Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Poprvé

01. 10. 2013
5
20
1365

Nemůžu nic prozradit, ztratilo by smysl povídku číst. Přečtěte a posuďte sami, snad se bude líbit. 18+

Celou noc jsem kvůli tomu nespala. Ještě nikdy jsem nebyla tak nervózní. Vážně to mám udělat?

 

Stojím nahá před zrcadlem, dívám se sobě přímo do očí, snažím se vyhrabat si z mozku všechna svá rozhodnutí, všechny myšlenky, všechny pro a proti. Proč ano a proč vlastně ne? Udělám dva kroky vzad. Ve velkém zrcadle se vidím úplně celá. Prohlížím si kousek po kousku, hodnotím každý záhyb svého těla. Nedokonalosti kůže, malinká nerovnost velikosti mých prsů, piha na mé pravé bradavce. Na tu jsem pyšná. Zdobí mě daleko víc než piercing u jiných, ale přesto nevím. Jsem vůbec pěkná? Budou mě chtít? Pustí mě tam vůbec?

 

Nejdu! Co bych tam dělala…? Bude to trapas, všichni na mě budou zírat. Jak se má pak člověk uvolnit? Nestojí mi to za to.

 

A najednou i přes to vidím, jak mi mé ruce oblékají černé krajkové prádlo, připínají do podvazků punčochy, zahalují mé křivky do krátkých rudých šatů s hlubokým výstřihem a obouvají lodičky na vysokém jehlovém podpatku sladěné s prádlem. Jako poslední tečku nasazuji třpytivé krátké náušnice, navléknu rukavičky, zamknu a nasedám do taxíku.

 

"Kam to bude?"

"Třinecká 672"

 

Taxikář se ohlédl a mlsnýma očima sjel celé mé tělo. "Koukej dopředu ty prase." Pomyslela jsem si, ale pro jistotu větu neřekla nahlas. Raději jsem upřela zrak z okénka auta a to, co se dělo kolem, jsme už nevnímala. Převládala ta hrozná nervozita. Byla jsem sevřená jak ještě nikdy, dusila jsem se, ale na druhou stranu jsem byla opravdu zvědavá a trochu se i těšila. Byla jsem znechucena sama sebou, ale zároveň byla hrdá na svou odvahu. Je to odvážné? Není to spíš jen šílené a úchylné? Tolik úhlů pohledu, které jsem zhruba za hodinu jízdy stihla probrat, by asi hned tak někdo nevymyslel. Ale ženská mysl, má opravdu zvláštní představy situací, které se mohou stát. Ty katastrofické scénáře, které si vymýšlíme, když něco nejde přesně podle plánu nebo pokud si nedokážeme představit, do čeho vlastně jdeme, nás přivádějí k šílenství.

 

Zaplatila jsem řidiči a ještě chvíli stála před dveřmi onoho klubu. Ještě si to můžu rozmyslet. Ještě je čas. Ještě... Pomalu jsem se nadechla, prudce vydechla, nasadila si škrabošku a vcházela do tmavých dveří. Rozhodná, vzpřímená s ladným krokem a milým úsměvem jsem se přivítala s gorilami u vstupu. Vyfasovala jsem osušku a klíček od skříňky společně s instrukcemi. Vše jsem odkývala, i když jsem si nebyla jistá, jestli si dokážu některou z těch informací zapamatovat.

 

Vím kde je bar, tím začnu. Sedla jsem si na barovou židli zády k veškerému dění, ale zároveň čelem k zrcadlu, které bylo zástěnou barového pultu. Vypila na ex svůj welcome drink a pokynula barmanovi o další. "Poprvé?" Zeptal se spiklenecky. Jen letmo jsem přikývla a raději uhnula pohledem, aby se dál nevyptával. Naštěstí pochopil.

 

Zadívala jsem se do zrcadla a pozorovala páry usazující se za mými zády. Všichni vypadali sympaticky a na všech bylo jasně poznat, že patří k sobě. Někteří se mezi sebou již znali, jiní se trochu ostýchali v různých koutech místnosti. Někteří v prádle, jiní v ručníku a další jen tak.

