Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBYL JEDNÍM Z PRVNÍCH
Autor
vesuvanka
BYL JEDNÍM Z PRVNÍCH,
kdo při svých výzkumech vulkánů fotografoval a filmoval jejich erupce a u široké veřejnosti se proslavil svým filmem "Schůzky s ďáblem". Napsal stejnojmennou knížku, kterou u nás vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1951, a mnoho dalších publikací, jimiž přiblížil široké veřejnosti strhujícím způsobem hory, chrlící popel a lávu, a blíže ji seznámil s tímto fascinujícím přírodním dějem. Napsal šestnáct populárních knih o vulkánech a byl autorem mnoha odborných publikací v oboru vulkanonologie. Za své objevy získal světová vyznamenání a díky svým bohatým zkušenostem byl později ve Francii jmenován do funkce komisaře pro předcházení přírodním katastrofám. Řeč je o proslulém vulkanologovi Harounu Tazieffovi.
Haroun Tazieff se narodil 11. května 1914 ve Varšavě (zemřel 6. února 1998 v Paříži). Vystudoval geologii na univerzitě v Lutychu v Belgii, studoval i ve Francii. Původně pracoval jako geolog. Při výzkumech v oblasti Východoafrické příkopové propadliny, vystoupil v roce 1948 na okraj kráteru vulkánu Nyiragongo (národní park Virunga), v němž zahlédl zář lávového jezera, které mu učarovalo. Shodou okolností se v té době probudil sousední vulkán Niamlagira. Tato setkání s aktivními vulkány rozhodla o jeho další cestě - namísto hledání rudných ložisek se začal Tazieff zabývat výzkumem vulkánů. Neměl to jednoduché, protože vulkanologie byla v té době zcela na okraji zájmů geologů. Tazieff si uvědomoval důležitost předpovídání erupcí a možnou záchranu lidí, žijících v blízkosti nebezpečných vulkánů, včasnou evakuací.
Haroun Tazieff se zúčastnil výzkumu sopek po celém světě, ale jeho "životním vulkánem" byl Nyiragongo. Trvalo celých deset let, než mu bylo povoleno úřady tehdejšího Belgického Konga uskutečnit sestup do kráteru. O Nyiragongu napsal krásnou populární knížku "Zakázaná sopka", která je doplněna unikátními fotografiemi. U nás ji vydalo nakladatelství Panoráma v roce 1982.
Cituji z knihy "Zakázaná sopka":
..."Pohled na tekuté lávy je nejvelkolepější za soumraku, když slunce již nesvítí, ale tma ještě nezahalila rámec, který obklopuje tento požár Země a dává mu jeho plné rozměry. Soumrak zahalil v purpur náš svět. Ještě nikdy jsme nebyli tak blízko tomuto bájnému jevu. Sotva třicet metrů pod námi se rozprostíral rohlík lávy velký jako prostranství před pařížskou Invalidovnou. Žhavou viskozitu tekuté lávy bylo znát pouhým okem podle pomalosti jejích mohutných pohybů. Magický vzhled lávy nás okouzlil. Mohli jsme nakrásně znát její charakter, složení, vědeckou definici, a přece nás její nadpřirozený ráz fascinoval."
* * *
Vulkanologie je poměrně mladý vědní obor. První vulkanologická observatoř byla vybudována na Vesuvu v letech 1842-1845. Byly zde instalovány první seismografy a později i další přístroje. Soustavné sledování Vesuvu začalo v roce 1913. Další vulkanologická observatoř byla vybudována v roce 1912 na vulkánu Kilauea (Havajské ostrovy). V současné době jsou vybudovány vulkanologické observatoře i na dalších nebezpečných vulkánech.
Vědci sledují seismické záchvěvy, magnetické pole, radioaktivitu, sklony svahů sopky, její celkový tvar, měří teploty unikajících sopečných plynů (fumarol), i lávy, provádějí chemické rozbory fumarol a vyskytujících se vod (kráterová jezera, prameny). Pomocí speciálních přístrojů zjišťují i změny umístění magmatu uvnitř vulkánu a jeho teplotu. Na základě získaných výsledků a zkušeností z předchozích sledování je možné předpovědět erupci několik dní dopředu.
