Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NA SVAHU VESUVU

08. 05. 2019
24
31
1522
Autor
vesuvanka

Malá vzpomínka na velké setkání...

NA SVAHU VESUVU

Tento obrázek, namalovaný jen zpaměti v jednom hotelu ve Florencii, je ze dne 12. června 1998, kdy jsme se s dcerou vracely z cesty po italských vulkánech. Byla jsem tehdy doslova nabitá úžasnými zážitky a dojmy z návštěvy sopek, a tak jsem musela ještě na území Itálie alespoň jeden z těchto dojmů vyjádřit barvami, dokud byl žhavý. Bylo to naše první setkání s Vesuvem. Když jsme odbočily z úzké mětské uličky a po levé straně uviděly úžasnou divokou sopečnou scenérii, věděly jsme, že to je ta správná cesta, vedoucí k vrcholu legendárního vulkánu.

Ono totiž nebylo jednoduché tam vyjet, i když se Vesuv ve městě Torre del Greco majestátně tyčil přímo nad námi. První odbočka stoupala po silničce krásným piniovým hájem. Zmocnila se mě euforie - pinie a Vesuv k sobě patří! Připomněla jsem si starou pohlednici Neapolského zálivu s pinií a Vesuvem, která mi učarovala už v dětství. Po několika minutách jízdy jsme narazily na závoru s cedulí PRIVATE, takže to nebyla správná cesta. Vrátily jsme se na hlavní silnici a na další odbočce znovu vyjely nahoru a za chvíli skončily u RISTORANTE VESUVIO s ohrazenou terasou, dál se nedalo jet. Zklamány se opět vracíme a uvažujeme, jak se správně nasměrovat. 

Napadlo nás, že tady snad má všechno název Vesuvio, a že budeme muset hledat směrovku na "vulcano Vesuvio." Jely jsme pomalu a při nejbližší příležitosti se zeptaly jednoho pána, který nám ochotně poradil. U správné cesty byla nejen směrovka, ale i piktogram kráteru s postavičkou nad ním. Konečně! Stoupaly jsme strmou úzkou uličkou, kde auto jen taktak projelo mezi domy, a pak odbočily na cestu, o níž jsem psala výše. 

Velké a malé kusy lávy, která se tu kdysi valila dolů, proměněná ve studené kamení, je zvěčněné bouřlivé drama, je to jedna z mnoha kapitol dějin Země. Láva, z níž teď tryská bohatý život. Tehdy jsem poznala jen proslulé kručinky, další rostliny byly pro mě velkou neznámou a podařilo se mně je určit později. Byl to impuls nejen k namalování obrázku, ale i ke studiu květeny dalších vulkanických krajin.

akvarel


31 názorů

vesuvanka
13. 12. 2020
Dát tip

Mílo, děkuji za zastavení a Tip :-)))


vesuvanka
26. 01. 2020
Dát tip

bestye, těší mě, že Tě moje díla Vesuv natolik přiblížila, že máš pocit, jako bys tam byla. Děkuji za zastavení a milá slova :-)))


bestye
26. 01. 2020
Dát tip

Nikdy jsem u Vesuvu nebyla, ale jakoby se - díky Tvým dílkům - stalo. Moc děkuji za zprostředkování. *


vesuvanka
27. 07. 2019
Dát tip

Nami 99 a Marti,

potěšily jste mě svojí návštěvoi a milými slovy, děkuji :-)))

Marti, mám radost, že jsem vyvolala Tvoje krásné vzpomínky na Vesuv. Já teď sleduji Vesuv na internetu a fascinuje mě vegetace, která od doby, kdy jsme tam s dcerou byly, "poskočila" k vrcholu a některé rostliny sestupují i do kráteru. 


Markel
27. 07. 2019
Dát tip

tak přesně tak jsem to viděla i já, co máš na tom krásném obrázku, probudila jsi ve mně krásnou vzpomínku, asi budu muset provětrat fotografie, už je to dávno, co jsem tam byla, myslím, že jsem neměla tenkrát digifoťák, ***


Nami 99
22. 05. 2019
Dát tip

Moc hezká vzpomínka i obrázek.


vesuvanka
12. 05. 2019
Dát tip

Marcelko, zdravím Tě a děkuji za milá slova :-))), ale obdiv si nezasloužím, mám hodně vyhraněné zájmy a jsem jen amatér.


Marcela.K.
12. 05. 2019
Dát tip

Jani, jsi obdivuhodná :-) 


vesuvanka
09. 05. 2019
Dát tip

Čudlo, Diano a Staňo, zdravím vás a děkuji za milá slova :-)))


vesuvanka
09. 05. 2019
Dát tip

Honzo, děkuji za zajímavou informaci. Hans Christian Andersen také pěkně kreslil a kresbami doplňoval své Zápisky z cest. Škoda, že u nás nebyly vydány. Podařilo se mně najít několik Andersenových kreseb z Itálie, na nichž je i Ponte Vecchio ve Florencii, Thorvaldsenův dům v Římě, pohled z hotelu Luna v Benátkách. Obrázky jsem přidala ke svému dílu "H. Ch. Andersen a Itálie":

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=476304


vesuvanka
09. 05. 2019
Dát tip

Růženko, zdravím Tě a děkuji za milou odezvu :-))). To jsi měla s počasím při výstupu na Vesuv smůlu. My jsme s dcerou měly slunečno, ale Vesuv jako nejvyšší hora oblasti Neapolského zálivu "sbírá" mraky. Pozorovaly jsme to z Pompejí, jak se vrchol hory postupně ztrácel v mracích, které houstly, a pak se rozpršelo, ale v Pompejích to byl mírný a vlahý deštík. Na Vesuvu mě zaujal nejen pohled na Neapolský záliv, ale především pohled do kráteru a na jeho stěny, a květena. Škoda, že se nedá kráter obejít celý.  Byl by to zajímavý pohled z druhé strany. 


daddy
09. 05. 2019
Dát tip

Tak to je cenná vzpomínka Jani


Diana
09. 05. 2019
Dát tip
Díky za každý obrázek a popis! Dýchá z toho vždy zaujetí, které je velice obohacující...****

Čudla
09. 05. 2019
Dát tip

Pěkné /*


zeleda
09. 05. 2019
Dát tip

Jano, trochu odbočím. Hans Christian Andersen byl velký znalec Itálie a zejména Říma. V římské proslavené kavárně Café Greco, jen  malý kousek od Španělských schodů, se seznámil blíže i s vynikající anglickou básnířkou Elizabeth Browningovou, autorkou nádherných "Portugalských sonetů." Já Itálii a její historii přímo miluji.


RUZIGEL
09. 05. 2019
Dát tip

Jano, je to krásný obrázek jako všechny tvé.Já jsem na Vesuv šla pěšky za deště a nepohody.Nejvíc mě obšťastnil pohled na neapolský záliv.


vesuvanka
09. 05. 2019
Dát tip

Alice, zdravím Tě a děkuji za milou odezvu :-)))


vesuvanka
09. 05. 2019
Dát tip

Jardo, máš pravdu, je to vášeň a možnost objevování na celý život, které mi bohatě nahradí to, co je pro mě nedostupné. Děkuji za zastavení a milou odezvu a zdravím :-)))


Umbratica
09. 05. 2019
Dát tip

Líbí. Tip.


vesuvanka
09. 05. 2019
Dát tip

Honzo, fialko, Romane a Peter,

mám radost, že jse zastavili, děkuji za milá slova a zdravím :-)))

 

Honzo, asi budu za barbara, ale jmenované památky jsem nenavštívila. Viděla jsem fotky, ale ty davy lidí a na všechno fronty mě odradily.  Pro mě by to nebylo, mám od dětství problém s kyčlem a následně s páteří, takže nevydržím dlouho stát či postávat. Lepší je chůze střídaná s posezením, třeba jen na kameni, a tato možnost na vulkánech i v Pompejích byla. Památky si prohlížím na fotkách , shlédnu dokumentární filmy a ráda si o nich něco přečtu. Se zájmem jsem si přečetla i Tvoje krásně napsané podrobné cestopisy, doplněné historií - měla jsem pocit, jako bych tam byla. Florencii pěkně popsal i Hans Christian Andersen v příběhu "Bronzový kanec". Spisovatel procestoval celou Itálii, zamiloval si ji a děj některých pohádek situoval do italských měst. 


Oldjerry
09. 05. 2019
Dát tip

To není hobby, to je vášeň... šťastný ten, kdo je takové vášně schopen - objevuje  něco celý život... a nahradí mnoho věcí nepřístupných...


hrejivé - od lávy i človečiny


fialka...
09. 05. 2019
Dát tip

Krásný obraz a poutavé vyprávění :-)


zeleda
09. 05. 2019
Dát tip

V textu mě zaujala zmínka o Florencii. Tvá záliba ve vulkánech a květinách je jasná a obdivuhodná. Když si ale byla v té nádherné renesanční Florencii, jestlipak sis také prohlédla některé památky. Santa Maria del Fiore se zvláštní Michelangelovou Pietou, nebo Piazza Signoria s palácem Uffizi a Davidem. Anebo Ponte Vecchio. 

Docela si dokáži představit, jak spolu lezeme na Vesuv a já poslouchám tvůj výklad. Příjemná představa.Tento kout Itálie jsem už nestihl. 


vesuvanka
08. 05. 2019
Dát tip

Evi, Karle, Irenko a Luboši,

potěšili jste mě svojí návštěvou a milými slovy. Děkuji a zdravím :-)))


Kočkodan
08. 05. 2019
Dát tip
Já nevím, Jani, možná je to úplná blbost, ale já mám fakt už poměrně delší dobu takový pocit, jako kdybys měla určitou slabost pro sopky a občas i vulkány... ;-)

Gora
08. 05. 2019
Dát tip

Souhlasím s předchozími komentáři:-)


Lerak12
08. 05. 2019
Dát tip

U Tebe vždy v pohodě a poučení!


zvedavec
08. 05. 2019
Dát tip

napadlo mi, ako by sa svet zmenil, keby mal každý človek takú iných obohacujúcu vášeň, ako Ty


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru