Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKURILSKÉ OSTROVY
Autor
vesuvanka
Kurilské ostrovy
Kurilské ostrovy nám připomenou školní léta, kdy o nich byla jen letmá zmínka v zeměpise. Dozvěděli jsme se tenkrát, že patří k Sovětskému svazu, nacházejí se mezi Kamčatkou a Japonskem, a že jsou sopečného původu, jak napovídal už jejich název (kurilské - kouřící). Tyto povšechné informace měly být pro nás dostačující, ale mě vzdálené a tajemné kouřící ostrovy lákaly, a tak jsem si přála je blíže poznat. Podařilo se mně to mnohem později alespoň částečně, a to díky internetu. Tušila jsem geologické a botanické zajímavosti, jak už to v sopečných oblastech bývá, a tušení nezklamalo. Ráz krajiny a vegetace na mě zapůsobily velmi silným dojmem, při prohlídce fotografií jsem měla pocit, jako bych se tam pohybovala a krajinu zkoumala.
Kurilské souostroví je tvořeno 56 ostrovy, jejichž rozloha je 10 356 km čtverečních (některé prameny uvádějí 15 600 km čtverečních). Ostrovy se táhnou v délce přibližně 1200 km od Kamčatky k japonskému ostrovu Hokkaidó a tvoří hranici mezi Ochotským mořem a Tichým oceánem. Jsou součástí tzv. ohnivého kruhu Pacifiku - nacházejí se na rozhraní litosférických desek, na oceánském hřbetu, z něhož jednotlivé ostrovy vystupují jako vrcholy sopek. V současné době je aktivních 35 vulkánů. Nejvyšší horou je vulkán Alaid (2339 m nad mořem) na nejsevernějším Atlasově ostrovu.
Ostrovy se nacházejí v subarktickém pásmu a vyznačují se studenou zimou a poměrně chladným létem. Podnebí se mění podle zeměpisné šířky, na severu je chladněji, jižní ostrovy jsou ovlivňovány monzuny mírného pásma. Vzhledem k tomu, že kolem ostrovů jsou velké vodní plochy, jsou Kurily bičovány silnými větry a časté jsou i mlhy. To vše má vliv i na vegetaci ostrovů, která je zde pozoruhodná a velice rozmanitá.
A tak se spolu podíváme na geologické a botanické zajímavosti těchto tajemných ostrovů.
Jako první se nám představí vulkán Alaid
Na dalším snímku nás zaujme pobřeží ostrova Kunašir, tvořené čedičovými sloupky, které vytvářejí nádhernou mozaiku a varhany, jež připomenou naši Panskou skálu
Na této fotografii můžeme obdivovat, co dokáže vodní eroze, takto tvarovanou skálu, asi nikde jinde na světě nenajdeme;
na snímku vpravo je unikátní nerost rheniit velmi vzácného těžkého kovu rhenia (ReS2 - sirník rheničitý), který byl vysrážený z fumarol vulkánu Kudrjavyj
Ostrov Šikotan nás potěší nádhernou zelenou krajinou
Na severních ostrovech rostou zakrslé stromy - břízy, olše, vrby a borovice. na jižních ostrovech smíšené lesy s převahou jehličnanů. Bohaté jsou i porosty keřů, různých bobulovin. Svojí pestrostí nás překvapí květena, na ostrovech bylo zjištěno 40 druhů endemitních rostlin (tj, takových, které nikde jinde na světě nerostou, pokud tam nebyly vysazeny).
Podívejme se na některé kurilské rostliny. Zleva doprava tu vidíte: zdejší druh máku, zvláštní druh orchideje vstavače - Dactylorhiza aristata,
plícněnku přímořskou (Mertensia maritima) a jeden z druhů kakostu (Geranium erianthum)
Je to jen nepatrná ukázka bohaté flory vulkanických ostrovů. Některé oblasti byly vyhlášeny národními parky. Většina rostlin, které jsem zde uvedla, jsou z Národního parku Kunašir.
Různorodá je i fauna, z ptáků jsou to zejména druhy kachen, kormoráni, bouřňáci, vrabci, sovy a dravci. Ptáci často vytvářejí velké kolonie. Ze savců uvedu alespoň medvědy (medvěd hnědý), tuleně, mořské vydry, lachtany a kosatky. Pobřežní moře jsou bohatá na ryby. Popis fauny, ale to by to další kapitola ze života nádherných Kurilských ostrovů.