 

Zahlédla jsem pohled jedné ženy o pár let starší než já. Seděla na pohovce s chlápkem za mnou mírně vlevo. Se zalíbením si mě prohlížela, pak se něžně přitulila ke svému muži a něco mu šeptala do ucha. Jemu se na tváři objevil malý úsměv, pohlédl jí do očí a znovu se bez řečí pousmál. Otočila jsem se na židli čelem k nim. Nohu přes nohu, ruce položené za sebou na baru, pohodlně jsem se opírala, koukala na ně a vystavovala se. S ženou jsme se na sebe pousmály.

 

Líbila se mi. Vysoká tmavovláska, štíhlé dlouhé nohy, útlý pas, pevná prsa a upřímný obličej, kterému jsem věřila. Nějak do mě vnášela klid a pohodu, kterou jsem v tuto chvíli opravdu potřebovala. Bylo na čase jít se připravit. Vrátila jsem se zpět ke skříňkám, svlékla se, vzala osušku a vydala se do sprch. Vlasy jsem si sepnula do drdolu, abych si je nenamočila, aby pečlivá domácí příprava nepřišla nazmar. Dlouho jsem na sebe pouštěla teplou vodu a raději už nad ničím nepřemýšlela. Jsem tady a zlobila bych se sama na sebe, kdybych zbaběle utekla. Zkusit se má všechno... Vážně??? Vážně!

 

Pečlivě jsem se umyla levandulovým mýdlem, oblékla na sebe už jen podvazkový pás s punčochami, obula lodičky a vracela se do společné místnosti. Většina párů se už rozprchla po klubu, ale ti dva zůstali stále na stejné pohovce, jen v trochu jiné pozici. Ona k němu zády seděla rozkročmo na klíně, mírně se pohupovala v bocích a slastně přivírala víčka.

 

Přišla jsem až k nim. Bez představení, bez optání hladila jsem ji po tváři, líbala na rty na krku, na hrudi, brala do úst její napjaté bradavky a laskala hladké bříško. Dotkla jsem se prstem poštěváčku a podívala se do jejich očí, abych viděla, jak se jí to líbí. Zaklonila hlavu, zpátky ji zvedla a zpříma se na mě zadívala. Nepřestávala se houpat na jeho klíně, jen mě uchopila za vlasy a směrovala si mě přímo dolů. Políbila jsem ji a jemně olízla. Bylo to poprvé, kdy jsem ochutnala jinou ženu. Svou chuť jsem znala, ale tohle bylo něco jiného. Byla trochu sladší než já, ale tuhle skutečnost možná dotvářel i liliový sprchový gel, kterým voněla.

 

Sjela jsem jazýčkem ještě trochu níž, abych polaskala i jeho. Od kořene jeho penisu jsem se znovu dostávala k jejím malým pyskům, kde se ti dva spojovali v jedno tělo. Laskala jsem toto spojení a cítila, jak do ní neustále vjíždí tam a zpátky. Její kapičky vášně po něm stékaly a já se snažila je zachytit. Ona mi však znovu nasměrovala ústa a mírně mě přidržela. Pochopila jsem a začala se věnovat jejímu poštěváčku. Kmitala jsem ze strany na stranu, objížděla jej jazýčkem kolem dokola, občas kousla a občas polaskala její dolíčky ve slabinách. Vzdychala a postupně zrychlovala tempo svého pohupování, bylo čím dál těžší se udržet na správném místě, ale snažila jsem se.

 

Za chvíli se začala třást, on převzal iniciativu a mohutně přirážel. Nepřestávala jsem ve svém laskání a čekala vyvrcholení. Její hlas se zvyšoval jak v tónu, tak v intenzitě. Co přišlo pak jsem, ale vůbec nečekala. On jej prudce vytáhl, odstrčil mou hlavu a prostředníčkem rychle kmital na jejím pahorku. Seděla jsem před nimi na patách a pár vteřin čekala, co se bude dít dál. Nestihla jsem si ani rozmyslet, jestli se přidám nějak jinak a najednou z ní vyšel obrovský proud vody, zkropil mi celý obličej a v dalších dávkách i poprsí a zbytek těla. Nevěřícně jsem koukala, jak ji pevně drží kolem pasu a ona se zmítá v jeho klíně. "Zvláštní pohled." Pomyslela jsem si a zvědavě ochutnala i tuhle tekutinu. Byla ještě sladší než ta před tím.