33 názorů
Adriano, díky :-))). Tak to jsi mě potěšila, že jsi chemik, i když, jak píšeš, jsi tuto vědu opustila, ale znáš její kouzlo. Kdysi jsem nazvala vulkány okénky do velkých laboratoří Země. Zdravím Tě a též přeji krásné dny :-)))
Adriana Bártová
21. 03. 2017Vesuvanko, jsem sice chemik, ale tuto vědu jsem barbarsky opustila, i když je fascinující, stejně jako celá příroda a vulkány jsou jedním z jejich artefaktů, díky Tobě za příspěvky o nich, zdravím a přeji krásné dny
Adriano, děkuji za přečtení a milá slova, těší mě Tvůj zájem :-))). Mě vulkány přitahovaly už od školních let, ale s vědou, která se jimi zabývá, jsem se setkala poprvé díky Harounu Tazieffovi, který svými knížkami rozdával nadšení - při čtení jsem živě prožívala výstupy ke kráterům a dokonce i do kráteru, seznamovala jsem se s chemickým složením láv a fumarol (zajímám se o anorganickou chemii). Také mě fascinuje krása vulkánů a obrovská energie z nitra Země, která přetváří krajinu, rodí nové ostrovy, na nichž můžeme pozorovat postupné osídlení lávy a popela životem.
Adriana Bártová
20. 03. 2017Skvělé, T*, pokaždé se dozvím něco nového, a to mě přitahuje, ačkoliv nejsem vášnivý obdivovatel vulkánů, spíše mě jejich existence a síla fascinuje
Růženko, není zač :-)))
Dodolo, díky za přečtení a milý komentář. Máš pravdu, název zní poeticky - pan Tazief vnímal poezii vulkánů, v závěru knížky Schůzky s ďáblem si posteskl, že je škoda, že dosud žádný básník nenapsal báseň a že vulkány čekají na svého básníka.
Schůzky s ďáblem, jak poetický název :-)
Ten žhavý soumrak přímo vidím...
Ellisee, děkuji za přečtení a milý komentář. Potěšil mě Tvůj zájem :-)))
Zuzulínko, Marti a Růženko, děkuji za přečtení a milé komentáře. Potěšil mě i váš zájem :-)))
Zuzulínko, mojí srdeční záležitostí je především oheň z nitra Země a jeho obrovská tvůrčí energie - zrození kamení, hor, nových ostrovů, a bohatý život vulkanických krajin. I já mám k ohni respekt. Vodu také miluji, vnímám ji jako dárce života, I voda přetváří krajinu. Fascinující je souboj ohně s vodou při zrození ostrovů.
Marti, tak to mě těší. Nevím, zda sleduješ na Prima ZOOM dokumentární seriál "LOVCI SOPEK" - (vždy ve středu ve 22,15 a opakování v sobotu v 15,45). Zítřejší, už pátý díl, díl bude věnován ostrovu Vanuatu.
Růženko, díky za dotaz. Předpovědět erupci na delší dobu dopředu se vědcům asi ještě hodně dlouho nepodaří - museli by zjistit, co je hlavním spouštěčem erupcí, a to je problém, protože se nemohou dostat do blíizkosti magmatického krbu. Někdy může erupci vyprovokovat i tektonické zemětřesení, ale není to vždy. Některé sopky se probouzejí v určitých intervalech, takže se dá erupce jen přibližně předvídat. Největším problémem jsou vulkány, které spí desítky i stovky let a probouzejí se nepravidelně. Někdy se stane, že se dá magma do pohybu, dochází k varovným signálům (vulkanické zemětřesení, stoupají teploty fumarol a mění se jejich chemické složení...) , ale celý proces se najednou zastaví a k erupci nedojde.
Dík za poučení.Jano, myslíš že někdy v budoucnu bude možná předpověď erupce více dní předem?
moc pěkné, Jani, já se na tyhle dokumety koukám v telce, je to úžasné, ta síla, co jde z hlubin země ***
to, co umí naše Země a příroda je často fascinující... mou srdeční záležitostí je voda, ohně se docela bojím... ale vulkány jsou vlastně jakousi tekoucí a bublající řekou, jezerem... takže mě svým způsobem taky fascinují, i když z nich mám veliký respekt...
Štírko, mám radost, že Tě obrázky i dílo zaujaly. Děkuji za zastavení a milou odezvu :-)))
Marku, Evo a Ivi, děkuji za zastavení a milou odezvu :-)))
Evo, ano, obrázky jsem namalovala.
Marku, přirovnání přírodních živlů k různým literárním žánrům je trefné.
blacksabbath
13. 03. 2017a zase vím víc.................*/**
Přírodní živly jsou tou nejlepší poezií. Už proto, jak s lehkostí střídají žánry - od milostné poezie přes dobrodružný román až po horor...
Díky, zase jsem se něco dozvěděl...
Karpatský knihomoľ
12. 03. 2017/*