vážně? :) ani sama nevím... :))
Markétko, tys mě potěšila.
velmi pôsobivé, pre mňa hlavne prvých pár veršov a záver.
jo.
jen tomu "měsíci" bych povýšil začáteční písmeno na velký:))
Tak se jmenoval jeden seriál. Dobře, že je to jen "shoda jmen" T.
krásná romantická... vzpomínka...:)
Nádherná poezie
Díky za zážitek,
Tip
takhle navečír jsem v závějích pato-pitomostí už nic tak příjemného nečekal*
ok. tak alespoň....
Přeji dobrý vítr do plachet k dalším plavbám po vodách poezie :-)
No, psala jsem, že "obrazy nejsou nové"....
takže nelze dosíci rozumné domluvy...
hlavně jsem šťastná, že mi někdo KONEČNĚ byl laskavě ochoten :vysvětlit podstatu podloží na němž v podstatě stojí poezie jako taková...kvok
sveřep: bereš to nějak moc vážně, ne? :-) A hlavně si to bereš příliš osobně, rozhodně jsem tě nemínila zesměšňovat, tebe ani tvé poznáky...
Báseň a především ty moje jsou složené zejména z básnických obrazů, jež se snažím spojit v smysluplný celek. Ze zkušenosti vím, že právě složité básnické obrazy mají vliv na čtenářovo nepochopení celku, který v důsledku toho nazývají šifrovaným a nesrozumitelným. proto jsem se vztáhla k fragmentu, který považuji za příčinu tvého vyslovení se o "zašmodrchanosti" etc.
K druhému odstavci jen dodám, že k některým diskurzům je potřeba nadhledu a také špetka humoru (v tomto případě jsem použila ostré ironické nadsázky, protože jsem si slibovala od této expresivní formy, že bude účinějším médiem, kterak vysvětlit podstatu podloží na němž v podstatě stojí poezie jako taková) Tato forma je mi bližší, než-li nějaké pedantské suchopárné řeči... Ale shrnu tedy: stěžovala sis na to, že zde není "nic nového". já se ti snažím naznačit, že tzv. "objektivní realita" je stále stejná, mění se pouze subjektivní prožívání této reality. a poezie a vůbec umění jako takové dle mého zrcadlí především jediněčnost autorova vidění, cítění, vnímání a prožívání... Nakonec to je také příčinou, proč vůbec umělecké dílo vzniká a zde tkví také jeho největší hodnota. pokud je nechápeme v tomto kontextu, pak nejsme s to poodkrýt jeho skutečné poselství a jsme odsouzeni k tápání...
už jsme toho napsaly až dost, budeme pomalu končit, ju? :-)
tak k té tvé obhajobě...
1. jako "vzkaz v láhvi " byla diskutována BÁSEŇ, ne básnický obraz
2.Zesměšňuješ moji kritiku "blízkosti jako kýče" a "života jako nenového námětu" - TAKOVOU KRITIKU JSEM NENAPSALA. PROTOŽE NEJSEM DEMENTNÍ
Shrnutí: komentáře sis podivně, zcela zásadně překroutila, nechápu proč... a pak zbrojíš proti iluzím...
Asi bych si Tě měla přečíst
Milá Markéto, avi jsem dostala a početla si, ale už jsem ti dvakrát napsala odpově´d a Písmák mne pokaždé smazal. Toto je třetí pokus... pokud se uchytí, stejně se ještě vrátím, te´d už jsou tři ráno
sveřep: patrně jsi nepochopila smysl básnického obrazu jako takového. Pro někoho může být šifrou či "láhví zašmodrchaně převázanou", někoho naopak může rozjitřit, oproštěním jeho mysli od racionality a běžného mechanického způsobu vnímání...
Nic nového? :-) Jistě, na světě a vůbec svět, skutečnost... ne, ta není vůbec nová, je prastará a stále táž. Blízkost? Jistě, jaký to kýč! :-)) Proč se těmito "kýči" zabývat, že? Život? Co je na něm nového? Existence je tak strašně strašně stará, že už nabíledni musí být opotřebovaná, provařená, nudná... Už samotné to slovo smrdí jako plesnivá rybí hlava... spořádaný občan moderní společnosti aby se mu raději obloukem vyhnul...vždyť by se akorát zostudil - vzít si to slovo do úst... Není už nikdo, kdo by o ni někdy v minulosti nezavadil, kdo by na ni nenadával, kdo by ji neopěvoval, kdo by ji nežil... Pojďme, zemřeme raději, ať nejsme plytcí a trapní... :-))
krytyk: příklad z literatury neznám, ale výtvarno třeba své modré koně má. Najdeš je u fauvisty F. Marce, který zobrazuje koně při západu slunce. To mě mimochodem napadlo hned při čtení básně. Tím vlbec nechci naznačit, že to autorka obšlehla od Marce, je docela klidně možné, že autorka netuší, že nějaký Marc vůbec existoval. Nicméně tento obraz už tu byl.