 

Oni se ještě chvilku mazlili na pohovce a já se odešla umýt. Teď už jsem si umyla i vlasy. Stejně od ní byly mokré. Omývala jsem si obličej, nechávala po sobě stékat pramínky teplé vody a pořád dokola si přemítala, co se stalo. Na tváři se mi vykouzlil úsměv a já se těšila, co ještě přijde. Osušila jsem se, všechno oblečení nechala ve skříňce i s lodičkami a namířila si to rovnou k bazénu.

 

Předchozí pár už jsem nepotkala, ale za to na mě čekalo představení v podobě tří mužů hledících na tři spolu se laskající ženy.

 

Popravdě jsem dnes na chlapy neměla náladu a byla jsem natolik unesena z předchozího zážitku, že jsem na něj chtěla ještě chvíli myslet. Ponořila jsem se do bazénu a kochala se pohledem na ty tři. Teprve pak jsem si uvědomila, jak zvláštní je to spojení. Brunetka, blondýnka a zrzka. Jako vystřižené z filmu pro dospělé.

 

Voda byla příjemně teplá a já se začala ztrácet ve víru vzpomínek z předchozích minut. Vytrhly mě z nich až polibky blonďaté dívky. Laskala mé bradavky, hladila mě po tváři a najednou sjížděla jazýčkem dolů pod vodu, až byla úplně ponořená. Další překvapení dnešního dne bylo, jak dlouho vydržela bez dechu. Skoro jsem se až bála, že se utopí. Neutopila. Ladně vyplula na hladinu, podívala se mi zpříma do očí, já jen přikývla a vysadila svůj zadeček na okraj bazénu, aby měla lepší přístup.

 

Za nedlouho se připojily i ty dvě a začaly o mě pečovat. Blondýnka zůstala v bazénu a věnovala se mým kotníkům, podkolením jamkám, tříslům a v neposlední řadě také mé mušličce. Dělala to jinak než muži. Byla mnohem pečlivější a opravdu přesně věděla kam a jak silně sáhnout. Měla malý mrštný jazýček, kterým mě, společně s jejími šikovnými prsty, hnala k vrcholu. Brunetka se věnovala mému bříšku a poprsí a zrzka mě líbala, hladila po tváři a párkrát nastavila svou bujnou hruď k polaskání.

 

Kombinace těchto tří nádherných žen, jejich šesti rukou a třech úst byla famózní. Nevím proč si mě vybraly, nevím proč zanechaly svých radovánek a věnovaly se jen mě. Možná na mě bylo příliš vidět moje „poprvé“ tady, možná mě jen ze slušnosti nechtěly nechat samotnou. Možná… Ale to už bylo jedno, protože jejich snažení a moje znovu vybavená vzpomínka na ženský výstřik mě velmi brzo vynesli na vrchol. Nic intenzivnějšího jsem v životě necítila. Každou mojí buňkou projížděl vzrušující impuls, který trval snad hodiny.

 

Ještě když jsem přijela domů a sáhla si na ni, dokázala jsem si vybavit ten slastný pocit. Lehla jsem si s úsměvem do postele, zasnila se a pak si slíbila, že tohle určitě nebylo naposled. Chci to zažít znovu. Tohle všechno a snad ještě mnohem víc.


20 názorů

amen bratře


hotovo...teď k věci. Nejsem příznivce žádných hejtů v diskuzi a už vůbec ne v cizích, proto ti nebudu psát "zavři držku ty zkurvený čuráku" nebo " Thats non what your mother said last night" noapak ti přeji hodně tvůrčích úspěchů ve tvé básnické kariéře, a prosím vyřiď  ode mě gratulace rodičům. 


Zdenda:  Kolik už jste vydal děl pane básníku? 


