Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBásně 3
Autor
zeleda
Ponte Rialto
Po Ponte Rialto jdou nekonečné davy
Tvá ruka se schodů teď kyne mi a zdraví
Vítr od moře Ti zajel do vlasů
Dychtivým pohledem se díváš na krásu
Věžičky paláců polední slunce taví
V kafeterii v podloubí se zřejmě něco slaví
Slunce se po moři rozběhlo do dáli
Davem se prodírám a cítím kanály
Po břehu kanálu jdeš davem znavený
Na schodech usedáš na staré kameny
K slunci jsi hlavu zdvih a tiše nasloucháš
Jak v dáli mizí zvon a jak se zase vrací
Na Ponte Rialto se bezhlavý dav ztrácí
Ještě jsi s námi ještě se usmíváš
Honzík
Znavený vzpomínkou zas navracím se zpátky,
až příliš daleko chtěl jsem se brát,
znavený životem, jenž pro něj byl tak krátký,
a já jsem tolik chtěl dál vedle něho stát.
Vzít plášť a hůl a zlomit osud vratký,
za obzor času na chvíli se brát.
Já vejít tam chtěl zamčenými vrátky,
však ta se nedají už ničím odmykat.
A moře zpívá, smáčí jeho vlasy
v obzoru modravém se zdvihá slunce zář,
kolem mne přešly dávno zašlé časy,
a osud nešťastně si zahalil svou tvář.
13 názorů
Ještěrčička
20. 05. 2020Moc mě to mrzí...
Ty kanály se mi tam líbí, je v tom trochu sentimentu, vzpomínky, smutku, pěkné...
Citlivé verše o bolesti, která nepřebolí a vzpomínce, která se stále vrací. Krásé, hluboké a šlechetné.
Je hrůza něčeho takového se dožít. A překonat to. A tys to překonal. Zasloužíš úctu.