vskutku surrealistické
i to může být východisko )
Krytyk: opravdu děkuji za vyslyšení
Koně sedlané tmou a měsíc křičící nad přístavem a pořezaná hladina větrem a tak tě asi neštvou, to se názorově různíme, na to máme oba plné právo, neprotestuji. Ale pokud jde o "běžnost smyslu básně" - autorka chce říci, že si byli s Richardem blízcí... taková vzpomínka na okamžiky blízkosti, pokud jsem to pochopila...
Tvůj obraz básně jako vzkazu v láhvi beru všemi deseti, takže se tážu, proč je láhev tak zašmodrchaně převázána /vč, pupeční šňůry/, tak zřejmě pracně broušena...abych se nedozvěděla nic nového - a ani nic nepocítila. Vzkaz v láhvi je přeci posílán jako naléhavé sdělení... Dnes jsem např. objevila nick Hagita, jsem z toho na šrot, jak se mi to moc líbí...to funguje, podle mne...
Ještě jednou DÍK za rozbor, loučím se s pozdravem z cajdáku: "krajina posedlá tmou, vzpomínky do sedla zvou..." :)
P.S. máš recht, že obraz tebou rozebraný si přesně takhle napsaný nevbavuji, že bych někde četla. např.:
...kdy jaro klade uzdy na dobré koně,
modré uzdy
a růžová sedla
/Skácel/ ...to je něco jiného. zcela jiný šálek čaje. JARO JE DOBRÝ ÚMYSL.... :)))))))))))))
sveřep: opravdu si nemohu pomoci a poznamenám, že se mi báseń nelíbí...obrazy nejsou nové a smysl ? zcela běžný... Bych to sem nepsala, kdyby se neroztrh pytel s ódami a konce to nebere...a pokud by u nicku nestálo - kritik
// to, že se ti báseň nelíbí neznamená samo o sobě nic; proč by se ti musela líbit, jako jsou zde různí kritici, tak jsou zde různí čtenáři a prostě nejsou na sebe navzájem stejně naladěni; nikdo tu neříká, že se musí všem líbit, co se líbí kritikům, často jsou to diametrálně odlišné optiky; čtenáři tady dávají desítky tipů dílům, která oplývají srozumitelným vtipem - a jsou to skutečně někdy i dobré anekdoty či slovní hříčky - ale k pojetí vážné poezie mají tyto básně daleko;
píšeš, že obrazy nejsou nové, snad tím nemyslíš všechny, možná ano, tomu nerozumím a těžko ti na to paušálně odpovědět; snad jen nápověda k jednomu z nich:
...
nekovaných koní ---
modrých, se skloněnou hlavou
když sedlá je tma
...
když se stmívá a kůň je bílý tak napřed zmodrá, proto jsou koně v tom jednom okamžiku modří; pokud je tento obraz odněkud opsán, tak uveď odkud; všechno dnes nedokáže přečíst nikdo a zřejmě i autorka ti bude vděčná, když ji upozorníš, kde se její nápad už vyskytl, určitě se podle toho zachová a příště se tomu vyhne;
píšeš, že celkový smysl básně je zcela běžný; nevím co tím můžeš myslet; báseň je vzkaz v láhvi; někdo ho pošle po vodě a ten nikam nedorazí nebo i dorazí, ale příjemce ho nepochopí, příjemcova logika může být logicky jinde, třeba proto, že bude hledat souřadnice a hrubé údaje tam, kde o ně vůbec nejde - jako Kamil_Sikora; jde-li o vyjádření jemně odstíněné náklonnosti může být, že není leckomu po chuti, když se jemnosti a něhy třeba obává a proto jí třeba i pohrdá; věci mohou být jen pravděpodobné a nikdy totožné, proto se na básně nezlob a na jejich kritiky pohlížej se shovívavostí, protože ti jsou taky rádi, že alepoň občas někoho chápou a mohou bezvýhradně přijímat; a věř mi, že je to těžké, protože jsem toho už přečetl více než je zdrávo...
lydie: neupsat se...přemýšlým nad tou možností...aha. tak to jasně, to se neupisuj :))))
Zbora: mrzí, ale co naplat...nevím nic o problémech kritické sekce, ale jako kritika tě dost beru - prostě proto, že se mi většinou líbí tvé texty. Nevyumělkované a nenašprtané "výtvarnické" vidění, pokud to tak lze říct... tak držím palce :)
Sveřep: omlouvám se, ale žádný rozbor dělat nebudu. Nemám na to čas, ani chuť. V kritické sekci jsem už jen ze setrvačnosti a čekám na změnu jejího statutu. Pokud nepřijde, odejdu z ní. Napíšu Ti tedy jen, že ta báseň je dobrá, proto ode mne dostala výběr. Bohužel se s tím budeš muset spokojit.
