Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMyšlenkové mapy
Autor
Santi€
Tohle jsou hory, tady les
kroužíš ukazováčkem nad zeleninou v talíři
na řece: jez
Jak je ti?
když mráz krouží po skle hladiny
a k hranicím našeho území
se slétají hladoví dravci...
Kdo urve sousto dřív?
kdo hrnce vydrhne?
Zdá se
že večer polyká slunce
čím dál častěji
Lační odpovědí
snad najdeme směr
v novém dni
21 názorů
Pokud jste tím sterilním robo-čtenářem myslela mě, tak jste se trefila právě do opaku. Jsme tu v prostoru amatérské tvorby, ale mnohému zde jistě jde i to, psát básně na vyšší úrovni. K tomu ta soutěživost směřuje.
Radovan Jiří Voříšek
06. 06. 2021souhlas s Gorou, úsměv nad mistrem Litartsem
Ovšem, snažila jsem se a zpucunk i po roce a půl přijímám. Ale stále tu jsme v prostoru amatérské tvorby. A primárně se nesoustředím na sterilní robo-čtenáře.
Proto cílem uměleckého záznamu je emotivní a myšlenkové zobecnění obsahu.
Díky za čeření vrstevnic. Jistě, to se stává, že z aktuální emoce se píše snadno. A po čase původně zaznamenaný reliéf neodpovídá realitě/čtenáři v jiném rozpoložení nepřipadá věrohodný.
Myšlenkové mapy mělké, popisně banální; závěr vyznívá, vzhledem k předchozímu obsahu, naivně. Navíc takové psaní je velmi snadné, laciné.
Dost souzním s kritikou Gory a souhlasím, že tápání k životu patří :-)
teď to čtu podruhý - úplně na závěr mě napadl ještě jeden dodatečný verš - ale s ním by mi text seděl víc - i ve vztahu k názvu - ale neřeknu jaký - aby to nevyznělo - ře přepisuji
doslova nahuštěno tématy, obsahem, ... prostě povedenou poezií, která si říká po prozkoumání
Tato mě vcelku minula. Navíc druhá a poslední strofa mi připadá jako docela klišé.
Já to už někde četla, když se mi něco líbí, tak si pamatuju...ale nemůžu si vzpomenout, kde...
takový obyčejně neobyčejný den - ženy, matky, partnerky - a zítra, zítra bude zase úplně jiný :c) líbilo se mi Tě číst. *
Když se máma nebo i táta každý den setkává s dětskou představivostí, naučí se vnímat svět dětskýma očima, nebo se možná jenom rozvzpomene na to, jak sám v dětsví prožíval den mezi představami a sny .Kolem těch nejvšednějších věcí se zase zrodí příběhy, ty temné i ty plné světla.
krásná
Děkuji. Báseň vyvěrá z reality mé ženské/mateřské zkušenosti dodatečného studentského života, tápání k tomu patří :-)
Hutná miniatura kloubí více rovin - mateřství, roční období, emoce, nepostrádá dynamiku... začátek a vše až k poslední strofě /podle mne/ skvělé, poslední jako by trochu tápala ve výrazu...
Mám ráda tvoji ženskou poezii, vyrůstající z reality denního života.