Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se18. SUPERKOULE - nezemřeli - dílo č. 1
27. 04. 2011
7
8
878
Autor
soutěž KOULE
|
"Co Shakespeare zamlčel". Hrbáč Francis dostál svého slova, přejíc platonické lásce dvou mladých lidí, přestože byl sám do Julie bezmezně zamilován, počal v ubývajícím svitu měsíčního cípu kopat. Byl si vědom své odpudivé postavy, proto mlčel o svých citech a spokojil se s Juliinou náklonností, která ho měla ráda pro jeho taktnost a šarm. Díky svému vzezření se mu dostalo od života znalostí klamu a travičství. „Vy dva budete mít lepší místo k odpočinku.“ Pronesl k vedle ležícím mrtvolám dívky a chlapce. „Naposledy v tomto světě prokážete dobrodiní.“ Až dutá rána rýče narazivšího na jasanovou truhlu vytrhla Francise z úvah o ukojení své dosud nepoznané vášně. Ještě chvíli rozvažoval zda dospět k poznání s již zahnívajícím Padovanem původně holčičích rysů nebo neméně rozpadající se jeho družkou, ale již nezbývalo tolik času. Našel je před týdnem v lese při cestě na Brescii zavražděné. Z dopisu, který měl hoch u sebe, se dozvěděl, že je svatý otec Ralph posílá do tamního kláštera za výpomocí. Hrbáč byl oddán svému slibu. Byl pyšný, že jeho plán mohl být zrealizován a potřeboval jej dokonat, aby se dostal navždy do služeb své vyvolené a tím její blízkosti. „Musím otevřít víka dřív než jed přestane působit a Julie i Romeo opět vdechnou vzduch jim tolik odpíraný jejich rody.“ „Povedlo se!?“ S nevěřícným úžasem pronesl Romeo hledíc na Francise zahrabávajícího jejich dočasné úkryty. „Jsem tak vysílena štěstím, lásko má.“ Vyšlo tiše z Juliiných úst rázem pokrytých Romeovými rty. „Posilněte se.“ Otočil se k nim hrbáč. „Čeká nás dlouhá cesta a odtud musíme co nejdřív zmizet. Teď není čas k zajištění pokračování Kapuleto-Monteků.“ „Asi jsem neměl do lektvaru přidávat tolik Rozchodnice růžové.“ Mumlal si Francis pod hrbem. „Konečně v zemi Galů.“ Vztáhl hrbáč ruce k obzoru. „V zemi, kde neřesti nic nebrání, kde zlo je odměňováno, a kde kalichy mešního vína nahrazují pudové šťávy. Ovšem víno zde mají též znamenité.“ „Ach Romeo, ponechme zde na hranici zemí věneček mě tak tížící, ať navždy zde je odděleno příkoří od pokoří.“ Vjel jižanský oheň do Julie. „Již nemohu déle čekat. Pojď, ukážu ti, co balkonová palustráda dosud skrývala tvým očím.“ Přeci jen něco zříc zpoza svého zahradního úkrytu u Kapuletů rozběhl se mladý Montek za svou narůstající již volnou touhou. Francis pokorně poklekl do trávy a využil chvíli k přemýšlení o svých finančních možnostech k dosažení stejného prožitku. „V zemi, kde odměnou zla jsou peníze, a pomocí peněz lze koupit neřest...mé umění travičské zajistí mě váženost v domech lásky.“ Vlnu hrbáčových představ, kde prochází z jedné místnosti plné dívek do druhé ještě plnější, vyrušil až příchod Julie. „K čertu s přísahou mého věčného panenství. To břímě muselo pryč. Zahlušilo to moji soudnost o mužích a lásce. Ve Veroně mě kněz učil milovat Boha a milovat muže.“ Francis umocněn rozladěním z přerušených představ nechápal Juliina slova. „Ale měl na mysli muže nebo muže? Co když muž může, ale nic nezmůže?“ Uvažovala dál Julie. I tu detailněji pohlédla na hrbáče... |
8 názorů
soutěž KOULE
02. 05. 2011
První věta a dál už nečtu... jednak dostál svému slovu a také přechodník má špatný tvar.
To je zajímavé... pak už v celém textu není nic tak nehorázného - a příběh sám není nejhorší.