Jak přibrat tři kila

V červnu jsem se zamilovala.

Už zase. A už zase úplně blbě. Né tak blbě, že by byl třeba ženatej, ani že by nevěděl, že existuju, ale dost na to, aby neměl ani tušení co se se mnou děje.

Bude mi totiž třicet. Ne letost, ale už se to dost blíží. A i když mi bude těch třicet, tak neumím balit chlapy. A přitom nevypadám tak špatně. Dokonce i sportuju a vlasy mám dlouhý až k zadku, kterej i se zbytkem těla narvu do šatů velikosti 36. No dobře, někdy 38. Taky myslím, že nejsem úplně hloupá. Jasně vejšku jsem nedodělala, ale to přece není všechno. Čtu knížky, nekoukám na televizi, mám smysl pro humor, chodím do práce na kterou nenadávám protože mě baví a taky si vážně myslím, že to, co dělám, má smysl. Jo a taky umím vařit.

Řekl mi, že jsem krásná. Jen tak. Prostě za mnou přišel, chytil mě kolem ramen a řekl to. Místo pozdravu.  Nevzmohla jsem se na slovo. Jak si to tak pořád dokola přehrávám, doufám, že jsem se aspoň usmála. Hezky. Ne jako debil.

No a tak si v tom už víc než měsíc pěkně lítám. Kdyby tak chudák tušil, že večer před usnutím už spolu máme dům a tři děti, zablokoval by si mě na facebooku a příště by radši dělal, že mě nezná. A já bych se mu ani nemohla divit. 

Nejdřív jsem se strašně cpala. Na žal. Vším, co bylo po ruce. Takovej ten divnej stav, když se vám mladší brácha žení a všichni se vás ptají jak je možný, že jste na tý svatbě sami. A pak mě navíc odřízli od lahve absolutky. A od cigaret. Tak jsem jedla. A  říkala si, že je to přece stejně jedno. Nebylo. Přibrala jsem tři kila.

Přestala jsem jíst a obarvila jsem si vlasy na zrzavo. Zrzky jsou sexy. A chtěla jsem napsat svýmu bývalýmu ať se staví na kafe. On kafe nepije. Bylo mi smutno. Bylo mi ze mě vážně smutno.

Nemá ta láska bejt jednoduchá, sakra? Prostě se potkáte, všechno se zpomalí, začnou hrát ploužáky a oba víte, že ze sebe neuděláte blbce. O to jde. Nedělat ze sebe zbytečně blbce. 

Jednou mu třeba napíšu. Nebo zavolám. Ještě dvě kila a začnu nad tím vážně uvažovat. Do tý doby uložím ke spánku naše tři děti a každej večer udělám sto dřepů. Když nic jinýho, mohla bych mít časem hezčí zadek.