Volíme si prezidenta

Volíme si prezidenta
konečně už přímo,
chcem někoho, kdo by nebyl
tak úplně mimo.
Chceme muže nebo ženu
nadprůměrných kvalit,
který shora jen a pouze
nekašlal by na lid.

Už tu máme první kolo
a dva kandidáty.
Kdo z nich bude lepší v roli
pantatíčka táty?

Kamarád mi na to řekl,
že je lepší Miloš.
"To mi teda," povídám mu:
"svý důvody vylož.
Karel přece to je někdo,
to je aristokrat,
nebojím se, že ten by mě
o propisku okrad."

"Karel snad zná způsobně vzít
rukou za ubrousek,
jenomže se v jeho stínu
plíží pan Kalousek."

"Zeman by nám dělal hanbu
v celém světě širém,
nehledě už na to, že je
agent ruských firem."
"To je hloupost, vždyť je socan,
to přec každý vidí,
že by dělal politiku
pro normální lidi."

"Co mi to tu, hele medle,
plkáš za raritu?
Víš kolik pan kníže dává
peněz na charitu?

Ty máš na něj zkrátka pifku,
že je to tak, ven s tím?
Závidíš mu, že se tolik
líbí našim ženským."
Když se zdálo, že nikdo z nás
druha nepřesvědčí,
pohádali jsme se, kdo že
z nás je blbec větší.

Přednesli jsme argumenty,
do držky si dali.
Aby prezidentský volby
všichni čerti vzali.