovaná zleva keři, v jejichž polostínu svítily bílé květy ptačince velekvětého. Vpravo louka posetá stovkami květů pampelišek byla u cesty ohraničena velkými kameny. U jednoho z nich kvetla hluchavka bílá, kolem níž poletoval čmelák. Chvilku jsme ho pozorovali a zaposlouchali se do jeho bzukotu. Připomněla jsem si milé a výstižné hudební dílko Nikolaje Rimského-Korsakova "Let čmeláka" .
Rašící a současně kvetoucí doubrava nás vítá bílými koberci květů ptačince velekvětého. Les na nás působí svojí velebností. V korunách stromů prozpěvují pěnkavovití ptáci a kdesi se ozývá sólo budníčka lesního. A je tu opět čmelák, tentokrát poletuje při zemi zemi a víří loňské rozpadající se listí. Podél cesty rozkvétají žluté orseje a bílé sasanky hajní, ojedinělá je žlutá sasanka pryskyřníkovitá. Ještě kvete prvosenka jarní, která se tyčí nad všemi sasankami. Příjemným zpestřením jsou modravé drobné kvítky rozrazilu a modronachové květy lechy jarní. Obdivujeme hluchavku skvrnitou s většími tmavě růžovými květy. Zaujmou nás pravidelné hvězdice listů napovídajích, kde pokvete mařinka vonná. A pak objevujeme něco zvláštního, s čímž jsme se dosud nesetkali. Sasanku hajní s nachovými květy. Nevěřícně si kytičku celou prohlížíme, tvar květu i listů je stejný jako u sasanky hajní, jenom barva květů je odlišná. Těchto sasanek nacházíme víc. Že bychom snad objevili nový druh?
Dostáváme se na rozcestí a kocháme pohledem na rozkvetlé jabloně a hrušně a na skupinky rašících keřů v louce. Jsme na jihozápadě paty kopce a kolem nás se květena trochu pozměnila do žlutého tónu. Ve velkém tu kvete pryšec chvojka, místy vytváří shluky, tu a tam pryskyřník a mochna jarní. Je tu bezvětří, sluníčko praží a vyláká motýly. Poletují tu bělásci, babočka paví oko a drobní modrásci. Setkáme se ještě s jedním, celkem nenápadně zbarveným motýlem - okáčem pýrovým, který usednul na stéblo loňské trávy, takže máme možnost si ho prohlédnout podrobněji. Poletuje tu i další zajímavý hmyz - různé mušky a vosičky, z nichž nás zaujmou ty, co při letu postávají ve vzduchu jako helikoptéry.
Pozorujeme krásy kolem sebe a vnímáme tu historii i tep země, která tu volně dýchá...
Bohužel čas rychle ubíhá, takže se pomalu vracíme stejnou cestou zpět. To, že sluníčko postoupilo k západu, přimělo některé sasanky zavřít a sklonit květy, změnily se i stíny v lese. Vycházíme na louku a ještě se na chvíli posadíme na příjemně vyhřátých kamenech u cesty. Rozhlížíme se do krajiny a rozjímáme nad krásami přírody a jejím božským klidem. Zaposloucháme se do ticha, které není úplným tichem, ale krásnou, harmonickou melodií, třeba ptačí symfonií, letem čmeláka, šuměním lesa. Nasáváme všemi smysly tu nádhernou atmosféru, abychom si z ní co nejvíce odvezli do svých domovů ve městech a mohli ji předat dál alespoň slovy.
44 názorů
Vlastino, děkuji za přečtení, milá slova i zájem :-))) Zdravím Tě :-)))
Vlastina1971
18. 06. 2007
nepotrebujem - máš pravdu, moje vyprávění je spíše poeticky laděný cestopis zaměřený na pozorování přírody, bohužel kategorie "cestopisy" zde není. Přicházela by v úvahu kategorie "ostatní", ale díla v ní zařazená se svého času neobjevovala na hlavním seznamu, proto je zařazuji mezi povídky.
