Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDevítka
Autor
atkij
Ve dnech, kdy znervózním, že tahám paniku
jak ráno ofinu, fenu od patníku,
rovnaná propadám k novému scénáři.
Popsaném růžovou. Na to se netvářím.
Černá je v absurdu trefnější jistota,
když páté přes… /Kdo kdy nevěřil v maskota?/
Jaká to blaženost životní devítku
držet si před nosem. Na krátkém vodítku.
To vzhůru nohama, stavě se na hlavě
mohla bych pomoci číselné soustavě,
jakmile pocity mimo střed vystřelí.
Rozum by nemusel šermovat čepelí.
Stejně si sehraju právě tu figurku,
jíž osud rozdává. Po vlastním topůrku.
4 názory
Letem světem čmuchám hravý alexandrín, ále furt mi nějaká panička freneticky škube vodítkem, a tak si kloudně nic nepřečtu!
Usmála jsem se v myšlenkách, že
když páté přeskočím, začuju přímo tam,
jaká to blaženost!
atkijko, baví mě a tvá životní venčení a úschovny másel a vůbec. Doufám, že si ještě přijdu...
na svý!
Odpusť mi vše, co ve chvatu přehlížím.
e
Jitko, podle názvu jsem očekával odvážně upřímné dílo o tvé nepříliš útlé, nepopelkovské nožce. ;-)