Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO čem psát? Přece o slovu!
Autor
zeleda
Žhnoucí slunce, proti modré obloze vzhůru se tyčící koruny datlových palem a v dáli na obzoru nekonečná skalnatopísčitá poušť. To je malebný obraz krajiny podél Nilu. Pozorný cestovatel, hovící si pohodlně v křesle na horní palubě přiměřeně luxusní nilské lodi, může občas pozorovat i malá stádečka skotu či oslíků, pasoucích se při pobřežních mělčinách a občas i pár felláhů v dlouhých galábijích, pachtících se na svých skrovných políčkách, či odpočívajících ve stínu datlovníků na břehu této majestátní řeky. Dávná minulost se zde bezprostředně prolíná s přítomností. Háje datlových palem se na obou březích střídají s políčky kukuřice, cukrové třtiny, nízkých banánovníků či bambusu, s tisíciletými chrámy a žlutočervenošedou barvou skal Arabské pouště. Skrovné příbytky felláhů a rybářů z nepálených cihel, většinou bez střechy, nebo jen lehce pokryté rákosem či palmovými listy, při břehu ženy, peroucí prádlo, a houf dětí, dovádějících v pobřežní mělčině. Stejný obrázek jako před staletími. Poklidnou hladinu řeky občas rozčeří tradiční felúky s šikmými stožáry nebo výletní loď, jedoucí opačným směrem.
Asuán, felúky na Nilu
Západ slunce v Luxoru
Čluny, čekající na zákazníky na cestu do chrámu Philae
Kemet – Černá zem. Tak nazývali staří Egypťané ten úzký pruh úrodné země kolem Nilu, táhnoucí se v délce zhruba 1500 kilometrů celou zemí od jihu až ke svému vyústění do Středozemního moře. To ostatní byl Dešret – červená zem, obávané území smrti, kde vládl nemilosrdný Sutech, bůh chaosu a bouře.
Crocodilo, jedna z asi tří set velkých osobních nilských lodí
Perfektní egyptská obsluha
Nil. Řeka, která se jako dlouhý had vine polovinou Afriky od Viktoriina jezera v Tanzanii, přes Ugandu, Súdán a Egypt. Nedaleko súdánského Chartúmu přibírá vody Modrého Nilu, pramenícího v etiopském jezeře Tana, poté se noří do oblasti velké arabské pouště, aby se na konci své, více než šestitisícové, pouti rozvinula jako květ lotosu do úrodné delty při pobřeží Středozemního moře. Šest tisíc šest set sedmdesát kilometrů života. To platilo zejména ve starověku, kdy byli obyvatelé, žijící v jeho údolí, na jeho životadárné síle zcela závislí. Pravidelné záplavové cykly po jarních monzunových deštích v etiopských horách přinášely od nepaměti do nilského údolí úrodné bahno a právě na něm se zrodila egyptská civilizace. Ne nadarmo nazval starořecký dějepisec Herodotos Egypt „darem Nilu“. Staří Egypťané nazývali tuto řeku prostým názvem – iteru. Iteru znamená velkou řeku. A taky život. Nebylo určitě těžké poznat, o jakou řeku vlastně jde. V Egyptě žádná jiná řeka totiž není.
Ranní pohoda na lodi po nočním příjezdu vlakem z Káhiry do Luxoru
Chrám Abu Simbel, horní Egypt, na břehu Násirova moře
Obyvatelstvo, které se s měnícím se klimatem postupně usídlovalo čím dál tím blíže toku řeky, si vytvářelo svá sídla především na severu v oblasti říční delty a poté v jižní části země přibližně mezi dnešním Asuánem a Thébami. Díky této dualitní povaze osídlení se obě mocenská centra – horní a dolní Egypt - vyvíjela odděleně. Proces sjednocení země se udál relativně velmi rychle. Během pár generací. Na přelomu třetího a čtvrtého tisíciletí už existuje jednotný egyptský stát, zahrnující velké území od prvního asuánského kataraktu až po Středozemní moře. Ústředním článkem tohoto vývoje byl Nil. Životodárná řeka, líně plynoucí tímto úrodným pásem země. Kolébka lidské kultury a civilizace s pozůstatky dávných dob, rozesetých podél jejích břehů.
Noční přistání v Asuánu
Noční prohlídka chrámu bohů Amona, Mut a Chonsua v Luxoru
Dvě časové roviny se zde prolínají. Dnešek, s narůstajícími problémy arabského světa, a dávná minulost záhadné, mysteriózní civilizace. Dvě časové roviny, mezi nimiž není bohužel žádný most.
* * *
13 názorů
JIstě je volba slova náhodná, ale zde vítaná. O takové cestě mohu jen snít. Je mnoho věcí proč se již musím spokojit jen s přečtením a podíváním na krásné fotky. Proto vřelé díky a přání, aby se další ti cestopisné texty dařily.
Honzo, díky. Určitě přidej další reportáže z Tvých cest, budu se těšit.
Jano a Filipe, děkuji. Nevím, kolik cestopisných textů ještě Písmák stráví, ale moc zajímavý je zcela unikátní egyptský náboženský systém, úzce provázaný s reálným životem. Asi sem ještě něco dám.
Zajíc Březňák
01. 04. 2021Velice hezký text, stručný, ale vše důležité obsahuje.
Většinou v literárních textech nepřijímám fotografie jako přínosné, ale toto je text spíše publicistický a ty fotky jej pěkně dokreslují.
Hned bys člověka navnadil, aby se vydal na cesty, kdyby to šlo. Ovšem i ono zmiňované cestování prstem po mapě může být přínosné.
Nil je také jedna z nejdelších řek světa (Amazonka je snad delší).
Nemohl jsem si nepřipomenout četbu prvního dílu Pijoanových "Dějin umění," kde se autor věnuje starověkému Egyptu dosti podrobně.
Vskutku obtížně se hledá most mezi slavnou minulostí a problematickou přítomností, přesto důkladné studium nějaké souvislosti jistě najde.
Stačí jedno kratičké slovo a vyvolá tolik slov, zavede nás nejen do současného, ale dokonce i starověkého Egypta kl životadárné řece Nil. Moc pěkně napsané, z díla vyzařuje Tvoje láska k této řece i celé zemi. Z fotek mě obzvláště zaujaly: krajina podél Nilu, Asuán a felúky na Nilu, západ slunce v Luxoru a chrám Abu Simbel. Díky a TIP
Aru, můj egyptský cestopis vyšel už před několika lety a je rozebraný. Ale, jak jsem už zmínil v předchozím komentáři, na mých webovkách je krom ostatních článků z našich cest i pět článků právě z naší egyprské cesty. Uvažuji ale, že nechám udělat z mých předchozích cestopisů ještě e-knihy. Díky za tip a koment.
Hezky, stručně a srozumitelně jsi nám přiblížil základ všeho, co kdy v Egyptě vzniklo a po tisíciletí trvalo.
hej, super, minulost Egypta mě zajímala vždycky, ale bohužel jsem skoro všechno zapomněl. dej vědět, az dopíšeš knížku, měl bych zájem ;)
Renáto, díky. Je velmi těžké popsat atmosféru této plavby. Absolvovali jsme ji ve velmi zjitřené době ostrých střetů mezi Kopty a muslimy, zasahovala armáda a byla fůra mrtvých. Z oněch 300 velkých nilských lodí jezdilo pouze 45 a egyptské rodiny, závislé na turizmu, měly hlad. Pozitivum cesty bylo v tom, že turistů bylo málo a tak jsme si mohli pořádně prohlédnout poloprázdné chrámy. O této naší egyptské cestě mám pár článků na svých webovkách - oknodosveta.webnode.cz .
Je pozoruhodné, žes padl v pravidlech pravopisu na toto slovo. Ale díky tomu jsem se o Nilu dověděla spoustu zajímavých věcí. A fotky jsou úžasné!