Děkuji Lakrove za podporu. ;-) Měla jsem pocit, že když se člověk cítí být spisovatelem, bude mít alespoň trochu vybraný slovník a relativní úctu k ostatním "umělcům". Já sama se za spisovatelku nepovažuji, myslím, že tohoto označení nejsem hodna. (Právě proto dávám umělce do uvozovek). Ostatně o tomto nemohu rozhodovat já, nýbrž čtenáři, popřípadě kritici.

 

Jsem ráda za každou kritiku. Pochvaly samozřejmě potěší, ale větším přínosem jsou pro mě kritiky poukazující na mé chyby či nedostatky. Z nich si alespoň můžu vzít ponaučení a vypracovat sebe i svá díla.


Lakrov
24. 10. 2013
Dát tip

Ne každý komentující je hoden pozornosti, ale hlavně ne každý názor je psán po "vážné" úvaze, takže některé zdejší komentáře je třeba přehlížet a nereagovat na ně.


Zdendo díky i za tvůj názor, jen si myslím, že to šlo napsat trochu kultivovaněji. Pokud má autor zájem o hlubší kritiku, určitě se tím nemyslí, že je nutné autorům nadávat do krav, volů a nechat na sebe srát. ;-)


Fantazii musí něco naťuknout, aby se dostala do obrátek. ;-) Většina mých povídek je inspirována skutečností, ale samozřejmě musí být občas mírně pozměněna nebo přikreslena, aby byla pro čtenáře poutavá. Moc díky za tip. :-)


pomalu a jistě se stávám tvým fanouškem :) Zajímalo by mě, jestli jsi ten typ autora, co využívá výhradně svou fanzazii, nebo čerpá inspiraci z vlastních zkušeností :D enjoy your tip, miss 


Makrelko děkuji, je pravda, že jsem uvažovala nad tím, zda to mám dávat do uvozovek, ale v tomto případě to byl trošku záměr, aby si čtenář chvíli myslel, že to řekla nahlas. Ale je pravda, že jsem to tak nechala i v dalších případech. Příště se tedy polepším, díky za připomínku.

 

Lakrove ano, ta povídka původně měla mít větší duši, ale nějak se mi to v průběhu psaní zvrhlo, vydováděla jsem se a pak z toho byla asi tak omámena, že jsem duši už nepotřebovala. :-) Snad příště vyplodím něco více oduševnělého. Ale jsem opravdu ráda, že se líbí, původně jsem to ani nečekala, protože, když jsem ji četla včera ještě před uveřejněním, nebyla jsem s ní vůbec spokojená a chtěla jsem ji celou přepracovat a úplně změnit. K tomu ale nedošlo a možná, jak vidím, o to líp. :-)

 

Prosecký, beru na vědomí a učiním tak. Děkuji ;-)

 

Děkuji za tipy. ;-)


Prosecký
02. 10. 2013
Dát tip

A teď vážně. Chtělo by to stylisticky dotáhnout.


Lakrov
02. 10. 2013
Dát tip

Zhruba do poloviny ta povidka ma urcitou "duši". Od poloviny, od zminky o telesnych partiich a kapalinach, se zacina podobat spis povidkam "anatomickym" . Zadne prekvapeni nebo skryty smysl, jen prvoplanova eroticka povidka, a jak se ukazuje, i ta zde si sve ctenare najde. Ke slohu neshledavam vyhrady, dokonce se domnivam, ze je na vyssi urovni nez obsah povidky.


srozumeni
02. 10. 2013
Dát tip
pěkně napsané...***

Makrelka
01. 10. 2013
Dát tip

Zaujalo, rozhodně to chce vylepšit po stylistické stránce  (Pomyslela jsem si, ale pro jistotu větu neřekla nahlas  - stačilo by pouze Pomyslela jsem si. Když si hrdina něco pomyslí, tak se to nedává do uvozovek jako přímá řec) , napsat toho ještě asi padesátkrát tolik, najít nakladatele, dát přeložit do několika jazyků a vydělat na tom milióny.


No nečekala jsem, že na to hned tak rychle někdo přijde. :-) Díky za tip.


Prosecký
01. 10. 2013
Dát tip

Nedaleko Třinecké jsem bydlel, teď z Proseka to je dál. Musím se tam podívat.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru