Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA tak tady žijem -
Autor
Nami 99
Babička postává
v chodbičce tramvaje.
Drobounká postava,
doprovod nemaje.
O hůl se upřeně opírá.
"Končete nástup, vstup se už zavírá."
Tramvaj se pomalu rozjíždí,
stařenka třese se, hůlka jí ujíždí.
Mladík si v pohodě v sedadle sedí.
Vždycky rád poradí. Na pani hledí.
"Kdyby jste si babi na hůlku,
navlíkla z gumy tu bambulku,
hůl by vám neujížděla,
stabilitu byste měla."
"Tak teď mně poslouchej, chlapečku zlatá.
Vidím, že nehodláš svůj zadek zvednout.
Kdyby si navlíknul gumu tvůj táta,
já bych si mohla na chvilku sednout."
24 názorů
tohle je prostě skvělý, chlape,
myslím, že každý babču chápe
a když by ho i zabila-
svědčím, že byl přesila
Jo, jo, když nás "morybundus" připravil o věci veselé, tak se zasmějeme s chutí i těm smutným.
To je správná pecka. Omlouvám se za svoji reakci, ale tak to ze mě vyletělo. Je to jemně ironický povzdech, kterého jsme často svědky. Odpověď je drsná, trefná, jen někomu něco řekne. Bohužel.
aleši -
babča by dala chlapci úder,
ten by se rychle zklidnil - prudér.
A kdyby mladík pu úderu,
měl makovici na maděru,
babička by si poseděla,
možná i déle ,než dřív chtěla.
příběh by měl úplně jiné vyznění, kdyby čtenáři věděli, že ta hůl, o kterou se babička opírala, byla golfová...
blacksabbath
18. 02. 2021pohotová babka.....:-))))))))))))))))))))))))))))).......................*/*****************
Proč se to děje? DNES JE TO BĚŽNÝ JEV: děťátko hačá a nad ním se klátí matka, nebo bába, ba i otec...od dvou let může dítě stát u sedící matky. Můžeme si za to sami. Jsem nyní moralista...vzpomněla jsem si na letité dojíždění na gympl...ani by nás nenapadlo si śednout v autobuse. JE FAKT, ŽE SE LIDÉ ZNALI. Ale první by šel udělat pořádek řidič, kdyby mladý gymnazista či učeň, nemluvě školák, hačal a dospělý stál. Bezva umět moralizovat takto vtipně...
Asi v půlce Zborovský
(upřesním – směr Smíchov)
po těch slovech o pryži
babča k nebi pohlíží,
tiše šeptá: Bože, svolíš?
a pak máchne svojí holí,
přišel úder obrovský
na hlavičku mladíka,
ten teď brečí, naříká,
však paní se dme pýchou.
I všichni lidé v tramvaji
za pravdu jí dávají,
tleská mnohá pacička –
bravo, skvělá prácička!
(Jenom pro pořádek špitnu, že babička byla podle přechodníku dědeček. Ale jinak ti také tleskám.)
Já Lucie píšu... - děkuji moc.
Jsem rád, jestli se trochu líbilo.
Já Lucie píšu...
18. 02. 2021WOW! Tak to bylo perfektní! Úplně jsem se u toho lámala :D Každá verš super, ale samožřejmě dva poslední verše jsou jasně top!
Děkuji, že jsem se mohla skvěle zasmát... ještě pořád se směju :) TIP!
Kdybych to slyšela v reálu, asi bych potřebovala TennaLady. :-)