Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChandrasekharova mez
Autor
Philogyny
Zkroutíš se
potichu zvracíš hořkou žluč
nahoře září pořád ty samé hvězdy
jednou se promění v bílé trpaslíky
i slunce
Někdy si vzpomenu
na opuštěné kosti
všech těch bytostí v andělíčcích
přijímací řád pavilonu číslo pět
---
chráněná kolonie havranů
jejich staccato prohlubuje smutek do
nesnesitelnosti nesoudržných vět
padá černé peří z platanů
věřím
bodným ranám v trávníku
nikdo je nesbírá
s nocí ožívají do přísných tvarů redisper
píšou requiem do lněných košilí šílených
---
Jak dlouho trvalo, než sis podřezala žíly
ukradenýma nůžkama
volně odejít za kouřem vyžebrané cigarety
Jsme tím, co opravdu chcem?
Stav pacienta polovina prosince:
pavilon A
dudlaj dudlaj dudlajdá
vítáme tě, Ježíšku malý
pěkné my ti neseme dary
dary my tobě dáme
které sami jen máme
---
už nešeptám
podepíšu revers
jsou Vánoce
natažené mezi vánočními stromky
před výlohami září pořád ty samé hvězdy
a my?
---
synovi koupím mládě potkana
ještě nevím že mi vyleze na rameno a
překousne téměř něžně drát sluchátka
že osobní doklady budou jeho pelech
že bude lechtat fouskama
že
Bože proč má tak velké koule?
A země se točí dál kolem ---
---
---
dudlaj dudlaj dudlajdá
16 názorů
ať chcem nebo nechcem - show must go on - jednou to pochopím:) a pak se zastavím :))
Morticia Adams
30. 01. 2021Zajímavá, má atmosféru.. jen .. mládě potkana je má malé, to až dospělý..hihi.
Phil, každou básní jdeš na dřeň/kost... jako bonbónek k převalení chuti z hořké ve sladkou je pro mě tvá potkaní strofa...
Bože! Já snad ani nechci počítat kolik že těch kostlivců ve skříni mám......
Pěkně zabírá. A velikost nádechu ti mohu jen závidět.
Dobře zachycená atmosféra psychiatrické léčebny o vánocích, tip.
Děsivě nádherné.
Kdysi jsem hodně mazala, nesnesla jsem , aby někdo četl. Ale. Svým způsobem je to úleva, podívat se, otočit hlavu a jít dál. Děkuju.
tvoje verše jsou vždy tak křehké, cokoli vyjádřím, hrozí, že je rozbiju***
Každý má svýho kostlivce ve skříni a když se tváří, že ne, tak lže a nebo je senilní...někdy nevím