Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrtvá
Výběr: Print, oleandr
05. 11. 2007
41
61
3939
Autor
Santi€
Prapory z temného sukna
Smuteční fanfáry
Zurčí v hlavách pozůstalým
A jenom v té mojí
Jako v listopadovém dopoledni
Mám na dlaních
Zase růžové fleky
Můj zrychlený dech
Tikot hodin
A jinak nic
Protože zima je němá
A kotě z rozmaru
Bylo vráceno dárci
Zkus říct: TEĎ
A poslouchej
Jak se Tvůj hlas
Vzdaluje za práh slyšitelnosti...
Přesvědčuj lidi
Že černá je černá
A bílá jenom s Lanzou
Lidská krev největší kýč
A pod očima
Rozteklá maskara
Maškara
Jsem panenka ze skla
Každý den se rozbíjím
Aby bylo
Dost střepů pro všechny
Vzít vinu na sebe
Není pouze nejpohodlnější
Citová arytmie
Fraktura duše
Exitus
Gloria in excelsis Deo...!
Ať se všichni domýšlí
Proč nosím dlouhé rukávy
A kdybyste mi dali za úkol
Nakreslit se zevnitř
Odevzdám vám na výkrese
Jednu velkou černou šmouhu
- Svoji touhu
Nebýt
Jen se bojím
Co když
Samu sebe budu strašit
Jako oběti straší svoje vrahy
Budu vidět Tebe a ty další
Ale nikdy už Ti nepovím
Jak se motýlům upalují křídla
A těm
Co nedosáhli teplých krajin
Nikdy už Ti neřeknu
Jak je mi to líto
Že jsem nakonec vždycky řekla ne
A je po životě ještě stud?
(Myslím na svoje myšlenky)
Jsme od sebe tak blízko
Že každé ráno je jinak stejné
Přes syrové chyby
Každé jiné ponožky
Když ses už dvakrát vracel
A nedostatečná bude pořád stačit
Na matematiku růžových fleků
Je to jako bruslit
Po tenkém ledu cizí duše
Jako znova a znova
Nahlížet oknem
Na místo naší první nezkušené vášně
A v konečcích vteřin
Zoufale zatínat nehty do živého masa
Nesměle zábne od chodidel
A prý nejvíc nejstrašnější
Je skončit utopením
Utrpením
Podél severních plání
Už rozestavěli sněhové zábrany
Až se to doplíží
Až k nohám svatého Jana Nepomuckého
Nebude kdy
Dobelhat se o francouzských holích
Před mými splíny
Do tajnosnubné
Hlíny
Smuteční fanfáry
Zurčí v hlavách pozůstalým
A jenom v té mojí
Jako v listopadovém dopoledni
Mám na dlaních
Zase růžové fleky
Můj zrychlený dech
Tikot hodin
A jinak nic
Protože zima je němá
A kotě z rozmaru
Bylo vráceno dárci
Zkus říct: TEĎ
A poslouchej
Jak se Tvůj hlas
Vzdaluje za práh slyšitelnosti...
Přesvědčuj lidi
Že černá je černá
A bílá jenom s Lanzou
Lidská krev největší kýč
A pod očima
Rozteklá maskara
Maškara
Jsem panenka ze skla
Každý den se rozbíjím
Aby bylo
Dost střepů pro všechny
Vzít vinu na sebe
Není pouze nejpohodlnější
Citová arytmie
Fraktura duše
Exitus
Gloria in excelsis Deo...!
Ať se všichni domýšlí
Proč nosím dlouhé rukávy
A kdybyste mi dali za úkol
Nakreslit se zevnitř
Odevzdám vám na výkrese
Jednu velkou černou šmouhu
- Svoji touhu
Nebýt
Jen se bojím
Co když
Samu sebe budu strašit
Jako oběti straší svoje vrahy
Budu vidět Tebe a ty další
Ale nikdy už Ti nepovím
Jak se motýlům upalují křídla
A těm
Co nedosáhli teplých krajin
Nikdy už Ti neřeknu
Jak je mi to líto
Že jsem nakonec vždycky řekla ne
A je po životě ještě stud?
(Myslím na svoje myšlenky)
Jsme od sebe tak blízko
Že každé ráno je jinak stejné
Přes syrové chyby
Každé jiné ponožky
Když ses už dvakrát vracel
A nedostatečná bude pořád stačit
Na matematiku růžových fleků
Je to jako bruslit
Po tenkém ledu cizí duše
Jako znova a znova
Nahlížet oknem
Na místo naší první nezkušené vášně
A v konečcích vteřin
Zoufale zatínat nehty do živého masa
Nesměle zábne od chodidel
A prý nejvíc nejstrašnější
Je skončit utopením
Utrpením
Podél severních plání
Už rozestavěli sněhové zábrany
Až se to doplíží
Až k nohám svatého Jana Nepomuckého
Nebude kdy
Dobelhat se o francouzských holích
Před mými splíny
Do tajnosnubné
Hlíny
61 názorů
lístečku javorový, díky za avízo, ale já už jsem tu byla mluvila a tipovala:)
Ale já se ráda vracim:)
Krásně vyjádřené... souhlasím s tím že je toho docela moc, roztroušeno a moc se mi líbí názor avox...