Lydie: upřímně nechápu, které dílo myslíš? Tu Viktorku?
to není možný, tak co? uplavané mýdlo?...prosim o upřesnění...
proč jsem ti neuvedla konkrétní jména jsem ti (doufám srozumitelně) zdůvodnila a nabídla jinou formu konfrontace s lidmi, jichž si vážím. myslím, že pro tebe přínosnější a uvěřitelnější.
dodatek - škoda žes mi nenapsala, jak jsem tě zdvořile žádala, kdo je pro tebe zde autoritou. mohla jsem to už mít vysvětlené...
no to právě bych byla celá ráda, jen nevim, jak toho dosíci...prostě nechápu, proč ty ódy...jak to mám udělat, aby mi někdo objasnil, co je právě na této básni tak skvělého? netuším... a nepsala jsem ti soukromě proč se mi to nelíbí. jenom - že. to jsou věci dvě.
Všimni si, že žádný skutečný rozbor zde napsán není! Čili tápu a nechápu...jsem ráda, že UchonaKoleji taky tápe, ale zusím tedy Zboru...
psala jsi mi to již soukromě. Já jsem báseň pouze opublikovala, nehodlám ji obhajovat. Když tě to tak žere, zkus vybídnou kritiky, jež daly básni výběr, ať jej zdůvodní... Můžeš konstruktivní polemikou s nimi např. poznat další jiná kritéria hodnocení, jimiž se jiní řídí :-)
opravdu si nemohu pomoci a poznamenám, že se mi báseń nelíbí...obrazy nejsou nové a smysl ? zcela běžný... Bych to sem nepsala, kdyby se neroztrh pytel s ódami a konce to nebere...a pokud by u nicku nestálo - kritik
Jsou chvíle, kdy člověk padne na zadek a jen nevěřícně kouká...
Díky.
řadu věcí umíš, výhrady jsem napsal jinde.. V
už tenkrát byla voda šílená
Opravdu propracované. *t*
já nevím,ale nějak se mi to líbí
bez toho pořezání?
nejsem žádná puntilka, co se týče takovýchto spontánních poetických reakcí... Spontaneita "vyžehlí" i onu formální nedokonalost :-)
:) rádo se stalo, tvá báseň je krásná, akorát jsem se u té své zapomněl a dal tam dvakrát za sebou "jde" což mě mrzí. Měl jsem takový obraz v hlavě - kovář uštknutý zmijí... ale spěchal jsem.
kolem se ženou stovky much
ty stojíš
boky se ti třesou
kopyta život ryjí
od nozder pára jde
na louce plné staré trávy
kovář se zmijí v ruce jde
volá tě plamen
je brána navíc - v ohradě
kopyta život cítí
a nohy běh
a v žilách ti zpívá
divá krev...
tak běž
tak běž
tak běž
_tak běž!
*******
Lydie: to je soukromé tajemství mezi mnou a R. :-) on ví..., ale alternativa pro tebe - mohou být modří třeba právě oním soumrakem, tmou... :-)
děkuju!
kdysi jeden můj kamarád řekl, že dobře je za 3...tak tak nějak se mi vede:o)
pěkné dny přeji, ať se Tobě vede krásně...nevíš, jak se vede Erovi?....
Zu: nějak tak to bude :-) děkuju ti, doufám, že se ti daří dobře...
krásná Markétko, jako by byla dotekem - tak vzdáleným a přitom hmatatelným*
Při formulaci složitých příměrů a alegorií trochu sleveno z principů mluvnice (na prvním řádkovi má být správně "svoji siluetu). Verše však proto cti netratí.
t*
To je vončo : s chutí jsem si to přečetl ještě jednou, napsané nahlas.... (:-D
Norsko mi dalo tip! Soukromě si to tu
oslavím :-o))
koně, lodě, vítr. ale tentokrát to beru
Old: tak jsem napravila, doufám ke spokojenosti všech účastných :-)a díky!
To žeru : malé písmo a řádky daleko od sebe...ale báseň je fajn.*
Gratuluji Richardovi k Markétě.