Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sečas je znamení čas je (k)ámen
Autor
Philogyny
...
...ten divný vítr kácí stromy
divočáky
promiň mi
prší, všim sis?
déšť stéká po slovech, neptá se na věk
pláč nepřišel
-
-
vlastně jsi mi ani neřek, které jídlo máš nejradši
vynechej prosím moje tělo, klitoris
nejsi muž s klíčem, jen
"Jedno ristretto, prosím"
pod hladinou dění klid
povrch kůže: bez viditelných změn
nemaluju se
sex?
nemaluju se
nakloním hlavu nad záchodovou mísu, tiše
zvracím celou tu pantomimu podělanýho dne
moment est omen
29 názorů
pro trojort
každý víme...to své ticho, ichor, chór až do blahoslaveného haleluja... :)
pro Josephina
Taky je mám nakonec ráda. Miluju okamžik, kdy přichází a to jejich rochnění, návyky, ostražitost, vlastně všechno. V přeneseném slova smyslu jsem velice opatrná. Páráky a klechtáky... :)
pro Karpatský Knihomoľ
To je mi líto, mám Vás ráda, popřemýšlím. Někdy člověk musí nazvat věci pravým jménem a pak se na to podívat jako čtenář. Buď to pomůže a nebo ne.
Evženie Brambůrková
06. 02. 2020Velmi působivé a velmi blízké.
Karpatský knihomoľ
06. 02. 2020Nemyslel som, že pri tvojich textoch sa mi to stane, ale niektoré slová/zvraty mi prídu cez čiaru, potom som už mal problém to dočítať.
pro Mandragora1
Nevím, proč bych to dělala. Já mažu sama sebe i bez komentářů...
Mám tendenci nad vším přemýšlet a někdy ze zaseknu, no. Naposledy na literu. Tam vymazala po jednom komentu až na jednu všechno.
Přeju hezké pozdní odpoledne, jdu les... :)
pro Mandragora1
pro Mandragora1
Já těm rozborům básní moc nerozumím, jak už psala, je to vlastně dopis... někdy posílám svoje pocity jako básně.
Kdysi četla, že klitoris je ve volném překladu z řečtiny, tuším, muž s klíčem, asi tak...
pro cvrcka
Ta báseň je dopis a ten už dávno přistál u adresáta. Přidala jen úvod.
A tak děkuji. :)
Mandragora1 - u me v pohodě, já právě pochpila hned na první, ze tělo a klitoris nemají být zmíněný jako oblíbené jídlo, což je jednak překvapivé, jednak silne, jednak nápadité. A vyvolalo to ve mně takový ten smějící udiv "jaktoze to nevidí vsichni"- ale nic útočného
Svůj názor dobré vyjadrit!
A příště pls avi.... ne vždy dohledávat reakce...
úžasné verše, verše, které mě na první čtení zasáhly a na další jen prohlubují vyvolaný pocit***
a ostaním, jak se zdá, stály za mnoho slov a to není běžné :-)
Mandragora1 - vynechej moje tělo a klitoris. Tak to není samoúčelná exprese přece!
/ale protože naprosto souhlasím s nutností mít osobni linii s textem, tak to neříkám jako nesouhlas, ale jako ze "mně to naopak funguje moc dobre".
Vynechala bych est v posledním versi a se zbytkem si nějakej ten naší prohrávala.
Protože jsou tam moc pekny místa (skoro vsechny) ale pro me utrzkovite poskladany a to je mi malo. Jasne ze v sestnacti pases po deniccich, ale postupem času chceš od autorů, který tě bavi cist, vic.
"Jedno ristreto prosim" bych dala jako první verš
Sex do jiný části, zamíchat ho dřív nebo později, nebo nezmínit explicitně
Možná budu mít tu drzost , ze to prepuclikuju tady do komentáře.
Mas tam super nápady. Takže jde jen o skládání a dotáhnout to k plnymu znění.
Baví me, když má někdo super nápady :)
pro Mandragora1
Je fajn, že jste vypíchl zrovna ta dvě slova. Ano, použila jsem je záměrně. Když mi někdo napíše miluji tě a nikdy mne neviděl nebo snad jednou v kavárně, tak je to klišé. Napíšu mu , že je to velice silné slovo, které já používám ve zcela výjimečných případech. Ano, často říkám mám tě ráda a je to v pořádku. Ale mít rád neznamená milovat. To druhé slovo, sex, taky neguju, jestli jste si všiml. Chtěla psát jinak, ale neumím to. Myslím, že budu nějakou dobu vděčný čtenář, už k tomu inklinuju delší dobu. Děkuji za komentář.
pro a2a2a
Nevím, jestli budu umět relevantně odpovědět. Ten řádek pod hladinou mazala, ale pak musel jít zpátky. Člověk nikdy neví. Můj táta kdysi pásával ve Vidči u tůňky kozu. Nedaly mu spát ty ryby... sestrojil podomácku výbušninu a hodil...vylítla voda, ryby, přijeli policajti...táta utek, ale zapomněl tam předmět doličný: kozu...
S tou hlavou je to tak, trpím žaludeční neurózou a když je něco nad mé chápání, bolestně a potichu zvracím. Nedávno na posedu z okýnka.
A srny dál nerušeně křupaly cukrovku, nevadila jsem jim. Jsou věci mezi nebem a zemí...
To slovo podělaný vložila do textu proto, že to snad jinak ani říct nejde a každý to určitě zažil. Nic jiného tam dát nešlo.
Děkuji za náhled, vždycky se snažím zamyslet nad tím, proč to napsala. Pomáhá to. Ale lepší už to asi nebude.
... a taky mám ráda hořký kafe - že si nehraje na moučník :* :)
Přinášíš na Písmák svébytný projev, jednoznačně postavený na potřebě vyjádřit na prvním místě a především relativně čerstvé emoce a prožitky. Je to dobrý přístup, základ. První dvě sloky jsou jen kapkami nějakého vstupu do události, což je sice správně, protože balast je pro bolestíny, ale přece jen by se mohly zdát hodně nečitelnými. Nicméně za sebe se mi naprosto spontánně a nenuceně provazují s dalším textem. A pak už je to jeden ohňostroj. Přece jen bych upozornil na dvě drobnosti. Verš ...pod hladinou dění klid... Za sebe to vnímám jako nešikovnost. Hladina - hladká, poklidná a klid. Přitom jsi chtěla jít do kontrastu. A pak verš ...nakloním hlavu nad záchodovou mísu, tiše zvracím..., tak ten mi přijde poněkud kýčovitý, hezký je obraz ....pantomima dne..., ale slůvko podělanýho je už navíc a rovněž působí kýčovitě, neb je s oblibou používané. Tip.
zlít všechno kafem a odkráčet jako dáma - tohle umíš jen ty:) víc nemám co, kdybys mě viděla, mám vytřeštěné oči ... a usmívám se