Každopádně tip dávám zcela jistě pro tvou vyjadřovací schopnost, ta je parádní! De to cítit i když jen přejíždíš očima verše...
sestricka.slunicko1
25. 03. 2008
tak se těším, až mi pak povíš, co jsi zpětně vyčetla z mé předchozí tvorby...;)
díky moc, už je to nějaký ten pátek přebolené, ale povzbudivá a pochvalná slova potěší vždycky;)
Aeternitas
03. 02. 2008malinka_hvezdinka
11. 01. 2008
nebudu hloubat nad hlubinami prohloubanymi v jinych komentarich...
jednoduse t*
díky moc moc za dechberoucí kritiku, i když byla se zpožděním...a přijďte zas;)
Tak aspoň se zpožděním, vypadává mi to tu:)
Docela rychle to uteklo:)
Je tam toho dechberoucího spousta. Mě osobně ho vzalo hlavně tohle:
Zkus říct: TEĎ
A poslouchej
Jak se Tvůj hlas
Vzdaluje za práh slyšitelnosti...
Až se to doplíží
Až k nohám svatého Jana Nepomuckého
Nebude kdy
Dobelhat se o francouzských holích
Před mými splíny
Do tajnosnubné
Hlíny
zajímavá baseň*
pété:fakt? to ze mě mluvili růžoví kamarádíčci...
jazzgirl:chmmm a chceme to vědět?
...oběma vám moc děkuju
Báječné nápady...*
"Jsem panenka ze skla
Každý den se rozbíjím
Aby bylo
Dost střepů pro všechny"
"Je to jako bruslit
Po tenkém ledu cizí duše"
a také exitus:-)? Kde my na to chodíme, krátce po dvacítce...:-)?
je to každopádně zajímavé, i když se v tom místy ztrácím. Ale je znát, že víš o čem mluvíš...proto tip
sestricka.slunicko1
01. 12. 2007
Je to rozhodne zaujímavé dielo, v ktorom je použitých veľa celkom originálnych zvratov a výrazov...Hoci niektoré, ako "panenka ze skla" mi už pripadajú obohrané. Ako ti už spomenuli niektorí ľudia tam vyššie, je ťažké sledovať myšlienku po celý čas. Dúfala som, že posledné slovné spojenia mi to ujasnia, ale tie ma len viac zmiatli...
Možná je to tak trošku filmovým maratonkem, který mám za sebou společně se spoustou angličtiny nutné při přednáškách a kinolektorátech Davida Crystala.. Je to monžná tím, že už jsem z toho všeho šíleně unavená. Až mi bude líp, přečtu si to znovu a možná se Ti dostane i duchaplnější a hodnotnější kritiky, než: NEVÍM PROČ, NELÍBÍ SE MI TO.
Polly_chce_sušenku
30. 11. 2007
Já už tu byla... ale gratuluji, Santi, vidím, žes oslovila móóře lidí a k tomu i pány redaktory :-)) A jak to čtu poctivě znova, mrazí mě z toho... víš toho na svůj věk fakt hodně. Nějak mě to asi zaráží nebo jak bych to řekla. Seš na mě velký sousto. :-))) (A takovejch je tu málo!!! :-)))
místama je moc dobrá. místama moc velký slova na mě. a místama je zbytečně ukecaná .. nevim - jako celek je dobrá, ale - zasloužila by si ještě trochu škrtat & upravovat ..
TIP ju
Odevzdám vám na výkrese
Jednu velkou černou šmouhu *
souhlas, mráz mi běhal po zádech též
Tak hluboce promyšlené, a přitom mráz běhá po zádech a zebe, zkušenost a Touha býti v hlíně, dlouhé rukávy jako povinnost oblečení, a přitom i romantika i naděje, víra v lepší, ale malá...
Budeme věřit právě v tu naději, možnost že kdo hledá najde. Toho pravého, kdo naučí úsměv, radost ze života, jeho optimismus a víru. Ty pesimistické myšlenky mohou právě pomoci v objektivním ohodnocení člověka, ale také mohou zkreslovat mínění. Držíme palce, ta báseň je opravdu hodně procítěná , drž se Santi!!!
Je to krásné, ale tak trochu bych souhlasila s Jerrym a s Avox...
Nejvíc se mi líbí ta skleněná panenka... někdy si taky tak připadám :o(*
je tam toho příliš mnoho v jedné hromadě... jestli ses s tím tématem potřebovala vypořádat, tak možná se ti to povedlo, ale stejně nechápu, proč o smrti mluví nejčastěji mladí lidé... taková nějaká neúcta k životu mi z toho čouhá...
Hmmm... tentokrát na mě moc veliké téma a hodně slov. Já už jsem ve věku, kdy mi dělají dobře miniatury "Jen tak pro radost"... Ale to je můj problém, že jo :-)) Je tam spousta dobrých míst.*
Upřímně....nevím,co se děje....ač je to dobře napsané..........vůbec tomu nerozumím........
Snaha říci toho hodně to rozmělnila, že se těžko sleduje myšlenková osa. Fragmentovaně mnohomluvná tiráda k věci, kterou nemůžeš mít zažitou snad ani jako vzdálenou představu. Hodně mladých autorů takto koketuje se smrtí a někdy i nejen jako s tématem pro báseň. Láska a smrt - rudá a černá... sakra - vždyť paleta je bohatší. A smrt - nemá barvu : smrt je porta do světa bez barev...