26 názorů
Štírko, zdravím Tě a děkuji za zastavení a milou odezvu, i zájem o další díla, který mě těší :-))). Ještě něco se mi rýsuje, takže časem zpracuji. Ono se většinou v souvislosti s činnými sopkami píše o katastrofálních následcích erupcí, zatímco já vnímám sopečnou činnost jako tvůrčí a životadárnou.
neskutečná, nádherná zeleň a zvlněná krajina., přímo láká k proběhnutí se a poležení ... a díky za kouzelně podané informace... budu se těšit na další :-) Zdravím z modrobílého slunečného dne ...
Adriano, mám radost, že Tě Kurilské ostrovy zaujaly. Je zde ještě panenská příroda. Máš pravdu, že Země je krásné místo k životu - žije i díky svému žhavému nitru. Děkuji i za milou odezvu ke zpracování textu - právě o to se snažím, popisovat přírodu a přírodní děje srozumitelně, aby dílo čtenáře upoutalo. Zdravím :-)))
Adriana Bártová
02. 12. 2016Pozoruhodné, díky za malý výlet do světa zimy a kouřícího vulkánu! Země je krásné místo k životu..
T*za lehkost zpracování, srozumitelný a výstižný popis a hluboké vědomosti
no to je nádhera Jani, děkuji Ti za možnost nahlédnout, aspoň takto:-)
Zboro, zdravím Tě a děkuji za návštěvu a milá slova :-))). Zeleň je tak šťavnatá díky úrodné sopečné půdě a častým dešťům. Je to inspirativní krajina, možná, že časem akvarel vznikne :-)))
Původně jsem si myslel, že fotka ostrova Šikotan je jedním z Tvých akvarelů. Ta šťavnatá zelená je neskutečná :)
Ahoj Marti, potěšila jsi mě svojí návštěvou a milými slovy. Mě také fascinuje bohatý život , který se rodí na lávě. Díky a zdravím :-)))
Ahoj, Jani, to je kráááása. Mne nejvíc fascinuje, jak neživým prokukuje živé, jak sopky zabíjí i přinášejí nový žovot *
Jardo, díky :-)))
JARUB, zdravím Tě a děkuji za přečtení a milou odezvu i zájem :-))) Také bych byla pro založení kategorie dokumentárních příspěvků a cestopisů, protože "ostatní" je takové neurčité.
Krása!! A možná by to chtělo zavést tady kategorii cestopisnou, dokumentární a tak....vždyť to jsou také literární útvary a žánry... a někdo to rád čte, třeba já :o))))
Tady je to jedno, Písmák není chemický magazin - a mně se to líbilo...
Gora, díky za zájem. Gerty uveřejňoval svoje fotky, zatímco já je vyhledávám na internetu a musím být opatrná, abych někomu neporušila autorská práva. Jsou lidé, kteří rádi poskytnou své fotky, ale jiní si to vyloženě nepřejí.
Jardo, máš pravdu, sirnílk rheničitý by byl asi správnější, s minerálem rheniitem jsem se setkala teď poprvé a rhenium si pamatuji jen jako těžký kov - prvek s protonovým číslem 75, ale víc jsem o něm nevěděla, tak jsem někam nakoukla, kde bylo napsáno disulfid rhenia a vzorec ReS2, já jsem si hned připomněla pyrit FeS2. Teď koukám do anglické wikipedie, kde je uveden jen sulfid rhenia, takže jsem to napsala špatně Měla bych to asi opravit, ale mám obavu, aby mi text nezmizel.
Jani - já měl spíš na mysli správný český název a to sirník rheničitý. Ale to je celkem fuk...
Děkujeme, to by nás také zajímalo, ta fauna...vždyť třeba Gerty tu slavil úspěchy i s pavouky a podobným hmyzem:-))
Goro, Diano, Karpatský knihomoĺe, fialko, Oldjerry a over, zdravím vás a děkuji za zastavená za milé komentáře i tipy. Kurilské ostrovy mě okouzlily, a tak jsem si říkala, že by byla škoda se o jejich krásy nepodělit s písmáky.
Ano, slovo dvojsirník má své kouzlo, teď bývá většinou nahrazováno latinským "disulfid", vůbec naše české názvosloví bývá v poslední době často nahrazováno mezinárodním, je to škoda. S dvojsirníkem jsem si hned připomněla náš známý nerost pyrit - dvojsirník železnatý FeS2. Chemie patřila e škole k mým nejoblíbenějším předmětům.
Díky i za zájem o zvířátka, možná., že časem na ně také dojde.
Jako chemikovi se nejvíce líbil dvojsirník - kouzlo starých věcí a slov...
ale nejen...*
Karpatský knihomoľ
29. 11. 2016Pekná prechádzka, Šikotan vyzerá skvelo.
No ano, Gora má pravdu. Ještě chceme zvířátka! Nebýt tebe, Jani, tak se o takových pokladech Zeměkoule vůbec nedovíme. Díky! *********