Díky za návštěvu :-)))
nepotrebujem
31. 05. 2007
Díky za krásný příběh. Jsi velice vnímavá bytost. Obdivovala bych tu krásu také jako Ty, ale pojmenovat nedovedu.
ahoj, píšeš stále skvele, te to krásne
(aj keď ešte radšej mám Tvoju poéziu)
jagara - díky za návštěvu a milou odezvu - přirovnání bzukotu čmeláka k transformátoru je dobré, může připomínat i hučení telegrafních sloupů :-)))
Spring - děkuji za návštěvu a milou odezvu. Zdravím Tě a přeji krásné májové dny :-)))
Markel, potěšila jsi mě svojí návštěvou a milou odezvou, díky i za tip. Přeji krásné májové dny :-)))
nobody20 - díky za návštěvu, milou kritiku i tip :-)))
Slunéčko Sedmitečné - děkuji za zastavení, milá slova i tip :-)))
přeji krásné jarní dny
Candy - díky za návštěvu a milá slova. Přeji Ti krásné a pohodové jarní dny :-)))
Radost číst, jemně pohladí po duši stresované dněšními povinnostmi. za to díky...*
Diana - děkuji za návštěvu, moc milou kritiku i tip :-)))
kouzelná_květinka - Janičko, díky za návštěvu, milá slova i tip :-)))
Zdravím Vás a přeji krásné jarní dny :-)))
kouzelná_květinka
26. 04. 2007
Print - děkuji za návštěvu a tip
andromeda - děkuji za milá slova a krásný obrázek tařice chlumní - tu jsme před několika lety zastihli kvést na vrchu Oblík u Loun a na Hradišti u Litoměřic
synáček - Petře, děkuji za návštěvu a milá, hřejivá slova a tip, a za krásný obrázek Oltáříku - ten kopeček mám moc ráda
Zdravím Vás a přeji krásné dny jara :-)))
Už dlouho jsem "s Tebou" na žádném kopečku nebyl...a tak mám o to větší radost, že Tu jsi a stále krásně, procházkově, píšeš... Bylo to moc fan...
T a díky
Děkuji Vám všem za zastavení, milá slova, i za tipy
slonovina2 - díky za informaci, zprávu jsem viděla v televizi. Pro místní obyvatele to muselo být hrozné, protože sopka byla asi 500 let v klidu. Ještě, že vědci sledují v těchto oblastech seizmickou aktivitu, která je jedním z hlavních varovných signálů probouzejícího se vulkánu
dadík - díky za milé přání, potěšila jsi mě :-)))
Jirko, díky, potěšilo :-))))
avox - máš pravdu. Zařadila jsem dílo mezi povídky, protože svého času se kategorie "ostatní" nezobrazovala v hlavním seznamu
Pekus Ksheery - nejsou v tom životní moudra, ale obrázky a dojmy z přírody :-)))
Háber - díky, třezalka to nebyla, ta má jinak uspořádané květy a kvete (alespoň u nás) až v červenci a srpnu
Robinia - děkuji za milé přání, moc jsi mě potěšila :-)))
fungus2 - mám radost, že se Ti dílo líbilo :-)))
Oldjerry - děkuji za milou kritiku a uveřejnění článku v novinách mě potěší, díky :-)))
Narvah - mám radost, že se Ti jarní procházka líbila, díky :-)))
oleandr - díky, těší mě, že se Ti botanická procházka líbila :-)))
Arienalia - díky :-)))
Zdravím Vás a přeji krásné jarní dny
pěkná jarní procházka. je to spíš popisné vyprávění než povídka. ne zrovna má sklenička limonády, ale milé.
Verbální film pro ty, kdo nemají čas, nebo nemohou z vážných důvodů, ač by třeba chtěli.... Je to možná ještě lepší než film, protože čtenáře nabádá, aby si vše, co čte, představil ve skutečnosti - no - a každý si vymýšlí to, co je mu nejbližší, co má rád. Děkuju ti Janičko, i když můžu, stejně jsem si to s chutí přečetl a taky - dovolíš-li to otisknu v našich novinách.
Takže ještě jednou... Jani, jsem moc ráda, že jsi zase vyrazila na výlet - a podle Tvého popisu moc hezký, i počasí se vydařilo. Držím Ti palce, ať takových výletů absolvuješ ještě spousty.
závidím ti - jako ostatně vždy. Prostě maluješ rukama nohama slovama - malovací sopka Vesuvanka :)
vesu přeji ti ty krásné výlety...
a navíc, když musíš překonávat ty obtíže při nastupování do vlaku o kterých jsi mi psala, jsi dobrá..**